Před 100 lety řádila španělská chřipka. Zemřelo při ní mnohem víc lidí než v zákopech 1. světové války

Koronavirus hýbe světem, stejně jako důrazná opatření, která se ho týkají. Před 100 lety přitom řádila jiná nemoc, která měla na svědomí obrovské množství životů.

Španělská chřipka

Celosvětová pandemie španělské chřipky

Španělská chřipka je název pro pandemii, která zasáhla celý svět v letech 1918 až 1920. S koronavirem má přitom mnoho společného. Na člověka byla přenesena ze zvířat, tehdy konkrétně z ptáků. Do světa se navíc mohla rozšířit rovněž z Asie, a to pravděpodobně z Číny, kde byly první případy údajně zaznamenány už v roce 1917. Epidemie byla ale zjištěna až v březnu 1918 ve Spojených státech amerických.

V této době ovšem panovala válečná cenzura, takže se informace na veřejnost zpočátku příliš nedostávaly. Španělsko bylo nicméně v průběhu 1. světové války neutrální zemí, takže se zde o novém typu chřipky obecně hovořilo. Pouze proto dostala název „španělská“, ačkoli v tomto státě Pyrenejského poloostrova rozhodně nezačala.

Oproti koronaviru přeci jen existuje jeden podstatný rozdíl. Na španělskou chřipku umírali především lidé ve věku mezi 20 a 40 lety. Mohla za to tzv. cytokinová bouře. Cytokin je druh proteinu, jenž hraje podstatnou roli ve fungování imunity. Jenže právě v průběhu této epidemie viry způsobovaly přehnanou reakci imunitního systému, takže častěji umírali jedinci se silnou obranyschopností organismu. Navíc i u lidí, jejichž tělo samotnou španělskou chřipku zvládlo, došlo k velkému oslabení a následný zabiják už mohl být jiný (např. zápal plic).

Španělská chřipka mohla mít na svědomí až 100 milionů lidí

Za dva roky, kdy svět sužovala španělská chřipka, se nakazilo celkem 500 milionů lidí. To je obrovské číslo. Musíme se navíc uvědomit, že v tehdejší době neměla planeta Země ani zdaleka tolik obyvatel, kolik jich má dnes. Statistiky říkají, že se před 100 lety nakazilo 27 % světové populace, tedy více než jedna čtvrtina! Počet obětí se přitom udává různý, pohybuje se ovšem mezi 50 a 100 miliony. Úmrtnost se tedy dnes odhaduje na 3 až 5 % a smrtnost činila 10 až 20 %. Z toho vyplývá, že španělská chřipka zabila až 5 % tehdejší populace a až 20 % všech nakažených.

Stejných následků se dnes ovšem obávat nemusíme, a to z několika důvodů. Ve světě při počátku pandemie španělské chřipky zuřila 1. světová válka, což mělo na její rozšíření značný vliv. Lid sužovala po čtyři roky trvajícím konfliktu celková vyčerpanost a jednotlivé země nebyly na španělskou chřipku dostatečně připravené. Navíc v jejích začátcích, tedy v první polovině roku 1918, jí vlády nepřikládaly význam, protože byly zaměstnány probíhajícím válečným konfliktem.

Opatření tak byla přijímána velmi pomalu. Současná medicína je navíc poněkud dále než před 100 lety. Nadměrné obavy jsou tedy zbytečné, přesto se nevyplatí epidemii koronaviru podceňovat, protože jak ukazují statistiky z Itálie, jedná se o virus dosti nebezpečný.

Španělské chřipce podlehly i známé osobnosti

Španělská chřipka si vyžádala obrovské množství životů. Mezi těmi, kteří její řádění nepřežili, byly samozřejmě i známé osobnosti. Jednalo se např. o rakouského malíře Egona Schieleho (zemřel ve 28 letech), francouzského básníka Guillaumea Apollinairea (38 let), jeho krajana, básníka a dramatika Edmonda Rostanda (50 let) nebo německého sociologa Maxe Webera (56 let).

Její obětí byl ale třeba také nejstarší syn slavného Arthura Conana Doyla. Arthur Alleyne Kingsley Doyle zemřel na španělskou chřipku v roce 1918 během rekonvalescence po vážném zranění, které utrpěl ve válce, a to už v roce 1916. Jeho osud je tedy jasným důkazem, jak byly tehdejší události vzájemně propleteny.

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

První kontakt a jeho následky. Když je setkání s moderní civilizací smrtící

Apokalypsa? Je nevyhnutelná! Co přijde potom? Za jak dlouho zmizí silnice, beton a další stopy lidské civilizace?



Send this to a friend