Není deprese jako deprese. Jak poznat, že už nejde jen o smutek a kdy si vyhledat odbornou pomoc?

Asi bychom těžko hledali někoho, kdo nikdy neměl depku. Ale není depka jako depka. Většinou říkáme, že máme depku, když jsme smutní nebo máme špatnou náladu. Depku, kterou zažil někdy každý, je ale třeba odlišit od klinické deprese, která již vyžaduje odbornou pomoc. Jak poznat, že si sami nejsme schopni pomoct a je nutné vyhledat odborníka?

Deprese

Obyčejná „depka“ nemívá dlouhého trvání

depkou, špatnou náladou, jak ji většina z nás označuje, si většinou poradíme sami. O „depce“ mluvíme tehdy, máme-li špatnou náladu, která může mít mnoho důvodů. Něco se nám nepovedlo, někdo nás zklamal, potkala nás bolestivá událost aj. Smutná nebo špatná nálada se nikomu nevyhne a je běžnou součástí našeho života, protože život zkrátka takový je. Naštěstí ale depresivní nálada netrvá dlouho. To, kvůli čemu jsme smutní většinou přebolí, změní se situace a nám je zase fajn.

 

Klinická deprese

Depresi, která vyžaduje návštěvu odborníka, poznáme podle toho, že ona špatná nálada nás trápí déle než dva týdny a jde o pocit smutku, který trvá nepřetržitě. Na rozdíl od špatné nálady se klinická deprese vyznačuje tím, že špatná nálada časem nepřejde a ani ji nemůžeme ničím rozptýlit. Během klinické deprese nejsme schopni mít z ničeho radost, nic se nám nechce a nic nás nebaví. Ona neschopnost prožívat radost i v situacích, kdy bychom radost mít měli, odlišuje depresi od depresivní nálady.

 

Jak poznat depresi

Beznaděj, intenzivní smutek, neschopnost fungovat v každodenním životě, neschopnost vykonávat běžné denní činnosti, to jsou jen některé projevy deprese. Klinickou depresi můžeme poznat podle následujících projevů, které by nás měly upozornit, že naše duše není zcela v pořádku. Při jakých projevech bychom měli být obezřetní?

  • Přetrvávající hluboký a intenzivní smutek.
  • Nespavost nebo naopak zvýšená spavost.
  • Ztráta smyslu života.
  • Absence schopnosti se radovat, prožívat potěšení.
  • Ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání se.
  • Podrážděnost.
  • Neschopnost soustředit se.
  • Nezájem o sex.
  • Neustálá celková únava.
  • Plačtivost.
  • Úzkost.
  • Nadměrné obavy.
  • Somatické obtíže jako např. bolesti hlavy, potíže s trávením, bolesti břicha, třes rukou, tlak na hrudi, bušení srdce.
  • Sebevražedné myšlenky.
  • Pokus o sebevraždu.

 

Deprese, nemoc jako každá jiná

Návštěvu psychiatra či psychologa stále ještě mnozí považují za něco, za co je třeba se stydět. Mnoho těch, kteří depresí trpí, proto raději odbornou pomoc nevyhledají právě ze strachu z možné stigmatizace. Je ale nutné si uvědomit, že máme-li zvýšenou teplotu a kašel, jdeme k lékaři. A deprese je nemoc jako každá jiná, a proto vyžaduje stejně jako jiná onemocnění, návštěvu odborníka.

 

Kam se obrátit o pomoc

Možností, kam se obrátit o pomoc je mnoho. Někteří pacienti se obrací na své praktické lékaře, kteří často mírné formy depresí léčí sami. Praktický lékař ale většinu pacientů odesílá k odborníkovi, který se na tuto problematiku specializuje. Někteří volí psychologa, někteří psychiatra. Existují ale i ti, kteří raději volí s odborníkem nejdříve anonymní kontakt. V těchto případech lze kontaktovat linky důvěry, krizová centra aj.

 

Léčba deprese

Léčba deprese není nic, čeho by bylo nutné se obávat. U mírných forem je řešením psychoterapie, u depresí s výraznými projevy jsou pacientovi naordinována antidepresiva, někdy v kombinaci s psychoterapií. Co je ale prvním krokem k úspěšné léčbě? Uvědomění si, že potřebuji pomoci a odvaha pomoc vyhledat. I když se mnohým pacientům zdá, že už nikdy nebude lépe, díky odborné léčbě se chuť do života zase dostaví.

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Šokující sebevraždy sportovců. Deprese, problematické vztahy – co ještě za nimi stojí a proč se to děje tak často?

Antidepresiva. Proč je doktoři předepisují i těm, kdo je nepotřebují?



Pin It on Pinterest