Válka proti drogám dělá celou věc ještě horší, tvrdí vědci. Proč se přes veškeré snahy nedaří obchod s drogami vymýtit

V roce 1971 to začalo být ve Spojených státech amerických divoké. Tehdy totiž tamní vláda naplno vyhlásila Válku drogám. A nemusíte být přímo skalní fanoušci Narcos, abyste věděli, že se to zrovna nepovedlo. Velmi přehledně to shrnuje aktuální vědecká studie, řešící výstup téhle vládní kampaně, která ročně přijde na 5 miliard dolarů.

válka proti drogám

Badatelé z australských univerzit se nechtěli zbytečně pouštět do debat, jestli jsou drogy špatné nebo legalizace oprávněná. Hodili na stůl jen tvrdá data, a ty bohužel potvrzují to, co už se tuší dlouhou dobu. Závislých je od zahájení křížového tažení proti drogám víc, výrazně přibylo násilí a mrtvých, vrší se delikty spojené s užíváním i distribucí drog. Speciálně sestavený počítačový model NarcoLogic ale ukázal ještě jeden, dost paradoxní, výstup. Čím více proti drogám USA vystupují, tím více se narkotická chobotnice šíří.

Zničit jsme je nedokázali

Vlastně vidíme, že celý ten tlak, který vyvíjíme na výrobní řetězce a distribuční sítě je do krajnosti neefektivní a špatný,“ říká geograf Nicholas Magliocca. Jak to? Vzal data o narušených a zničených distribučních sítí narkobaronů, o kterých se za léta 2000-2014 vědělo. A ověřil si, které jsou nefunkční i dnes. Žádná. Sice jimi už neproudí tolik zboží, jako dříve, ale pořád tu jsou. Když odstraníte jednoho dealera, nahradí ho často na tom samém rožku jiný. Zabavíte nějakým „mulám“ kontraband?

Přestávka v zásobování nenastane, jen jedny polapené pašeráky pohotově nahradí další. Kokainový byznys generuje takový zisk, že se vlastně vždycky najde dost lidí ochotných riskovat svůj život, aby celý ten cirkus běžel dál. Podle výzkumníků jsou pašeráci velmi inovativní a vynalézaví, nebojí se hledat a zkoušet nové cesty a možnosti. Vynikají v organizaci, mají dokonalé zásobování i zdroje. Jsou prostě vždy o krok napřed, přizpůsobují se.

Plameny se šíří hašením rychleji

V roce 1996 se dalo vykreslit na mapě obou Amerik zhruba 5 milionů kilometrů čtverečních. Tady probíhalo pěstování, výroba, tudy vedly transportní cesty, tu se prodávalo. Můžete to vnímat jako plochu země, která hoří. A když se začalo pořádně hasit? Lokálně se podařilo plameny zadusit, byť ne zcela. Ale přišly nové cesty, vznikly nové pěstírny a laboratoře, nová distribuční místa. V roce 2017 tak „hořelo“ 18 milionů kilometrů čtverečních. Což není dobrý výsledek pro hasiče, ani bojovníky s drogami.

Velmi profesionální podnikání

Čím větší iniciativa ochránců zákona, tím větší plošné šíření. „Dnes je pašování drog tak rozšířené, že je opravdu na hranici možností se ho zbavit, a další proti-opatření jen urychlují jeho šíření na sever,“ dodává David Wrathall, další z autorů studie. Jaké „ztráty“ vlastně muži zákona drogovému byznysu působí? O tom nejlépe hovoří pouliční cena návykového produktu, která je od osmdesátých let dnes historicky nejnižší. Znamená to, že narkobaroni dokáží pokrýt ztráty, zaplatit investice do inovací a produkt dodávat ještě lépe a levněji. Z ekonomického hlediska jsou to tedy velmi úspěšní podnikatelé.

Co všechno selhalo?

Původní iniciativa Války proti drogám směřovala ke zdroji, do Kolumbie. To se nepovedlo. Tak se vyzkoušel útok na transportní tepny: Guatemala, Honduras, El Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama. Jenže ani to nefungovalo. A obrana „poslední hranice“, tedy Mexika? Totální neúspěch. Za posledních padesát let dokázala tato činnost jen rozvrátit ekonomiku a vlády řady zemí, ale očekávaný výsledek nepřinesla. I když už hezkých pár let vyplácí americká vláda na tuhle kampaň přes 4,7 miliard dolarů ročně, drog na amerických ulicích není méně. Vlastně, je jich mnohem víc.

Nehledejte zdroj, ale cíl

Na základě počítačových modelů NarcoLogic by teď mohlo americkým státním představitelům dojít, že po celou dobu mají vlastně problém doma. Ve vlastních spotřebitelích, konzumentech drog. A že iniciativa by příště měla směřovat na ně. Porazit drogovou hydru totiž nedokáží, a válka proti drogám dělá celou věc ještě horší.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejnávykovější substance na světě. Na které drogy se zvyká nejrychleji a jsou opravdu to největší lidské zlo?

Dobrý nápad, ale špatný výsledek. Jak to končí, když se do něčeho naveze stát s dobrými úmysly? Opatření často působí úplně opačně!