Člověk nikdy nebyl býložravec. Jaká byla doopravdy lidská strava v průběhu evoluce

Diskuze mezi zastánci masa a vegetariány nebo vegany naskýtá stále stejnou otázku. Je člověk všežravec? Nebo jsme byli původně býložravci, a na masitou stravu se pouze přeučili? Pojďme se pokusit odpovědět.

Je člověk všežravec, nebo jsme se na masitou stravu přeučili?

Člověk nikdy nebyl býložravcem

Člověk jako všežravec? Někteří lidé budou tvrdit, že náš předek býval herbivor, tedy býložravec. Důkazem toho je prý stavba žvýkacího aparátu, délka střev a další fyziologické znaky. Paleoantropologie ale hovoří poněkud jinak. Ke změně od býložravosti ke všežravosti v lidské evoluci sice skutečně došlo, ale nebylo to u žádného z lidských druhů, ale u jednoho z jejich předchůdců, který se nazývá Australopithecus afarensis. Ten žil zhruba před 3,9 až 2,9 miliony let ve východní Africe.

Navíc se zdá, že právě masná strava a výroba kamenných nástrojů, které ji umožňovaly získat, byly výchozím bodem vzniku rodu Homo, jenž tedy patří hned od svého počátku mezi omnivory, tedy všežravce. Přestože byli první lidé možná ještě mrchožrouty, kteří se spíše přiživovali na kořisti šelem, postupem času se z člověka stal výkonný lovec, který mohl i díky ovládnutí ohně maso lépe trávit. Masná strava byla navíc pro člověka důležitá, neboť i díky ní docházelo k rozvoji mozku.

Kulturní vývoj může přinášet zajímavé paradoxy

Člověk používal už od prvopočátku své existence nástroje. I kdyby totiž první lidské druhy Homo habilis a Homo rudolfensis nelovily, ale živily se pouze mršinami, stále potřebovaly nějak porcovat maso. Jejich zástupcům totiž chyběly ostré zuby a drápy. Evoluční výbava člověka zřejmě nepočítala s tím, že bude někdy lovcem. Jenže lidé byli od počátku dost chytří, a tak si své fyziologické nedostatky dokázali vynahradit výrobou stále dokonalejších nástrojů.

Výroba artefaktů byla první kulturní technikou člověka. Postupem času začaly vznikat další a jedním z vrcholů se stala věda. Jenže právě ta dokázala zjistit, jaké látky jsou ve výživě člověka důležité a vlastně tak legitimizovala i vegetariánskou a veganskou stravu. V tom ostatně nevidí problém ani Světová zdravotnická organizace (WHO), která mj. uvádí, že velmi pečlivě sestavená veganská strava může pokrýt všechny potřebné živiny pro člověka. Z toho na druhou stranu vyplývá, že pouze „může“. Pokud se vegani svému stravování dostatečně nevěnují, mohou si uškodit. Stejné tvrzení ovšem platí pro všechny.

Pravěcí lidé samozřejmě takové informace neměli, stejně jako neměli přístup k tolika zdrojům potravy, aby maso a další živočišné produkty případně nahradili. Ale nyní? Navíc minimálně vegetariánská strava není v historii člověka ničím novým, nejedná se tedy o žádný módní výstřelek, jak někteří tvrdí. Stravu bez masa lze zaznamenat před mnoha tisíci lety např. u hinduistů, buddhistů a džinistů v Indii, ale třeba také u pýthagorejců a orfiků v antickém Řecku.

V souvislosti s debatou o konzumaci masa se často objevuje argument, který zdánlivě celý problém řeší, totiž že člověk zabíjí zvířata odjakživa. Takové tvrzení sice zní dosti neprůstřelně, na druhou stranu se lze stejným způsobem pokusit ospravedlnit také vraždu. Copak se lidé mezi sebou nezabíjeli odedávna, navíc často kvůli vlastnímu přežití?

Evoluční cesta k zodpovědnějšímu spotřebiteli

Zvýšená konzumace živočišných produktů není pro naše zdraví ideální, právě naopak se jedná o zdroj mnoha zásadních zdravotních komplikací. Minimálně bychom tedy tyto potraviny měli omezit. Potravinářský průmysl, jenž produkuje živočišné produkty, má navíc v globálním měřítku nejhorší vliv na stav životního prostředí, které zpětně opět ovlivňuje naše zdraví. Stranou zároveň nelze nechat ani etickou otázku, protože velkochovy, transporty a jatka nejsou vskutku ničím pěkným. Vždyť se zkuste podívat na nějaký dokumentární film. První takový, Krev zvířat, vznikl již v roce 1946.

Ne, nemusíme přestat konzumovat maso, sýry, mléčné výrobky ani vejce. Na rozdíl od Eskymáků ovšem můžeme náš jídelníček v tomto ohledu ovlivnit. Pokud tyto produkty omezíme a začneme více konzumovat rostlinnou stravu, prospěje to našemu zdraví i životnímu prostředí. Pokud si navíc alespoň jednou za čas koupíme živočišné produkty z ekofarem, kde zvířata nežijí v hrozivých podmínkách, bude to i etické, a navíc si mnohem víc pochutnáme. Člověk se tedy skutečně nemusí stát vegetariánem nebo veganem, ale rozhodně by se měl stát zodpovědnějším spotřebitelem.

Lze jednoduše poznat, že se stravujeme zdravě?

Stres je zdrojem většiny zdravotních neduhů. V nemalé míře za něj přitom může nezdravá strava, která způsobuje tzv. nutriční stres. Mnozí lidé, ať už se stravují jakkoli, se domnívají, že když žijí bez nějakých závažnějších obtíží, dělají vše správně. Jenže… Závažnější obtíže se obvykle dostaví až časem a opomíjet nelze ani negativními symptomy stresu, které často za jeho důsledek nepovažujeme.

Mezi ty patří podrážděnost, nespavost, zvýšení hmotnosti, zhoršení imunity a náchylnosti k nemocem či nedostatek energie, kterou je potřeba brát ze stimulantů jako káva, což zapříčiňuje tzv. biologický dluh, načež jsme ještě unavenější než předtím. Dále se jedná zpomalení regenerace, snížení síly a vytrvalosti, zvýšení zánětlivých procesů, hormonální nerovnováhu i zhoršení kognitivních schopností.

O tom, že mnoho lidí něčím z tohoto výčtu trpí, asi netřeba spekulovat. Podíváme-li se navíc na západní společnost, která je z určité (nemalé) části tvořena obézními lidmi bez energie, svědčí to o skutečnosti, že stravovací návyky zde nejsou tak úplně optimální. Jídelníček se už ale naštěstí začíná obecně zlepšovat, takže věřme, že vše půjde i nadále správným směrem.

Nejíte a přitom tloustnete

Existuje domněnka, že lidé jsou tlustí proto, že moc jí a málo se hýbou. Jenže tak jednoduché to není. Na tělesnou hmotnost má totiž podstatný vliv právě stres, včetně nutričního. Organismus dlouhodobě stresovaného člověka totiž pálí jako zdroj energie sacharidy na místo tuků. V důsledku toho se tuky začnou ukládat a navíc vzniknou nutkavé chutě právě na sacharidy. Takže různé sladkosti, které obsahují právě jednoduché sacharidy, tedy cukry.

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Silný a výkonný jde být i bez masa. Důkazem jsou siloví a vytrvalostní profi sportovci, kteří nejedí maso ani živočišné produkty

Špatné zprávy pro milovníky zvířat. Jejich mrtvolky jsou všude kolem nás. Co všechno obsahuje živočišné bílkoviny

Loading...




Send this to a friend