Nejnávykovější substance na světě. Na které drogy se zvyká nejrychleji a jsou opravdu to největší lidské zlo?
Poskládat žebříček potenciální závadnosti návykových substancí není jednoduchá věc. Všechny drogy působí na lidský organismus trochu odlišně a využívá různých metabolických mechanismů. Kombinací několika přístupů se ale podařilo sestavit žebříček Top 5 nejnávykovějších substancí. Jeho výsledky vás možná překvapí.
Když nic jiného, bude nás při sestavování žebříčku jistě zajímat, jaké škody taková látka dokáže napáchat. Nebo na kolik nás přijde jedna dávka. Zajímavý pohled nabízí i srovnání, jak intenzivní je odezva dopaminového systému našeho mozku, tedy jak subjektivně vnímáme příjemnost drogy (když máme s čím porovnávat). Důležité je i to, za jak dlouho propadneme závislosti, potažmo jaké peklo nám připraví abstinenční příznaky.
Tak na zdraví!
Tohle všechno řeší tzv. hodnocení Nutt, se kterým přišli adiktologové v roce 2007. Jak tedy podle něj vypadá žebříček pěti top nejnávykovějších substancí? Začneme zvolna, skleničkou příjemného alkoholu. Ten dosahuje ve škále Nutt hodnocení 1,9 z celkových 3. Není to zrovna extrém, ale jeho kouzlo tkví v rozšířenosti této návykové látky. Na světě totiž alkohol konzumují dvě miliardy lidí. A zhruba tři miliony lidí ročně se laicky řečeno uchlastá. Což už je pořádná nálož.
Alkohol také v lidském mozku startuje intenzivní dopaminovou odezvu, zvyšuje jeho produkci o 40 až 360 %. A tak není divu, že zhruba 22 % všech konzumentů dříve nebo později narazí na práh únosnosti svého pitného režimu, a začne se potýkat s regulérním alkoholismem. Ale protože je popíjení považováno někde za národní sport, a jinde za volnočasovou aktivitu, zůstává tento problém víceméně přehlížen. O to je pak nebezpečnější.
Hoďte se trochu do pohody
Podobné je to i s barbituráty. Uklidňující, uspávající, tlumící. Prostě univerzální kouzelné pilulky, které dokáží chemickou reakcí nakopnout váš mozek z šedi nudného dne do růžové pohody. Dostat se k nim pořád dá i bez předpisu, když to na doktora dobře sehrajete. A z lékárny tak můžete odejít s platíčkem instantní euforie. Na barbiturátech ujíždí bez vědomí svého okolí miliony lidí. Pochvaloval si je Johnny Cash, Elvis Presley i Jimmy Hendrix. Pozvánka do lepší společnosti to ale není.
V dýmu zaženeš splín
Z plic přímo do mozku, tak to má nikotin rád. Proto je také na světě jedna miliarda kuřáků, která svým návykovým koníčkem aktivně řeší problém s přemnožením lidstva. Ročně také na následky kouření zemře kolem 8 milionů lidí. Co je vlastně na kouření tak uspokojující? Třeba odměna našeho mozku, který nám po každém pořádném šluknutí zvýší koncentraci dopaminu v krvi o 30 %. Kuřákům je tahle dopaminová jízda příjemná, jak psovi drbání za uchem.
Kdo tu rozsypal moučkový cukr?
Byznys za 80 miliard dolarů ročně. Kokain je prostě klasika, která na druhé místo v pořadí rozhodně patří. Dopaminovou reakci má výraznou, po požití se vám jeho koncentrace zvýší asi trojnásobně. Navíc se už postará o to, aby mozek pozitivní signál nepřestal předávat po celou dobu působení. Na druhé straně, šance, že závislost na koksu porazíte, je 1:4. Což je slušné skóre. Závislí na něm tedy budete nejspíš jen tak dlouho, než vyčerpáte vlastní zdroje. Na konci lajny pak ale štěstí nečeká.
Nejvyšší hodnocení, nejhorší reputace
Vítěz bez konkurence, který získal podle Nutt hodnocení 3 ze 3 možných. Heroin. Opiát, který ročně vynese drogovým kartelům 68 miliard dolarů. Výrazná tendence k závislosti po první dávce, extrémní abstinenční příznaky a fakt, že mezi konzumní a smrtelnou dávkou je jen velmi tenká hranice. Definitivně špatný nápad.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: