Před 60 lety byl vynalezen laser. K čemu všemu se dnes používá a jak moc může být nebezpečný?

Laser je zařízení, které neodmyslitelně patří k moderní historii člověka. Existuje už 60 let. Jak ale vznikl, jaké je jeho využití a jaká existují rizika?

laser

Zrození laseru

První laser spatřil světlo světa už v roce 1960. Nejednalo se přitom o „dar přítele Lasera“, jak se nám snažila namluvit komedie Adéla ještě nevečeřela. Ve skutečnosti je totiž za vynálezce prvního funkčního laseru považován americký fyzik Theodor Maiman. Zásluhy však nelze přičítat pouze jemu. Už v roce 1917 ostatně toto zařízení fyzikálně popsal proslulý Albert Einsten.

Přímým předchůdcem laseru byl tzv. maser (Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation). Ten sice fungoval na totožném principu, ale generoval mikrovlnné záření a navíc nefungoval příliš spolehlivě. Sestaven byl přitom už v roce 1953. O sedm let později ale už přišla skutečná revoluce. Laser (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation) generoval elektromagnetické záření a fungoval spolehlivěji.

V roce 1964 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku Američan Charles Town a Rusové Nikolaj Basov a Alexandr Prochorov, a to za klíčový výzkum v oboru kvantové elektroniky, jež vedl ke konstrukci oscilátorů a zesilovačů založených na principu maserů a laserů. Minimálně tyto tři muže je tedy rovněž nutné považovat za zásadní postavy ve vývoji nové technologie.

Využití laseru

Laser dnes existuje v obrovském množství variant, protože za 60 let existence došlo k úctyhodnému pokroku. Takové alexandritové, rubínové nebo Nd:YAG lasery se např. používají k odstranění tetování, čímž lidstvu pomáhají zahladit důkazy o starých láskách u některých jedinců. Využití těchto zařízení je ovšem pochopitelně daleko širší a někdy dokonce i výrazně důležitější.

Laser nachází uplatnění v průmyslu, kde díky němu může lidstvo spolehlivě řezat či vrtat, anebo v medicíně. Zde pomáhá vyšetřovat pigmentová znamínka či odstraňovat zubní kámen a dokonce může nahradit chirurgický skalpel. Pořídit si můžete také laserovou tiskárnu a nebyl by to člověk, kdyby nový vynález nevyužil také ve vojenství, kde slouží např. k navádění raket a munice. Může ovšem sám fungovat jako zbraň (viz níže).

Nebezpečí laseru

Některé lasery jsou opravdu výkonné. Co je ovšem dobré pro průmysl, medicínu či vojenství, nemusí být tak dobré pro lidské zdraví. Zařízení třídy IV totiž mohou způsobit popáleniny, případně řezné či tržné rány, ale třeba také způsobit požár. Lase navíc někdy stojí za trvalým poškozením zraku.

Své by o tom mohli vyprávět technaři, kteří v červenci 2008 navštívili techno party v ruském městě Vladimir. Laserové dělo, jež bylo původně namířeno na oblohu, se zde otočilo do tančícího davu poté, co organizátoři akce kvůli dešti pokryli scénu pod širým nebem celtovinou. Výsledek? Vážné poranění zraku utrpělo 30 lidí. Některým navíc laserové paprsky způsobily 80% ztrátu zraku!

Laser jako zbraň

Zůstaňme ještě na východě Evropy, tentokrát na Ukrajině. Zde v roce 2018 obvinila ukrajinská armáda proruské povstalce, že nejméně šesti příslušníkům bezpečnostních složek způsobili vážné poranění oka, a to zřejmě oslepujícími lasery ruské výroby.

Ačkoli to nikdy nebylo potvrzeno, je jisté, že oslepující lasery jsou součástí výzbroje nejen ruské, ale také americké, britské nebo čínské armády. Vesměs se ale jedná o zařízení, která mají pouze dočasně oslepit nepřítele, případně vyřadit z provozu světelné senzory.

Laserové zbraně navíc nelze jen tak použít, protože jejich uplatnění omezuje mezinárodní právo. Mezinárodní soudní dvůr dokonce před několika lety rozhodl, že zabíjení a fyzické utrpení za pomoci laserů je možné kvalifikovat jako válečný zločin. Každopádně zařízení s intenzitou vyšší než 2,5 miliwattu na cm2 zakazuje Protokol OSN o používání oslepujících laserových zbraních.

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Laserový strojek pro vaše přesné oholení

Antiradary do auta. Které používat můžete a jaké už jsou protizákonné



Pin It on Pinterest