Dobrý nápad, ale špatný výsledek. Jak to končí, když se do něčeho naveze stát s dobrými úmysly? Opatření často působí úplně opačně!
Až vám příště někdo řekne, že to s vámi myslí dobře, zamyslete se. Cesta do Pekel je totiž dlážděna dobrými úmysly, a často se i ty nejčistší upřímné myšlenky na změnu k lepšímu umí pořádně zvrhnout. Příkladů v kolem sebe máme víc než dost. Plošný zákaz alkoholu, legalizace prostituce, drastický přechod na obnovitelné zdroje nebo kampaň proti šikaně, to všechno a mnoho dalšího nadělá víc škody, než užitku!
Utahovat si ze Spojených států amerických je trochu laciné, protože tahle země dává příležitostí k legraci na svůj účet víc než dost. Zásluhy jim musíme připsat i za praktickou demonstraci do důsledků dovedené myšlenky prohibice. Ano, alkohol je špatný, když to s ním vytrvale přeháníte. Ale zakázat jej plošně a pro všechny? Američané si vyzkoušeli státem nařízenou střízlivost na 12 let. Co získali? Zkorumpovaný úřednický aparát, nejbohatší mafie světa, tisíce mrtvých, co se uchlastali pančovaným pitím a 3x více barů, než kolik jich měli před prohibicí. Když stát zakáže něco, co mají všichni rádi, stojí to za to.
Dětské sňatky státní dotace nevyřeší
Indové se od koloniální velmoci, Británie, přiučila ledasčemu. K ženám se tu ale zatím rozhodně gentlemansky nechovají. V bilanci hromadných znásilnění drží světový primát, a dost hloupě působí i praxe vynucených a předem smluvených dětských sňatků. Ve státě Harijána se to rozhodli řešit centrálně: výnosem tu dětské sňatky zrušili, a každá dívka, která se do svých 18 let neprovdá, dostane od státu slušně přisypáno do kasičky. A praxe? Dětské sňatky frčí dál, v mnohem větší míře. Jen si to rodiče nechávají pro sebe, a státem slíbený bonus využívají jako zvýšení věna, druhou platbu pro rodinu ženicha, proplácenou v dospělosti.
Za čistší ovzduší a lepší svět
Klimatické změny popírat nebudeme, ale z boje proti nim si legraci zatím dělat můžeme. Když si státy na jednání v Kjótu udělaly jasno v tom, že ke globálnímu oteplení opravdu dochází, začaly řešit, co s tím. Klimatické odpustky, emisní daně, ozelenění ekonomiky, přechod na obnovitelné zdroje čisté energie. Tohle všechno čteme v novinách každý den. V čem je vtip? Že tenhle „přerod“ nebyl zadarmo.
Musíte vytvořit nové fabriky, které obnovitelné zdroje budou vyrábět. Musíte odstranit ty staré a čmoudící elektrárny, a nahradit je něčím jiným. Na všechno musí také dohlížet spousta nových úřadů. Ve výsledku tahle změna k lepšímu vyprodukovala do atmosféry 600 milionů tun emisí, a výrazně stavu klimatu přihoršila. Z našeho přechodu „na světlou stranu síly“ se bude atmosféra ještě dlouho vzpamatovávat.
Povolení prostituce kriminalitu nesníží
Sex je prostě komodita, a mezi masáží a masáží se šťastným koncem zase takový rozdíl není. Záda vás přestanou bolet a tlak se víceméně uvolní při obou variantách. Takže pár pokrokových zemí (ano, díváme se na vás, Dánsko a Německo), legalizovalo prostituci. Hlavní cíl? Udělat tenhle byznys legální, mít nad ním kontrolu (a také nějaké daně). Dobrý nápad, a ještě tím zrušit ten nehezký obchod s bílým masem a novodobé otrokářství. Výsledek? Počet unášených a načerno převážených lidí, kteří končí proti své vůli ve veřejných domech, po tomto chvályhodném opatření dramaticky narostl.
Podpora energetiky? To se vyplatí!
Další dvě schémata se také týkají ekologie: tím prvním je podpora obnovitelných zdrojů energie. Prostě si na střechu plácnete solární panel, a stát vám vydatně přidá. Takhle to zkusili v Severním Irsku. Lidé to pochopili jinak: Čím víc teď protopíme/prosvítíme, tím víc nám stát nasype. Vláda to vykrývala zvýšením daní pro ty, kdo solární střechu neměli. Jenže za chvilku si ji pořídil každý. Nakonec přišla tahle legrace na 490 milionů liber ročně, a program dotací musel být zrušen.
Malé auto pro velkého člověka
Trochu jiného ražení byla v USA podporovaná iniciativa podpory výroby malých a úsporných aut. V období ropné krize se totiž pohonných hmot nedostávalo, a malé dvoudvéřové žere míň. Takže se stát navezl do auto-průmyslu, začal kontrolovat, regulovat, upravovat a dotovat. Lidé si překvapivě nezačali kupovat auta malá a úsporná, ale raději pořádné trucky, pickupy, SUV a dodávky, protože do těch stát nevrtal. Na konci kampaně tak měli větší spotřebu a víc pořádně čmoudících aut, než na jejím počátku.
Návod, koho ještě týrat
Šikana je špatná, to je vcelku bez debat. Když ale přijde na státem, potažmo ministerstvem školství organizované kampaně? Tak ty jsou prosím ještě dementnější. Ano, většinou představují dosavadní oběti a jejich neradostné příběhy. Což by možná bylo v pořádku, kdyby to šikanujícím současně nedávalo praktický návod, jak najít další nové cíle pro průchod jejich vlastní frustrace a agrese. V praxi to pak vypadá takhle: „Hmm, takže jinde kromě vypasených tlouštíků mlátí i brejlouny? Super nápad, díky.“
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ušlechtilé vládní programy, které dostaly světové velmoci na dno! Jak snadno vzniká krize? Lehce!