Vážně, nevážně: jak se zbavit lidského těla? Příklady z krimifilmů mají v reálu velké mezery. Objasníme vám, v čem je problém s odklízením těl!

Filmy jsou určitě velkou inspirací pro náš život, ale když přijde na páchání trestné činnosti, je lepší nechat hollywoodské kriminálky stranou. Triky mafiánů zbavujících se mrtvých těl sice vypadají dobře na plátně, ale v realitě jsou nejsnazší cestou za mříže.

Jak se zbavit mrtvoly? Na filmovou inspiraci raději nedávejte

Fenomenální scénku s vanou plnou kyseliny z Perníkového táty (2003) fandové z paměti nejspíš nikdy nedostanou. A možná právě proto se tu při likvidaci těla používá kyselina fluorovodíková, která je ve skutečnosti velmi chabým nástrojem pro likvidaci důkazů. Zločinci inspirovaní tímhle seriálem si tak zadělají na pořádné problémy.

Tato kyselina sice lidské tělo zpracovat dokáže, ale ne méně než za deset dní. A navíc tu, jako u všech leptavých látek, vzniká nemalý problém s extrémním zápachem. Ten se usadí všude: na podlaze, v omítkách i na tapetách. Místo, kde se někdo zbavoval těla s pomocí kyseliny, je díky tomu identifikovatelné ještě po letech.

Štěpkovačkou na věčnost?

Z čistě teoretického hlediska to zní jako dobrý nápad. Šrotovací bubny štěpkovačky nebo masivního drtiče kompostu opravdu dokáží tělesné ostatky rozložit na krvavou kaši. Právě tak to zkoušel i Steve Buscemi, představující nájemného zabijáka ve snímku Fargo (1996).

Jenže ouvej: tahle krvavá kaše je naprosto všude. Její drobné kapénky jsou rozprášené ve formě aerosolu do okolního prostředí, ulpěly na podlaze, stropě, stěnách. A hlavně, na každé součástce vašeho mechanického likvidátoru. Jsou to stopy obsahující DNA, a vy jste jimi souvisle pokryli celou místnost. Nehledě na to, že hluk může upozornit sousedy, zvlášť když za vámi nezůstává hotová štěpka.

Ať si vykopou vlastní hrob!

Znáte to: „Co se stane v Las Vegas, zůstane v Las Vegas.“ Nebo také v okolní nevadské poušti. Gangsteři tu pohřbívají své oběti hezkých pár desítek let, ale úspěšní v tom vlastně moc nejsou. Přístup, při kterém namíříte zbraň na budoucí mrtvolu, a dáte jí do ruky dlouhý ostrý rýč, není nejšťastnější. Mělký hrob se dá vykopat za jednu až dvě hodiny, ale ten žádné tělo před mrchožrouty neochrání.

Oběť trestného činu se tak dostane na povrch mnohem rychleji, než by bylo mafiánům milé. A pořádná jáma, hluboká šest stop? Tu si budete v kamenito-písčité půdě pouště kopat zhruba osm hodin. Pokud chcete nechat někoho vykopat vlastní hrob, vemte si raději volno z práce.

Práce pro Winstona Wolfa

Profesionální uklízeč a čistič, který se specializuje na zahlazování stop. Tak představuje kultovní film Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) postavu W. Wolfa, elegána, který s ledovým klidem vyřeší sebekrvavější problém. Realita? „Ani ty největší zločinné syndikáty takové muže ve skutečnosti nezaměstnávají,“ říká Scott Vogel, americký forenzní specialista. „Ví, že je to zbytečné.“ Uklidit místo násilného činu je podle něj práce na 9-12 hodin, a potřebujete k tomu prý mnohem víc než jen rukavice a Lysol. Pomoci prý může specializovaná technika, průmyslové vakuové vysavače a speciální směsi čistidel. „Pak vás ale prozradí to, že je máte doma.“

Oheň zakryje všechny stopy…

Zapálení domu sice udělá na místě činu pořádnou paseku, ale stopy z něj nezmizí. A už vůbec ne tělo oběti. Předně, žár vyvinutý ohněm v obytné budově se pohybuje kolem 800-900°C. Což je na zpopelnění trochu málo. K tomu je zapotřebí nejméně 1400°C. I proto máme krematoria, kde jsou takové teploty při žehu schopni vyvinout. Požáry domu mají svá fyzikální pravidla, a hasiči si jich jsou dávno z vlastní praxe vědomi. Když tedy svůj žhářský počin vylepšíte o nějaký ten chemický podpalovač, všechny jen upozorňujete na to, že tu něco není v pořádku. A vždycky tu zůstanou kosti. Spečené, ale pořád usvědčující.

Tak trochu jiná zabijačka

Ze slov Alana Forda ve filmu Podfu(c)k (2000) slušně mrazí. Vypráví totiž o tom, jak se hladoví vepříci rychle dokáží vypořádat s lidským tělem. Prý ani nemusí být moc hladoví, aby chlapa s váhou devadesát kilo rozložili na součástky za osm minut. A lidské kosti? Ano, prasnice, které kojí malá selátka a mají vyšší spotřebu vápníku, dokážou „rozpustit“ i je. Ale stopy DNA, včetně nestráveného ochlupení, řas a vlasů, i nadále zůstávají přítomny v jejich trusu. Jen se plošně rozprostřely po celém chlívku. Na tohle dojel kanadský sériový vrah Robert Pickton, který se nakonec doznal k 49 vraždám. Pašíci si jeho tajemství nenechali pro sebe.

Autor: Radomír Dohnal

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Existují barvy, zvuky nebo čas? Otázka, kterou jste si možná nikdy nepoložili. Odpověď vás překvapí! Všechno je jinak, než se zdá

A dost! Pohonné hmoty zdražily? D1 je zase rozkopaná? České dráhy neumí hospodařit? Které další věci nás už vážně nebaví?

Loading...




Send this to a friend