Celebrity za hranou. Kteří známí slavní a bohatí si dovolují a jednají na úkor ostatních
Je to dobrý námět k pousmání, ale zdaleka ne všechny drobné společenské prohřešky, které si celebrity dovolí, jsou vyloženě k smíchu. Někdy může náhodné setkání s nimi i dost bolet. Jen doufejme, že mediální sláva takhle nepoznamenala všechny.
Když v roce 2011 porodila zpěvačka (a také módní návrhářka, herečka, textařka – prostě nehodící se škrtněte) Beyoncé biologický produkt lásky, který zplodila s dvaadvacetinásobným držitelem ceny Grammy, rapperem Jay-Z, byla to bulvární senzace. Jasně, že se každý netuctový lovec senzací chtěl pokusit vyfotit aspoň placentu slavné celebrity. A tak se neonatologické oddělení nemocnice Lenox Hill, kde se předčasný porod odehrál, změnilo na malou pevnost. Jay-Z popustil z účtu pár milionů, a rázem tu nedonošence v inkubátorech střežila garda ostrostřelců, za kterou by se nemusel stydět ani tatíček Saddám. V čem je problém?
To je ale hezké miminko
Aby si čerstvě zrozený plod slavných rodičů mohl užít chvilku soukromí, neměl na oddělení nikdo přístup z venku. Takže ani rodiče dalších čerstvě narozených dětí. Chápejte jejich situaci: v inkubátoru vám na podpoře dýchání dodělává vaše prvorozené dítě, ale vy se na něj nemůžete jít ani podívat. Protože Jay-Z. To asi nepotěší. Tohle nebyla žádná soukromá klinika, ale veřejná nemocnice. Jenže sláva zabalená do pozlátka je prostě víc, než zdravý rozum. Snad si to „soukromí bez bulváru“ jejich dceruška Blue Ivy Carter užila. Jen co se dostala do formy, začali se s ní nadšení slavní rodiče chlubit všude. Jiní, ne tak slavní rodiče, se nemohli ani rozloučit.
Rozlučme se s legendou
Kult osobnosti, který se vytvořil kolem Steva Jobse, je už trochu únavný. Ano, spoluzaložil společnost Apple a byl to dost úspěšný podnikatel. Ale taky si dost často nenávratně vypůjčoval nápady od ostatních, obtěžoval snad všechny ve svém týmu, vyhrožoval a uplácel, zanedbával osobní hygienu, parkoval na místech pro vozíčkáře, vykašlal se na své dítě… prostě to nebyl zrovna vzor všech ctností. A taky díky své slávě a bohatství přišel relativně snadno k novým játrům. Tedy, naprosto legálně, ale tak, že to trochu zamrzí. Slinivku a játra mu totiž huntoval rakovinný nádor, a tak se jako každý rok dalších 75 000 Američanů zapsal na čekací listinu. Těch, co doufají, že si je dárce orgánů najde dřív, než zubatá s kosou.
Celebrity čekat nemusí
Steve Jobs se dočkal překvapivě rychle, a nemusel vlastně ani moc předbíhat ve frontě. Jen si prostě přiletěl včas pro játra ze své domovské Kalifornie do státu Tennessee. Je totiž zavedená praxe, že si o transplantaci žádáte v místě svého bydliště. Protože operace musí proběhnout v řádu hodin po odebrání orgánů. Jenže náš Steve se mohl s klidem zapsat do čekacích listin desítek států, a vybrat si, kde to bude dřív. Na libovolné místo se totiž pohodlně dopraví vlastním tryskáčem. Což je možnost, kterou většina s desítek tisíc pacientů prostě nemá. Není to nelegální, ale je to trochu nefér. Jobs nepředbíhal, jen byl zapsaný všude.
Vlk z Bank of England
O muži jménem Goerge Soros jste už také nejspíš slyšeli. Poslední dobou se jím zaklíná kde kdo. Jednou má být sponzorem karavan migrantů, podruhé má zase rozvracet národní jednotu evropských států, případně má patřit ke spolku Iluminátů. Každému podle chuti. Rozhodně je fakt, že štědře dotuje neziskovky a kulturu, což je většinou spíš klad než zápor. Odkud se jeho fenomenální bohatství vzalo? Spekulacemi na burze. Přísně legálními, ovšem. Prostě v roce 1992 zalevno naberete do kufříků dost v kurzu klesající libry, a směníte ji za stoupající marky. Z rozdílu pak nakoupíte nějaké akcie, které zase obratem střelíte. A takhle to uděláte, no… asi milionkrát.
Ožebračit, pak obdarovat
Není to podvod, jen hodně důsledná manipulace. Ve výsledku je Velká Británie o 3,3 miliardy liber chudší a Soros cirka o miliardu bohatší. Není to loupež. Ale Soros není Robin Hood: do jeho vlastní kasičky štědře a nedobrovolně přispěl každý Angličan. Na burze se dnu, kdy původem maďarský multimiliardář zbohatl, říkalo Černá středa. Z tisíců lidí udělal nezaměstnané, z bohatých chudé. Takže je vlastně fajn, že jim teď pomáhá.
Třikrát a dost? Ne, děkuji
Roční obrat 485 miliard, 2,3 milionů zaměstnanců. To je asi nejkratší způsob, jak popsat gigant obchodních řetězců, společnost Walmart. Jeho šťastnou dědičkou je Alice Waltonová, jedna z nejbohatších žen na planetě. S penězi starosti nemá, ale zato s drogami a pitím za volantem ano. Od roku 1989 má už třináct záznamů, pět ublížení na (cizím) zdraví a jednoho přejetého. Plus pozitivní testy na návykové látky, rvačku s policistou a tak. Znáte takové to pravidlo amerických soudů „třikrát a dost“? Nu, tak to na ni zdá se nějak neplatí. Největší flastr, který zatím schytala, činila pokuta 925 dolarů. Síla, co? Každou minutu jí přitom na účtu přibude 26 000. Ne, s penězi opravdu problém nemá.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: