7 největších skládek odpadu světa. Poblíž byste bydlet nechtěli!
Moderní civilizace má mnoho průvodních jevů, z nichž některé stojí za to. Lidstvo dnes produkuje obrovské množství odpadů a určité skládky jsou opravdu dechberoucí, a to doslova. V jejích blízkosti byste určitě bydlet nechtěli.
Vyhazuji, vyhazuješ, vyhazujeme
Podle odhadů z roku 2013 lidstvo vyprodukuje každým rokem 1,3 miliardy tun odpadu. Již toto číslo je pochopitelně „úctyhodné“, nicméně dle dalších prognóz by se mohlo v nejbližších deseti letech dokonce zdvojnásobit. Bravo! Ač je v posledních době kladen důraz na recyklaci, obrovské množství smetí končí na skládkách. Některé z nich přitom v průběh let vyrostly do kolosálních rozměrů.
Největší z těchto shromaždišť odpadu lze nalézt na asijském a americkém (dvoj)kontinentu. Zatímco v Asii a Střední Americe je důvodem především přelidnění určitých oblastí, v USA za to může nezřízený konzum. Průměrný Američan totiž dle agentury Environmental Protection vyprodukuje denně cca 2 kg odpadků. Mimochodem, v České republice se jedná o necelý 1 kg, takže bychom se museli setsakramentsky snažit, abychom se „Amíkům“ vyrovnali. Ale co není, může být…
7 největších skládek na světě
Apex (Clark City, USA)
Skládka Apex v Clark City poblíž Las Vegas, která byla otevřena v roce 1993, drží jeden primát. Čistě z hlediska rozlohy se jedná o největší takové místo na světě, a to zcela jednoznačně! Její velikost totiž činí 2200 akrů. Pro srovnání, Václavské náměstí v Praze by se na tuto plochu vešlo více než 200krát! Skládka přitom přijme zhruba 9 až 10 tisíc tun komunálního odpadu každý den. S největší pravděpodobností se o tedy vyhlášenou destinaci turistů mířících do kasin nejedná.
Bordo Poniente (Nezahualcoyotl, Mexiko)
Když španělští conquistadoři na počátku 16. století zničili říši Aztéků a pak zbytky říše Mayů, ještě nikdo nevěděl, jak budou některé části Střední Ameriky vypadat o 500 let později. Monumentální pyramidy totiž vystřídal jiný monument, totiž skládka Bordo Poniente o rozloze 927 akrů, na kterou mířilo 12 až 15 tisíc tun odpadu denně. Ano, minulý čas je na místě. Toto shromaždiště odpadů bylo totiž v roce 2011 uzavřeno. Přesto se zde stále nachází zhruba 76 milionů tun odpadků.
Laogang (Šanghaj, Čína)
Již jsme uvedli, že rovněž v Asii vznikají „útulná“ místečka plná špíny, zápachu a krysích nájezdníků. Obří je kupříkladu skládka Laogang v Šanghaji. Nejlidnatější město Číny patří celosvětově mezi města s nejznečištěnějším ovzduším, ale místní obyvatelé za to umí vzít i v produkci odpadu. Rozloha skládky činí 900 až 1000 akrů a denně se sem dostane až 10 tisíc tun již nepotřebných věcí. Otázkou tedy zůstává, kde udělali soudruzi z ČLR chybu.
Sudokwon (Incheon, Jižní Korea)
Ačkoli tato jihokorejská skládka rozhodně nepatří k největším na světě, co se rozlohy týče (zabírá „pouhopouhých“ 570 akrů), přesto si místo v našem výčtu po právu zaslouží. Denně sem totiž z hlavního města Soulu a okolí míří 18 až 20 tisíc tun komunálního odpadu, čímž se jí žádná jiná skládka ani zdaleka nevyrovná. Pro zajímavost, ročně to dělá neuvěřitelných 6,3 milionu tun. Pokud tedy chcete vědět, jak vypadá takový kolos, kupte si letenku do Jižní Koreje a nezapomeňte si přibalit ucpávky do nosu.
Olusosun (Lagos, Nigérie)
I černý kontinent má v našem výčtu svého zástupce. Ačkoli skládka Olusosun v Nigérii není ani zdaleka největší (její rozloha je pouze kolem 100 akrů), denně se na ni dostane až 10 tisíc tun odpadu. To by ovšem ještě nebylo nejhorší. Znepokojující je spíše skutečnost, že sem míří i nebezpečný elektronický a chemický odpad. Ptáte se odkud? Často ze západního světa, který se tímto způsobem zbavuje nechtěného ohrožení. Místní z toho také mají patřičnou radost…
Malagrotta (Řím, Itálie)
Pokud se vás jakkoli dotklo, že v našem výčtu chybí zástupce Starého kontinentu, můžete se začít radovat. Skládka Malagrotta v Itálii s rozlohou zhruba 680 akrů, na níž každodenně přibude 4 až 5 tisíc tun odpadu, si své místo zde nepochybně zaslouží. Původně přitom byla ilegální, nicméně od poloviny 80. let 20. století získala punc legality. Mimochodem, právě v Itálii vzniká mnoho obřích černých skládek. To, že za mnohými z nich stojí místní mafie, dokazuje, že je v některých oblastech špína vskutku všudypřítomná.
Puente Hills (Los Angeles, USA)
Když už jsme Spojenými státy v našem „žebříčku“ začali, sluší se jimi také skončit. Dobrou příležitost nám k tomu dává skládka Puente Hills, jež vyrostla v Kalifornii. S rozlohou kolem 630 až 700 akrů, 150 metry výšky a denním příjmem přes 10 tisíc tun odpadu, ji v žádném případě nemůžeme ignorovat. Ačkoli je slunné Los Angeles místem mnoha sportovních klubů, Hollywoodu i pobytu řady celebrit, evidentně má i svou odvrácenou stránku.
Mimo výčet: Velký pacifický odpadkový pás
Produkce odpadů může mít i nečekané důsledky. Velký pacifický odpadkový pás poblíž Havajských ostrovů budiž „zářným“ příkladem. Působením Severopacifického subtropického víru se totiž v této oblasti nahromadilo obrovské množství odpadků, a to především malých úlomků různých plastů a chemických kalů. Velikost? Jako Španělsko! Celý tento pás by přitom dle některých odhadů trvalo vyčistit zhruba 500 let. Následující generace tedy budou mít o zábavu postaráno.
Jak jsou na tom tuzemské skládky?
Pomyslnou zlatou medaili v mistrovství republiky získává skládka v pražských Ďáblicích. Ta se ovšem z výše uvedenými monstry nemůže ani zdaleka srovnávat. Vždyť sem každý den přibude bídných 275 tun komunálního odpadu. Nutno doplnit, že mnohé skládky jsou využívány k výrobě paliva a elektřiny a zároveň poskytují řadu pracovních míst. Na druhou stranu výrazně znečišťují ovzduší, půdu a vodu. Přeci jen budeme asi muset uvažovat o tom, zda produkci odpadů alespoň částečně neomezit, zelení, nezelení…
Autor: Petr Šindelář
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejšílenější věznice světa. Kde byste raději nechtěli být?