Ovládnutí ohně bylo jedním ze zásadních milníků lidstva! Kdy ho člověk ovládl a jak se nám nejvíce vymkl z kontroly?

Oheň je již statisíce let nedílnou součástí historie lidstva. Během této doby nám přinesl mnoho dobrého, ale také spoustu bolesti a obrovských tragédií.

Milník lidstva: člověk ovládl oheň

02Domestikace ohně jako zásadní krok v evoluci lidstva

V evoluci člověka lze nalézt několik zásadních kroků, jako např. postavení se na zadní (tzv. bipedie), čímž navíc došlo k uvolnění ruky. Mezi další důležité změny lze nepochybně počítat i ovládnutí ohně, protže tak se člověk definitivně oddělil od zvířat. Zatímco se ostatní zástupci živočišné říše plamenů instinktivně obávají a vyhýbají se jim, pralidé tento přirozený strach překonali a oheň využili ve svůj prospěch. Kdy k tomu došlo? Dle současného stavu poznání člověk využívá oheň už zhruba 1,5 milionu let, rozdělat jej ale umí „pouze” 500 nebo 600 tisíc let.

Oheň lidem ve starší době kamenné sloužil k mnoha činnostem. Chránil je před predátory, stal se středobodem života tlupy, což mělo podstatný sociální význam, a navíc umožňoval učinit živočišné produkty stravitelnějšími. Organismus tedy při zpracování potravy nemusel vydat tolik energie, což mohlo mít v těchto často nelehkých dobách z hlediska přežití dosti zásadní význam. Člověk se navíc díky vlastnictví ohně mohl rozšířit i do chladnějších oblastí a osídlit tak celou planetu Zemi.

Tři způsoby, jakými mohli pralidé rozdělávat oheň

Pro člověka byl oheň zásadně důležitý i v dalších obdobích historie. Nadále symbolizoval střed světa, díky stoupajícímu kouři k nebi byl považován za posla bohů anebo se jednalo o symbol změny. Navíc měl i praktické využití při žďáření nebo kovářství. Jenže člověk by nesměl být člověkem, aby oheň nezačal využívat také k poněkud horším účelům, tedy např. ve válkách, nebo při mučení. Pálení je vhodným řešením k tomu, abyste přiznali i to, co nevíte.

Replika trebuchetu, který mohl vrhat i zápalné střely

Oheň v období průmyslové revoluce

Oheň slouží člověku statisíce let, nicméně naplno jej lidstvo dokázalo využít až s příchodem průmyslové revoluce, tedy od 18. století. Umožňoval např. fungování parního stroje, který znamenal revoluci v dopravě. Ostatně parník nebo parou poháněná lokomotiva byly vynálezy, které svého času znamenaly opravdový zázrak. Jenže kromě toho, že tyto dopravní prostředky usnadňovaly dopravu běžným lidem, opět byly využity i pro efektivnější přepravu armád a válečné techniky, takže války rovněž získaly nový rozměr. A to ani nemluvě o vylepšení smrtících zbraní.

Prohlédněte si staré parní lokomotivy

Oheň se brzy dostal do každé domácnosti. Na počátku 19. století byly ostatně vynalezeny sirky. Ty první ovšem odporně zapáchaly, rychle vzplály a byly zdraví škodlivé. Nepříjemný zápach při hoření odstranilo až využití bílého fosforu. Jenže ejhle, ten byl jedovatý a mj. ho začali používat sebevrazi! Teprve v roce 1844 spatřila světlo světa zápalka s červeným fosforem, která byla mnohem bezpečnější. Na začátku 19. století má své kořeny i zapalovač. Ten první ovšem obsahoval jako palivo vysoce nebezpečný vodík a nebyl ani příliš praktický. K rozšíření zapalovačů tak došlo až na počátku 20. století. Sirky se mohly zdát jako prvotřídní vynález, jenže musíme dodat, že se díky prvním zápalkám stalo velice jednoduchým kouření, které se rychle rozšířilo mezi lidi.

Se zápalkami lze provádět i zajímavé triky

Oheň je dobrý sluha, ale špatný pán

Požáry jsou v přírodě zcela běžné. Člověk na druhou stranu dokázal oheň ovládnout, jenže to není příliš stabilní nadvláda a sem tam přeskočí jiskra. Především v 19. století přitom měly požáry vskutku tragické důsledky, protože domy byly stále často dřevěné, a navíc neměly žádná protipožární opatření.

Požár s největším počtem obětí v historii se zřejmě odehrál v chilském Santiagu. Zde vzplál 8. prosince 1863 na svátek Neposkvrněného početí panny Marie jezuitský kostel, a ve zmatku zahynulo v ohnivém infernu zhruba 2 500 mužů, žen a dětí. Podobně tragický byl i požár japonského divadla o 30 let později, který měl na svědomí téměř 2 000 obětí.

Ve 20. a 21. století člověk opět pokročil ve využívání ohně a rovněž zapracoval na bezpečnosti. Přesto nejsou tragické požáry žádnou výjimkou. Nejhorší novodobý požár vypukl 18. února 1977 v čínském městě Ili, v němž vzplálo kino a zahynulo 694 osob, z toho 597 dětí. Co se týče Evropy, největší moderní tragédií byl požár metra v ázerbájdžánském Baku, při kterém v roce 1995 zemřelo 289 lidí.

A co u nás? Nejhorší požár v novodobé historii se odehrál v Měděnci v noci z 1. na 2. listopadu roku 1984. V Ústavu sociální péče zde našlo smrt v plamenech 26 chovanek. O tragédii (i když dle pamětníků poněkud nepřesně) pojednává film Requiem pro panenku (1991). A její příčina? Ačkoli vyšetřování provázely nejasnosti, za viníka byly označeny žhářka Eva Kováčová, která zapálila v prvním patře budovy skříň s novinami, a mladé vychovatelky ústavu.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Víme, za co Češi utrácejí na Vánoce nejvíc! Budete se divit! E-shopy mají problémy s dopravci a pošta nestíhá už teď! Myslete na dárky včas!

Nedostatek dešťových srážek jako důvod k vraždě? Za tragické konce římských císařů prý mohlo dlouhé sucho!





Send this to a friend

...