Jak se prošetřit k utrácení? Jevonsův paradox nám objasňuje naši chybu

Geniálně prostý a na stovkách praktických příkladů doložený Jevonsův paradox nám předkládá lekci, kterou pořád odmítáme pochopit.

jevonsův paradox

Jevonsův paradox: začalo to v roce 1865, kdy James Watt poprvé představil svůj zdokonalený parní stroj. Byla to fantastická mašinka: nakrmíte ji trochou uhlí, a zastane hybnou práci desítek koní. Nebo lidí. Bez únavy, nemocí, dovolených.

Kromě dělníků, jejichž výkon začaly parní stroje rychle nahrazovat, na to s nelibostí koukali hlavně uhlobaroni, majitelé dolů. Wattův stroj byl tak moc efektivní, že se předpokládat brzký výrazný pokles těžby uhlí. K čemu by také byly hory lignitu nebo antracitu, když si parní stroj říkal o tak málo.

Na uhlí se nakonec nešetřilo

Dopadlo to ale přesně naopak. Parní stroj byl tak efektivní, že si jej chtěl pořídit každý. A ve výsledku se tak uhlí začalo těžit násobně víc. Efektivita provozu tak v součtu neznamenala nižší, ale vyšší spotřebu paliva. Už tu nebyly desítky, ale desítky tisíc takových fantastických efektivních mašinek. Které sežraly víc uhlí, než by kdo hádal uvěřit.

Nu, a právě na tenhle praktický vtípek že méně vlastně znamená více upozornil britský ekonom, matematik a zastánce logiky, William Stanley Jevons. Škoda jen, že nikdo nedával pozor.

Efektivita jako cesta škůdce

Protože kolem toho jevu nazvaného “Jevonsův paradox” se od té doby točíme v bludném kruhu. Zvlášť, když přijde na vyšší zájmy ochrany životního prostředí. Například? LED úsporné žárovky. Krásná věc. Více světla a jasu, s delší životností a menší spotřebou.

Jak s tímhle chytrým darem naložíme? Tak, že nacpeme LED světla úplně všude. Když tolik nežerou, vyplatí se to, ne? Ne. Zatímco průměrná domácnost před pár lety vyžila s pěti žárovkami na celý barák, dnes mají moderní domácnosti desítky LED světel a podsvícených displejů.

Výsledkem energetické efektivity LED světel není menší, ale větší spotřeba energie, než dřív. Je toho ale mnohem víc. Gramofonová nebo vinylová deska? Dnes spíš sběratelský kousek, ale před pár desetiletími nezbytnost. Nevýhoda je jasná: deska je plast, je to nečisté a neekologické. Když dojde k digitalizaci hudby, musíme nutně ušetřit na emisích, ne? Ne.

Digitalizovaný hudební formát sice nahradil neekologické gramodesky z plastu na skládkách, ale dnes produkuje násobně více emisí. Stahování hudby přes datová centra rozhodně není zadarmo, a přechodem z „gramo“ jsme životnímu prostředí neprospěli.

Příklady jsou všude kolem

Energeticky úsporné domácí spotřebiče? Paráda, aspoň účet za elektřinu bude menší. Jenže nebude. Za ušetřené peníze nakoupíme další úsporné spotřebiče. A vedle úsporné varné desky postavíme kuchyňského robota, tyčový mixér, kávovar, ledovač a spoustu dalších krámů.

Výsledkem je sice „mnohem ekologičtější“ vybavení domácnosti, ale také více energetických upírů. A větší spotřeba, větší účty, ke kterým jsme se šetřením proutráceli. S lepší izolací baráku a výkonnějším kotlem protopíte více. Protože topíte víc, než jste si mohli dovolit prve.

Že jsou někde ve špičce auty přecpané ulice? Tak rozšíříme silnice, přidáme pár pruhů. Zefektivníme a zdokonalíme. Jenže když se dá ve špičce lépe jezdit, není výsledkem méně aut na silnicích. Rázem v ní chtějí jezdit všichni. Takže aut je na silnicích zase o něco víc, a zase se o něco hůř bude kolem magistrály dýchat.

Zemědělství? Jasně, už jsme se vyhrabali z pravěku, takže přihnojujeme, stříkáme proti škůdcům, mechanizujeme. Efektivitu zemědělské produkce jsme pozdvihli o desítky procent.

Stačí nám tedy pěstovat na menší ploše, když máme násobnou produkci? Ne, plocha hospodářsky využívané půdy se každý rok zvětšuje. Když to jde levněji, chceme automaticky více. Byť tedy 40 % naší zvýšené produkce putuje do odpadu. Zlepšení procesu, zvýšení efektivity, podle dávno vyřčeného Jevonsova paradoxu prostě vede k vyšším nákladům.

Aktuální je to v otázce obnovitelných zdrojů energie. Všechny ty solární panely a větrníky jsou děsně fajn. Je to čistá energie, pomáhají nám snižovat emise. Jenže výroba těchto užitečných a životnímu prostředí „prospěšných“ bazmeků produkuje takové množství emisí, že se to se starým fosilním uhlím a ropou nedá srovnávat.

LCD obrazovky, elektromobily, ledničky a mrazničky – je to pořád to samé. Méně nakonec znamená více. Dobré zprávy? Žádné nejsou. Je to kruh pokroku, ze kterého se nedá vymotat.

FOTO: 123RF

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Ovládnutí ohně bylo jedním ze zásadních milníků lidstva! Kdy ho člověk ovládl a jak se nám nejvíce vymkl z kontroly?

Kamenolom: Jaké stroje se denně projíždějí v našich lomech?