Zářivý odchod na věčnost. Co se stane, když v kremační peci skončí radioaktivní tělo

Lékaři ve Spojených státech objevují Ameriku! Povšimli si totiž jisté logické mezery ve svých jinak velmi přísných provozních regulích, které dobře fungují u pacientů živých, ale nikoliv mrtvých. A vlastně tak náhodou odhalili obrovské riziko pro pozůstalé, kteří nechávají nebožtíky spálit. Do kremační pece se dostalo tělo nabité radioaktivní látkou, a rozhodně nebylo první.

Zářivý odchod na věčnost. Co když v kremační peci skončí radioaktivní tělo

Radioaktivní dědeček

Jistý devětašedesátiletý důchodce s indikovanou rakovinou slinivky břišní byl přijat k ošetření do nemocnice se srdečními obtížemi, kde zemřel. Takové smutné věci se prostě stávají. Dál už to mělo klasický průběh: oslovit rodinu, pozůstalí se postarali o transfer těla do krematoria a na konci je jedna urnička. S jednou věcí už se ale nebožtík nepochlubil. Den před svou hospitalizací podstoupil v jiné nemocnici odlišný zákrok, související právě s jeho rakovinou. K léčbě nádoru do něj totiž byla vstříknuta dost radioaktivní sloučenina lutecia Lu 177.

Pro lepší trávení

Radioaktivní látka tak v jeho těle prokazatelně byla i během kremace. Díky tomuhle lékařskému zákroku se tak radioaktivní stala nejen kremační pec, jeho popel uvnitř urny, ale také spaliny a zplodiny, unikající přes filtry do okolí pohřebního ústavu. Kohout nezřízené paniky můžeme malinko utáhnout, protože žádný Černobyl to není. Ale zároveň ani maličkost.

Nedá se totiž říct, že by to byl ojedinělý případ. Vlastně, nejrůznější radio-farmaceutika se ročně použijí jen ve Státech v 18,6 milionech případů. Takže je tu šance hraničící s jistotou, že někdo z ozářených pacientů už v peci skončil. Vlastně, že v některých pecích mohly skončit i desítky “svítících” nebožtíků. A ty pak, do vzduchu i do popela, uvolňují vlastně spoustu radioaktivních látek.

Nemůže to náhodou škodit?

Příběh amerického důchodce se odehrál v roce 2017. Rok si jej nechali lékaři pro sebe, na veřejnost se dostal až letos na jaře. Na světlo se vlastně dostal jen díky tomu, že se při pročítání jeho úmrtního listu zamyslel jeho původní lékař (ten, který mu aplikoval radioaktivní lutecium). A napadlo ho, že by vlastně s touhle hračkou, kvůli které dělají z hlediska bezpečnosti na oddělení učiněné manévry, mohlo být něco v nepořádku i později, mimo nemocnici.




Mrtvé jsme nedomysleli

Pravidla pro aplikaci radioaktivních látek žijícím pacientům jsou opravdu obsáhlá a zevrubná, ale snaha o dozor se vytrácí, jakmile je pacient prohlášen za mrtvého,“ říká lékař-objevitel, který si nepřál být jmenován. Práce se zesnulým je záležitost pozůstalých, ovlivňuje ji spleť regionálních vyhlášek a státních zákonů, takže v ten moment, kdy lékaři odepíšou pacienta jako mrtvého, dál už se o něj nestarají.

Pec se na nic neptá

Krematorium zajímá jen potvrzený úmrtní list a informace, jestli náhodou v těle nebožtíka nezůstaly titanové kloubní vložky nebo kardiostimulátor. Ten by jim při tavení mohl pocuchat explozí pec. Tentokrát to byla výjimka. Přemýšlivý lékař oslovil pár kolegů, a s Geigerovým počítačem se vydali do zmíněného pohřebního ústavu. A měřítko radioaktivity začalo bláznit.

Odebrané vzorky vcelku podle očekávání ukázaly na přítomnost řady dalších radioaktivních prvků, které svůj původ měly v jiných medicínských látkách. Takže radioaktivní důchodce rozhodně nebyl první, kdo navzdory “osvícení” skončil v peci.

Osvícení na věčnost

Něco takového se prý dalo čekat. S miliony pacientů léčených a diagnostikovaných pomocí radioaktivních substancí a díky faktu, že polovina zesnulých ve Státech se nechá zpopelnit, to jinak dopadnout nemohlo.

To konkrétní nejmenované krematorium z “objevu” radost nemělo. Museli rozebrat pece, radioaktivní části vyřadit, pořídit nové filtry a nechat vyšetřit všechny zaměstnance. A ano, někteří z nich byli ozáření, takže jim muselo být vyplaceno tučné odškodné. Obyvatelé v okolí zmíněného pohřebního ústavu prý zasaženi nebyli. Ale kdo ví. Jen abyste se nenechali zaskočit tím, že urna po dědečkovi, vystavená na nočním stolku vedle vaší postele, vás taky může svým zářením pomalu přivést do hrobu.

Autor: Radomír Dohnal

loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Až dosloužím, chci do kompostu. V USA mají novou metodu pohřbívání

Zubaři se obejdou i bez vrtačky. V řadě případů by to šlo, ale museli by sami chtít

loading...




Send this to a friend