Na hledání pokladů se dá vydělat dokonce i když žádný poklad neexistuje

Jedno z nejexotičtějších povolání je bezesporu hledač pokladů. Každého hned jistě napadne slavný Indiana Jones. Hledání pokladů sice není tak dobrodružné, jak v Lucasových filmech, ale je to adrenalin i dobrodružství. A pokud to vyjde, člověk má vystaráno na důchod.

Nemusí se začínat hned se zlatými poklady milionové hodnoty. Například dva mladí kluci, kteří se věnovali prohledávání bunkrů z druhé světové války, v jednom z nich našli dvě lahve bordeauxského vína, jedno  červené Chateaux Grand Barrail Lamarzelle ročník 1938, druhé bílé Chateau Latour-Matillac z roku 1939. Podle znalců bude mít víno, které bylo uloženo v ideálních podmínkách chladného bunkru pětasedmdesát let, velkou hodnotu pro sběratele archivních vín. Názory na jeho chuť se liší, ale dokonce i prázdné lahve by se daly zpeněžit  za poměrně slušné peníze. Kluci, tedy pokud víno nakonec samou radostí nevypili, si možná vydělali na pěknou dovolenou.

Amatéři našli největší vrak v dějinách Izraele

Jasně, najít flašky vína v nějakém zapadlém německém bunkru není žádné profesionální hledání pokladů. Dobře, tak se podívejme na něco opravdu mimořádného. Loni našla skupina potápěčů v moři u pobřeží Izraele vrak lodi a kolem na dva tisíce zlatých mincí z devátého století. Jde o největší poklad v historii Izraele, jeho hodnota se prakticky nedá vyčíslit. Celý poklad ovšem připadl Izraeli, nálezci dostanou jen relativně malou odměnu. Ale co je podstatné, tihle hledači byli rovněž amatéři, prostě se jen tak potápěli a našli jeden z největších pokladů v dějinách.

Hledání pokladů aneb potopená eskadra se proměnila v zlatý důl

31. července roku 1715 klesla v hurikánu u břehů Floridy ke dnu španělská flotila jedenácti galér naložených zlatem pod vedením kapitána Dona Juana Estebana de Ubilly. Jen na jeho vlajkové lodi bylo zlato, šperky a 3,5 milionů pesos. Místo, kde ležela na dně moře Ubillova flotila se stalo zlatým dolem. Napřed pro majitele práv, kterým byl jistý Brent Brisbane. Na prodeji povolení k hledání pokladu vydělal miliony. Ovšem ti, co se k lodím na dně dostali, rozhodně nelitovali. Celková velikost pokladu se odhaduje na nějakých 400 milionů dolarů. Profesionální hledači, jakými byla například rodina Schmittových, dokázali ze dna vylovit například dvanáctimetrové zlaté řetězy a množství mincí z pravého zlata. Do smrti nemusí pracovat. Ovšem museli předtím investovat do vybavení, zaplatit povolení, lodě, zkrátka lovení pokladů je práce s nejistým výsledkem a vyžaduje přípravu a investice.

Bájný vlak byl spásou pro chudé město

Možná vůbec největší poklad našli dva, opět amatérští hledači, v polském městě Valbřich asi 40km od českých hranic. Prohlásili, že mají sonarové obrazy nacistického pancéřového vlaku, který z Wroclavi na konci války vezl nacistické zlato a možná i bájnou Jantarovou komnatu. Němci vlak i s pokladem ukryli do speciálního tunelu ve městě. Sedmdesát let se o něm mluví, mnoho lidí ho hledalo a nyní byl údajně nalezen. Ovšem pozor – údajně. Oba hledači kolem nálezu hodně mlžili, ukázali jen pár sonarových obrazů, které podle odborníků neukazují vůbec nic, natož vlak. Ovšem to už se do Valbřichu, jinak chudého hornického městečka, začali sjíždět novináři, hledači pokladů i turisté. Hotely praskaly ve švech, kavárny i hospody měly rovněž plno a ve městě propukla nefalšovaná zlatá horečka, která v podstatě trvá až do dnešních dnů. Vlak se zatím nenašel, odborníci z báňského institutu už prohlásili, že pod zemí vlak není, ale město Valbřich zažilo snad nejlepší rok své existence. Poklad, který nejspíš vůbec neexistuje, přinesl městu desítky milionů na tržbách  i světovou popularitu. I takovou podobu může mít poklad. Nemusí existovat, ale stačí, když lidé věří, že tam někde je.

Autor: Snaut

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

5 věcí, které můžete udělat, když jste v lednu na mizině

Chcete si zautomatizovat život? Nikdy to nebylo snazší! Tady je návod

Loading...
Loading...




Send this to a friend