Teplota klesne pod nulu a vy se klepete jak osika? Nepatříte mezi otužilce a nesnášíte zimu? Tak v tom případě raději dál nečtěte!

Teplota klesá a mnoho z nás se začíná klepat zimou. Jenže jak dokazují jiní lidé, všechno je hlavně o fyzické připravenosti, stejně jako o stavu mysli. Jak moc krutou zimu lze zvládnout?

Teplota pod nulou

Otužilci, tužte se, v zimě bude líp

Zatímco většina z nás ukončila „sezónu koupání“ již před pár měsíci, najdou se tací, kterým ty pravé radovánky ve vodě teprve začínají. Ano, jde o otužilce. Tradice tohoto sportu u nás sahá do roku 1923 a od té doby se jedná o oblíbenou aktivitu. Co pro jedny vypadá jako setkání bláznů, je pro samotné otužilce drogou i překonáváním utrpení. Delší pobyt v ledové vodě totiž může být pěkně bolestivý, na druhou stranu se při něm vyplavují endorfiny, což navozuje euforické stavy.

Otužování má na jednu stranu příznivý vliv na lidské zdraví (např. na termoregulaci), nicméně existují i určitá rizika. Jak by také ne, vstup do ledové vody představuje pro tělo šok a existují případy, kdy tato aktivita skončila srdečním infarktem a smrtí. Přesto je u nás otužování na vzestupu, což potvrzuje pražský memoriál Alfréda Nikodéma, jehož 71. ročníku se vloni zúčastnilo 369 plavců, což bylo nejvíce v historii. Otužilce lze každopádně považovat za frajery, ale existují i větší extrémisté…

Jak dlouho lze přežít v extrémních mrazech?

Otužilci většinou „úřadují“, když je teplota vzduchu kolem nuly a voda má méně než 5 °C. I mkdyž se to může zdát extrémní, kam se hrabou na jedince, kteří lámou rekordy dlouhým pobytem v tzv. kryokomorách. Tak například dobrodruh Marek Šimíček strávil v roce 2015 v takové komoře osm hodin, a to při neuvěřitelných -110 °C! Podobný chlad přitom nikde v přírodě nezakusíte. Vždyť nejnižší teplota, která byla naměřena na polární stanici Vostok na Antarktidě, činila „pouhých“ -89,2 °C. Šimíček měl na sobě několik vrstev oblečení (včetně ponožek od maminky) a k dispozici péřové spacáky. Během pobytu v mrazu si přitom nestěžoval na zimu, ale spíše na horko!

Mniši, kteří dokáží zdánlivě nemožné

Po roce 1989 se u nás začala více rozšiřovat různá východní učení. Stále jasněji se přitom ukazuje, že se nejedná pouze o teorie, na kterých stojí západní filosofie, ale za zmínku stojí rovněž praxe. Vědci totiž už v 80. letech 20. století přinesli nezvratné důkazy o tom, že praktikující buddhisté a hinduisté v Tibetu a Indii mají schopnosti, jež se nám mohou zdát až nadpřirozené. Dopomáhá jim k tomu jen meditace. Dokážou např. zvýšit teplotu prstů o 17 °C, případně výrazně snížit svůj metabolismus.

Není tedy divu, že často tráví v meditaci zimní noci, kdy teploty klesají k -20 °C, pod širým nebem, a to zahaleni pouze do svých tradičních přehozů. Ba co víc, existují zkoušky, kdy musí buddhističtí mniši nejen vydržet v mrazu takřka neoděni, ale při meditaci jsou jim navíc na ramena dávány látky namočené do studené vody! Meditující ovšem v nadmořské výšce kolem 4 500 metrů nejenže nezmrznou, ale dokážou vyprodukovat takové tělesné teplo, že jejich přikrývky jsou do 60 minut úplně suché…

Jak přežít kruté mrazy? Je to i o hlavě!

Některá zvířata jsou vybavena srstí a na zimu si vytvářejí zásobní tuk, jiná se v průběhu chladných měsíců vydávají do teplých krajin a další se v hnízdě ukládají k zimnímu spánku. Některé druhy hmyzu nebo žab dokonce v poklidu zmrznou,aby na jaře opět ožily, jako by se nechumelilo. To člověk přišel o svou srst už hodně dávno, nicméně se naučil využívat oheň, produkty ze zvířat jako oblečení a stavět přístřešky. Tyto tzv. kulturní membrány zajistily, že jsme se mohli rozšířit po celé planetě Zemi -a na mnoha místech se několik měsíců v roce klepat zimou.

Jak tedy na zimu vyzrát? Důležité je samozřejmě více se oblékat, a postupně trénovat otužilost rozhodně také není od věci. Navíc pomáhá i zdravá strava. Ano, čtěte správně. Pokud se budete stravovat dobře, tělo nebude vydávat na zpracování potravin takovou energii (čímž se zahřívá), takže tělesné teplota klesne. Nebude tedy takový teplotní rozdíl mezi venkovním a vnitřním prostředím. Podstatnou roli však hraje rovněž psychika. Jak dokazují výše zmínění otužilci, dobrodruzi i mniši, lidské tělo dokáže zvládnout (a bez následků) neuvěřitelné věci. Když si ovšem budete s prvním podzimním mrazíkem říkat, že už je tady zase ta odporná zima, nepůjde o nejpohodovější období.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Ovládnutí ohně bylo jedním ze zásadních milníků lidstva! Kdy ho člověk ovládl a jak se nám nejvíce vymkl z kontroly?

Včera bylo větrno? Může být hůř! Jaké hrůzy ještě dokáže napáchat počasí?