Věci, které spolu možná úplně nesouvisí. A přesto je mezi nimi podezřelá vazba

Podíváme se do světa vědy, kde pořád ještě čekají netušené záhady. Třeba, proč většinu podivností zkoumají v Kanadě.

věda

A začneme tím, že si malinko kopneme do světové ikony pseudomudrlanství, Deepaka Chopry. Jeho citáty v sobě nesou tak silné poselství, že jeden kolikrát ani neví, kde mu z nich hlava stojí. Chápejte, třeba to, že Vědomí je zrcadlením našich zvolených možností. Podobných motivačních poselství jsou plné internety. Jsou tak vše-objímavé… a někdy je dokonce vytváří automatický generátor. Tak dokonale, že ani sám filozof a duchovní guru Chopra nerozezná, jestli je jejich autorem či nikoliv. Problém ale není na jeho straně, jemu byznys s východní moudrostí frčí dobře.

Hloubavost filozofů není vždy známkou bystré mysli

Chyba je u přijímače, tedy u nás. Přímo fenomenálně to nastartovali kanadští psychologové, kteří sezvali lidské pokusné králíky. Ukázali jim pár citátů. Zeptali se jich, jestli je to ukázka hloubavé moudrosti, anebo náhodně vygenerovaný ezo-bullshit. A pak? Udělali s nimi test inteligence. Ukázalo se, že čím větší tendence vidět ezo všude okolo, tím menší IQ. Hotovo dvacet. Nemělo by to být spíš naopak? Ne. Nic proti jímavému duchovnu, ale pokud se rozplýváte nad něčím, co poslepoval náhodný algoritmus slov, něco asi nebude úplně v pořádku. Zapalte vonné tyčinky, hoďte tam meditační čtvrthodinku a popřemýšlejte o tom. Aspoň jednou.

Necítím se na smrt

Od inteligence se přeneseme k základním smyslům. Tedy, k čichu. Který nám povětšinu života dost dobře slouží. Někomu lépe, někomu hůře. Ale zbystřit byste měli tehdy, když schopnost čichového vjemu náhle pozbudete. Proč? V 28 % je na obzoru vidět blížící se stařecká demence, anebo Parkinsonova choroba. A zbývajících 72 %? Bez konkrétního popisu, jen s informací, že váš čas se nejspíš rychle krátí. Lékaři si to zatím nedokáží rozumně vysvětlit. To, že čich, jinak asi ne zrovna ten nejzásadnější smysl, který by nás napadl, nějakým způsobem signalizuje, jak moc špatné to s naší celkovou kondicí je.

Psychická nepohoda že prospívá výkonu?

V práci pohodička, klídeček? Pak to asi nebude s produktivitou vašeho díla moc valné. Badatelé z Kanady (už zase?) přišli s tím, že rozvolněná nálada je sice super proti stresu, ale výrazně vyšší výkonosti dosahujeme, pokud jsme ve špatné náladě. Naštvaní, rozladění. Smysl to moc nedává, protože stres nás má vést na scestí, k chybám a omylům. Že jo? Jenže ono to tak zjevně neplatí vždy. Naše špatná nálada v nás probouzí podrážděnost, hraničící s agresivitou. A tím se nám zvyšuje pozornost a zacílení na řešený problém. Nejspíš. Lépe odstíníme rušivé vlivy okolí. Jisté to ale není. Pohoda a výkon, který by měly běžet podél sebe, evidentně nebudou vždycky to nejlepší řešení. Pokud na vás křičí šéf, nebodejte ho hned propiskou do rozkroku. Chce vás jen motivovat… jinak.

Myslete na děti!

Dalo by se říct, že čím víc času stráví školáci doma přípravou úkolů, tím líp jim to ve škole půjde. Nebo ne? Španělská univerzita v Oviedu tomu věnovala nějakou chvíli, a dospěla k podivnému závěru. Když to zkrátíme, s žáčky, kteří trávili denně 3,5 po škole přípravou na studium, to šlo vyloženě z kopce. Válcovali je ti, kteří nad úkoly netrávili víc než hodinu. Že méně domácího učení znamená lepší prospěch? Jak to ale chcete vysvětlit?

Když už jsme u těch dětí, zkusíme to ještě s porodností. Už se tak nějak ví, že v letech válečných a poválečných se rodí více chlapců. Plus mínus. Statistickou anomálii obvykle vysvětlujeme větší mortalitou. Smysl ale úplně nedává odchylka, způsobená hladomorem. Tedy stavem neméně katastrofickým, jako válka. Když utáhnete kalorie pod biologické minimum, budou se v populaci rodit spíše holčičky.  Proč? Čert ví. Spekukluje se o tom, že nižší dostupná hladina sacharidů v těle matky není schopná podporovat vývoj zárodku chlapce. Je to ale divné.

Chvála neporazitelným vousáčům

Jak může souviset porost vousů na tvářích a výstup z pořádné nakládačky? Zdánlivě vůbec, ale ve skutečnosti zásadně. Vousy, čím více – tím lépe, totiž přirozeně polstrují mužskou tvář, a tím chrání sanice. Jako helma. Zásah pěstí nebo palicí do vousů rozvede a rozprostře destruktivní sílu úderu do plochy, a sníží tlak. Ochrání tak celou lebku svého nositele. Během pokusů s kašírovanými hlavami na Utažské univerzitě se ukázalo, že rána palicí přes čelist přerazí kost v 95 % případů. U oholených. U vousáčů jen ve 45 %. To už možná za trochu svědivé srsti stojí, ne?

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Plánoval Saddám Husajn překvapení z pouště? Pštrosí letectvo do války v Iráku nezasáhlo

Galerie, které si můžete prohlídnout online. Dalího dílo i ruský skvost