Dejte si pozor na deepfake. Nemusí zkreslovat jen historii

Přistál člověk na Měsíci? Řekněme, že pokud se nepohybujete silně za hranou paranoie, nebo jste posledních 50 let nestrávili v džungli, o kladné odpovědi pochybovat nemusíte. Technologie deepfake vás ale může zmást, a přesvědčit o opaku.

deepfake

Ano, historie nám připomíná spoustu momentů, na něž bychom zapomenout neměli. A ono nenápadné datum 20. července 1969 by mezi nimi rozhodně chybět nemělo. Tehdy totiž poprvé přistáli lidé na Měsíci, aby následujícího dne vystoupili na jeho povrch. Jména astronautů, Neila Armstronga a Edwina Aldrina, se tím nesmazatelně zapsala do obecného povědomí.

Přistáli, ale nemuselo to tak být

Tenhle vesmířanský podnik pochopitelně nebyl bez rizik. Nechybělo mnoho, a celé přistání na Měsíci mohlo skončit katastrofou. Před i po přistání, během pokusu o návrat, v některé z mezifází letu. Nu, a pro každý takový moment měl americký prezident Richard Nixon dopředu sepsaný projev, který by přednesl lidu.

Jako že nás to všechny mrzí, ale kluci kosmonautští to prostě nedali. Že na ně budeme pořád vzpomínat jako na hrdiny, a že sen o dobytí Měsíce tím nekončí. Prostě pravidelná dávka emocí z Oválné pracovny. Nic mimořádného.

Vtipné bylo, když se po odtajnění amerických archivů v roce 1999 dostaly tyhle nikdy lidu nepřednesené proslovy na světlo. Zvlášť proslov pracovně nazvaný V případě katastrofy na Měsíci brali naivní lidi trochu jako podraz. Nu, a v roce 2019 se rozhodli tento historický dokument inženýři z MIT trochu oprášit, a demonstrovat na něm něco dočista jiného.

Hrozbu, se kterou se pravděpodobně budeme v blízké době potýkat. Konkrétně? Fenomén deepfake, tedy pokročilou formu studiové manipulace obrazu i zvuku. Jak?

Přinutíme váš obraz říkat cokoliv

Vzali všeobecně známý fakt – to, že člověk přistál na Měsíci. Přidali onen starý a nikdy nepřednesený prezidentský projev, určený pro případ katastrofy na Měsíci. A s pomocí deepfake technologie jej nechali již dávno zesnulého prezidenta Nixona přednést lidu.

Nebylo to zase tak náročné: chtělo to herce, zelené pozadí pro digitalizaci, pár hraček pro úpravu obrazu, staré záznamy prezidentových projevů. A rázem, 48 let od přistání na Měsíci tu byl – jako živý – prezident informující lid o neúspěchu mise. Sranda? Jak se to vezme.

Svým zpracováním a provedením je jejich deeepfake montáž naprosto hodnověrným záznamem, včetně ruchů. Děsivé na tom je, že pokud jste například nikdy neměli možnost poznat skutečnost a dozvědět se pravdu, zfalšovaný deepfake vás snadno přesvědčí o tom, že Buzz Aldrin a Neil Armstrong se nikdy na Zem nevrátili.

Ano, v případě přistání na Měsíci sice máme jasno, ale co kdyby někdo jiný, cizími ústy a vlastním projevem, interpretoval jiné události? Technologie deepfake nemusí jen dělat porno zábavnější a videa veselejší.

Problémy, které nás čekají

Může sloužit jako zmanipulovaný důkaz o vině, falešný projev prezidentského kandidáta, podvržený argument k ospravedlnění vyhlášení války. Ke všemu nehezkému, co jsme jako lidstvo chtěli nechat za sebou, když první lidé stanuli na Měsíci. „Je to ukázka toho, jak mohou moderní nové technologie zamlčovat a upravovat pravdu kolem nás, a vytvářet alternativní historii,“ vysvětlují badatelé z MIT.

Chtěli bychom tím upozornit a povzbudit diváky, aby pečlivěji a kriticky přemýšleli o médiích, s nimiž se každý den setkávají.“ Nemusí přitom jít jen o minulost.

Mimochodem, opravdu dobrý deepfake, nerozeznatelný od originálu, samoučící se a zdokonalující, potřebuje spoustu vstupních dat. Kde je má shánět? Vzpomeňte si na všechny ty FB výzvy: to je moje fotka teď a tak jsem vypadal před 10-ti lety, nebo ty grafické hříčky se stárnutím vaší profilové fotky. Ano, přesně takhle krmíte budoucí dokonalé deepfake potřebnými informacemi.

FOTO: 123RF

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Fake news. Pár doporučení, které se hodí pro rozlišování nedůvěryhodných informací a pochybných zdrojů

Water Fake News aneb Největší mýty o pitném režimu