Někdo z vašich blízkých odešel na věčnost. Jak se vyrovnat se ztrátou a zmírnit zármutek

Vyrovnat se se ztrátou někoho blízkého není nikdy jednoduché. I když nás nezřídka sužuje velká bolest, můžeme učinit mnoho kroků, jak se s takovou ztrátou poprat a lépe vyrovnat.

Jak se vyrovnat se ztrátou

Vyrovnat se se ztrátou patří k životu

Lidstvo v historii věnovalo značné úsilí tomu, aby přesáhlo vlastní smrtelnost. Proto po celém světě existuje x konceptů, které popisují zásvětní říše, poslední soudy, osudy duší apod. Smrt byla v nemálo kulturách také personifikována, protože pak existuje naděje, že se jí můžeme nějak bránit. Německý filosof Georg Wilhelm Friedrich Hegel dokonce tvrdil, že samotná historie je o tom, co člověk dělá se smrtí. Patří sem ostatně i to, jak se člověk může vyrovnat se ztrátou někoho blízkého.

Tip: Pokud vás nedávno úmrtí blízkého člověka postihlo a nevíte, jak se na poslední rozloučení připravit, přečtěte si více o tom, jak probíhá pohřeb. Zjistíte, co vše je třeba domluvit a zařídit, a najdete zde i odkazy na další užitečné informace týkající se výběru hudby, květin a formulace smuteční řeči.

Provařený model Kübler-Rossové

Uvádět v souvislosti se smrtí model americké psycholožky Elisabeth Kübler-Rossové se už dnes může zdát jako naprosté klišé. Stále nám ale má co dát. Model je sice zaměřen primárně na to, jaká stádia následují při vyrovnávání se s vlastním umíráním (při smrtelné nemoci), ale lze jej aplikovat i na umírání či smrt někoho blízkého, a to včetně zvířecího společníka.

Jednotlivé fáze (smutku) jsou podle Kübler-Rossové popírání, hněv, smlouvání, deprese a smíření. Ačkoli tato stádia nemusí nutně následovat po sobě a některá mohou dokonce úplně chybět, daný model nám minimálně ukazuje, co můžeme v souvislosti se smrtí někoho blízkého očekávat. A důležité rovněž je, že poslední fáze (smíření) nastává ve většině případů!

Důležité je vyrovnat s vlastní smrtelností

Bolest ze smrti blízké osoby sice plyne z toho, že nám onen člověk bude chybět, nicméně značnou část negativity způsobuje skutečnost, že nám takové úmrtí zpřítomňuje naši vlastní smrtelnost. Právě s ní bychom se tedy měli v prvé řadě vyrovnat, ač to vlastně není úplně možné. To, že jsme smrtelní, nicméně ovlivňuje náš život (většinou nevědomě), takže vyrovnat se s tím je vhodné tak jako tak. Měli bychom si např. uvědomit, že bez smrti by mohl jen těžko existovat nový život. Planeta Země totiž není nafukovací.

Nebojte se ze ztráty vypovídat

Smrt blízké osoby obvykle doprovází tzv. truchlení. Cílem tohoto procesu je přijmout ztrátu, tedy slovníkem Kübler-Rossové dosáhnout smíření. Přestože někteří lidé svůj zármutek nad ztrátou skrývají, protože ho berou jako něco ponižujícího, rozhodně si truchlit nezakazujte. Stejně důležité je o svých pocitech mluvit. Určitě máte v okolí někoho, komu se můžete se svěřit. A pokud ne, existují podpůrné skupiny, které pořádají setkání lidí, kteří se navzájem pomáhají vyrovnat se ztrátou blízkého člověka.

Nenechte se svým zármutkem pohltit

Někteří lidé se nechají smrtí blízkého člověka převálcovat, což není nic divného např. při úmrtí dítěte. I když je to zcela pochopitelné, takoví lidé mají deprese a úzkosti, případně sklony pít často alkohol. Tyto stavy mohou mít zásadní dopad na psychiku člověka (včetně psychóz) a navíc se někdy projeví i somaticky (tělesným onemocněním). V těchto případech už není od věci vyhledat odbornou pomoc, protože důsledkem může být závažná choroba a existují i případy pokusů o sebevraždu.

Jak postupovat u dětí?

Mnoho dospělých si neuvědomuje, že obavy ze smrti jsou u dětí zcela běžné. Pokud jim navíc zemře někdo blízký, jako prarodič, ale i zvířecí společník, černé myšlenky jsou vyvolány o to silněji. Rodiče se mnohdy přou o to, zda dětem říci plnou pravdu, anebo je utěšit nějakou přijatelnější verzí (existence nebe apod.). Ať už se rozhodnete pro jednu nebo druhou variantu, měli byste být při svém tvrzení sebejistí. Děti totiž velmi dobře vycítí vaši nejistotu, což je může uvrhnout do ještě většího zmatku.

Nebojte se vztahů, vyplatí se to

Existují lidé, kteří mají takový strach ze smrti blízké osoby, že si radši prakticky nikoho nepřipustí k tělu. Jenže to není nejlepší řešení. Jistě, bolest ze ztráty člověka, kterého jste příliš neznali, a ve vašem životě nehrál podstatnější roli, není tak veliká. Na druhou stranu, plusy z kontaktu s druhými lidmi rozhodně převažují nad bolestí z konečného rozloučení. Čím více lidí máte v nejbližším okolí, tím více zažijete ztrát, ale také radostných okamžiků, které určitě převažují.

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Posmrtný život. Proč a odkdy lidé věří, že smrtí to nekončí a jaké to má důsledky na náš život na Zemi?

Nejdéle žijící živočichové na světě. Kdo několikanásobně překoná člověka? Existuje vůbec nesmrtelnost?