Recenze: Hororová podívaná My dorazila do kin. Režisér Jordan Peele přináší po filmu Uteč svůj další počin. Má smysl se jít bát do kina?

Snímek My navnadil mrazivým trailerem, který slibuje hororovou podívanou a netradiční pojetí. Režisér Jordan Peele se skvěle uvedl s filmem Uteč, který překvapil právě neokoukaným nápadem. Podařilo se úspěch zopakovat?

Snímek nezačíná idylkou, ale starou vzpomínkou hlavní postavy, které se stala v dětství nepřirozená a děsivá událost. Teprve po této krátké retrospektivě se rozjíždí klasický úvod příběhu, kdy rodinka dorazí na chatu u pobřeží Kalifornie, aby zde strávila letní prázdniny. Adelaide Wilsonová (Lupita Nyong’o) ale začíná vidět nepříjemná znamení, která jí dávají vzpomenout na trauma z dětství. Rodina se potká se známými na pláži, a po návratu zpět už přestává být pochyb, že tady něco nehraje. Co, to jsme viděli všichni v ukázce, takže i důvod, proč se film jmenuje My (Us). Celá rodinka se tak setkává se svými „zlými“ protějšky. Co se bude dít?

Režisér točil podle vlastního scénáře

Snímek má na svědomí režisér Jordan Peele, který napsal scénář, celý film režíroval a také produkoval. Jeho jméno slibuje mnohé, protože právě on stojí za divácky úspěšným snímkem Uteč (Get Out) z roku 2017. Ten měl také celý na svědomí a přestože se nejedná žánrově úplně o horor, rozhodně svojí originalitou zaujal. Jordan Peele také dostal Oscara za jeho scénář. Jeho další počin, v podstatě druhý celovečerní film, který režíroval, určitě také přináší nový nápad, celkový dojem je ale trochu prázdný. Co se nepovedlo?

Sami sobě nepřítelem

Film selhává ve dvou rovinách. Tím prvním je fakt, že po odhalení „neznámých“ tajemných postav zničehonic odpadá určitá zvědavost, kterou vyvolaly trailery k filmu. Ty v podstatě ukázaly opravdu hodně z celkového děje, což se občas stává velkým neduhem. V případě My se ve střižně skutečně nedrželi hesla, že si něco nechají až pro diváky v sále. Ano, velké překvapení na konci se koná, ale ono zase tak velké není a klíčové momenty už znáte cestou do kina. Tedy takové, na které potom v sedačce čekáte, až ve filmu proběhnou. A většina z nich je skutečně v první polovině snímku, který má nějaké tempo. Jakmile ale zjistíme, kdo jsou zač „ti druzí“, další děj je jako byste dostali hlavní dárek pod stromeček den předem a ještě rozbalený, což vám nedojde hned, ale postupně.

Smát se nebo se bát?

Druhý problém je ten, že film občas nedává divákovi jasně na srozuměnou, jestli se zrovna bere vážně nebo ne. Dojde samozřejmě na násilí, a není ho málo. Nejedná se ale o žádnou řezničinu, a v podstatě neuvidíme nic víc než cákance krve. I tady jsme čekali něco jiného, i když to zde není předmětem. V momentě, kdy se hlavní postavy, jednotliví členové rodiny na dovolené, dopouští v sebeobraně násilí, není snadné rozeznat, jestli My nepřerůstá v parodii ve stylu Scary Movie. Ano, každý divák si může určité aspekty jakéhokoli snímku chápat po svém, ale v momentě, kdy je situace před vašimi zraky totálně vážná, postavy bojují o život a vy nevíte, jestli se máte smát nebo být k smrti napnutí, je to špatně. I reakce plného kina byly v tomto ohledu rozpačité a také se rozcházely. Tato nejednoznačnost je skutečně spíše na obtíž. Jistě, režisér chtěl tímto způsobem upozornit na určité zlo v každém z nás, a také na fakt, že jsme si sami často největším nepřítelem. U sledování My vás to možná napadne, ale jako poselství to z filmu cítit není.

Raději doma na gauči

Jestli se dá něco pochválit, pak jsou to určitě herecké výkony hlavních protagonistů. Zejména Lupita Nyong’o je jako Adelaide velice přesvědčivá, a stejně tak i její manžel Gabe, kterého sympaticky hraje Winston Duke. Výtečně zapracovaný je i hudební podkres, který skutečně umocňuje celé dění tam, kde je potřeba a způsobem, který je u takového filmu pro tu správnou atmosféru tolik potřebný. Příběhové rozuzlení je v podstatě také celkem originální nápad, i když smysl příliš nedává a není nijak šokující. Většina komentářů bude zcela určitě obsahovat převážně názor, že je to docela dobré, ale jako Uteč to není. Ale tak to je s horory nebo žánrově podobnými filmy vždy – někomu naprosto nesednou a jiný v nich hledá vybroušený klenot. Nejlepším doporučením tak zůstává vychutnat si hororovou podívanou pěkně v noci doma, a možná ve vás zanechá silnější dojmy a emoce, než v kinosále.

Autor: Eduard Havel

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Will Smith je málo černý pro roli otce tenisových hvězd Williamsových. Filmaři řeší dilema! Existují kvóty na barvu pleti?

Recenze: Captain Marvel je zrodem nejsilnějšího superhrdiny. Dostali jsme žánrovou pecku nebo jen rutinní komiksový film?

Loading...




Send this to a friend