Oscary začínají nudit. Výsledky se dávno rozcházejí se skutečným zájmem diváků. Co se děje v zákulisí předávání Cen Akademie

Máme ohromné štěstí, že jsme tady v zastrčené Evropě kompletního přenosu z předávání Cen Akademie filmového umění a věd ušetřeni. Oscary nikdy zábavné nebyly a nejspíš ani nebudou. Důvodů, proč tahle veselice ztrácí na významu, je víc než dost, a výsledky už dávno nemají takový vliv na divácký úspěch. Jaká kritéria jsou v pozadí nominací a předávání ocenění?

Oscary ztrácí význam a výsledky se rozchází se zájmem diváků!

Výběr nominací je peklem sám o sobě. V porotě sice zasedají experti, kteří filmům rozumí. Ale zdaleka ne všichni rozumí technickým náležitostem okolo jejich vzniku. Jaký je k čertu rozdíl mezi nejlepším sound-editing a sound-mixing? Jasně, má to něco společného se zvukem. Ale přesně? Anonymní průzkum v roce 2016 ukázal, že většina porotců to netuší, a jen automaticky hází do užšího výběru ty filmy, které už viděli, a líbily se jim, bez ohledu na jeho konkrétní audio-kvality. Často neprojdou ani celý seznam vybraných snímků.

Pravidla, omezení, kritéria

Jsou kategorie, kde o něco jde: nejlepší herec/herečka, režie, kamera. Ale ty ostatní? Čert je vem. Je tu neskutečný labyrint pravidel a omezení. Porotce například nově nemůže zvolit film, který má více než tři producenty. Nové pravidlo také je, že nemůže být nominován dokumentární film, který neměl recenzi v New York Times nebo LA Times. Navržen nemůže být ani dokument, který nebyl promítán alespoň čtyřikrát denně po sedm dní, mezi 10.00 – 12.00. I kdyby ho vidělo milion lidí v odpoledních hodinách nebo večer, tohle kritérium jej prostě vyřadí.

Hlasování připomíná loterii

Orientaci porotců moc neprospívá, že jednotlivé kategorie mění svůj název. Ostatně, i poměrně jednoznačná kategorie Oscar za nejlepší film změnila svůj název v posledních třiceti letech čtyřikrát. V roce 2009 navíc přišel další zásah shůry. Někoho totiž napadlo, že nominovat do kategorie jen 5 filmů je moc omezující, a tak se nominace rozšířila na desítku snímků. Takže všechno trvá dvakrát tak dlouho.

A samotné hlasování? Nově se jede podle programu matic preferenčních hlasů. Trojfázově. On-line. Takže obvykle nepostoupí absolutní vítěz z prvního kola, ale spíše ten, kdo třikrát zahlásí dobrý průměr. Vzhledem k tomu, že průměrný věk hlasujících byl donedávna 63 let, byla to docela šichta. Navíc tihle veteráni z branže filmových znalců vytrvale hlasovali jinak, než jak si žádala naše nová doba. Žijí pořád ještě v době, kdy rozhodovala kvalita, a ne ideologie.

Čerstvý vítr mezi porotci

A tak někoho napadlo, že by se z poradního sboru Akademie měli vyřadit všichni, kteří už déle než deset let nepůsobí přímo u filmu. Tím se uvolnilo hezkých 683 míst, na která nastoupili mladí a progresivní porotci. 46 % z nich jsou ženy a 41 % jsou, jak se dnes hezky korektně říká „lidé barev“. Že tahle směna porotců silně korespondovala s kampaní OscarJeTakBílý je jistě jen náhoda. Samozřejmě se také zvýšila kvóta pro nominace barevných režisérů a herců, hereček i menšin.

Zvýšit diverzitu Oscarů se ale zatím v průměru moc nepovedlo. Na 88 režisérů pořád připadá jen jedna režisérka, a černoši, kteří získali Oscara, zatím byli v historii této soutěže jen čtyři, takže to další nezachrání. Možná je to opravdu jen tím, že ženské filmy prostě režírovat nechtějí, a černoši se prostě po chuti diváků neprosadí, i když je teď Hollywood cpe, kam se jen dá.

Slavná ceremonie je totální improvizace

Málo se ví, že předávání cen jede podle přesného scénáře, který tvoří týmy pisálků dlouhé měsíce před samotnou ceremonií. Na jevišti pak vidíme profesionálního moderátora, který se tváří nenuceně a seká jednu vtipnou hlášku za druhou. Skutečnost? Zvolený nebožák se musel naučit opravdu velmi obsáhlý a předem schválený text, z něhož se 90 % materiálu nikdy nepoužije. Protože ani on sám nezná předem vítěze daných kategorií. Takže se učí vtipné postřehy pro každého z nominovaných.

Udržet takový cirkus na kolejích je extrémně náročné, a skript se často upravuje ještě v průběhu předávání cen. Ještě jednu věc televizní diváci obvykle nepostřehnou: dopředu vytvořené narážky a vtípky se týkají oficiálně pozvaných celebrit, lidí v sále. Ale dost často se stává, že některá z nich nedorazí, nebo třeba uraženě odejde dřív. Takže dobře připravená hláška dost často trefí jen prázdnou židli. Pro tým kameramanů v sále je peklo zjišťovat, koho vlastně točit a kde vůbec sedí. Situaci naštěstí zachraňuje dopředu nahraný smích, který pomáhá lidem v hledišti zorientovat se ve zmatených chvílích.

Zbytečná senzace a navíc bez alkoholu

Oscary jsou možná snobskou přehlídkou luxusu, ale jinak jsou neskutečně nudné. Diváci totiž musí přečkat tuny kategorií, které se jich vůbec netýkají, než se pořad dostane někam do sféry jejich zájmu. A na rozdíl od Zlatých Glóbů se tohle celé jede nasucho, bez občerstvujících alkoholických drinků.

Je tu ale dobrá zpráva: tahle silně modifikovaná a super-korektní soutěž už naštěstí nikoho moc netrápí. Jak to? To, jestli někdo vyhraje Oscara, totiž nic nevypovídá o tom, jak velký kasovní trhák to nakonec bude. To platilo tak ještě před dvaceti lety. Všechny ty nakomponované umělecké a vyvážené snímky, nad kterými oko odborného porotce jihne, totiž diváckou návštěvností i vydělanými miliony hravě trhne nějaký akční komiksový film. Což je kategorie, která se na Oscarech v nominacích neobjevuje.

Autor: Radomír Dohnal

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Oscar 2019 je za námi! Předcházela mu kontroverze a petice filmařů. Které filmy uspěly a proč ceremoniál proběhl bez moderátora?

Will Smith je málo černý pro roli otce tenisových hvězd Williamsových. Filmaři řeší dilema! Existují kvóty na barvu pleti?

Loading...




Send this to a friend