Protikuřácké zákony u nás a ve světě – jak se tenhle problém řeší?
Už se to blíží! Koncem května vstoupí v platnost dlouho odkládaný zákon o zákazu kouření ve veřejných prostorech. Jak tuhle otázku řeší v zahraničí?
Náš píseček
Už více než dva roky se ve společnosti řeší možnost zákazu kouření na veřejných místech. Vláda Bohuslava Sobotky se svými návrhy v minulosti narazila, nakonec se jí však podařilo vytvořit verzi, jež parlamentem prošla. Před pár měsíci ji podepsal i prezident, takže zdánlivě nic nebrání tomu, aby se v restauracích definitivně přestalo kouřit.
S tím se samozřejmě nehodlají smířit úplně všichni, takže asi dvě desítky senátorů podaly návrh k Ústavnímu soudu, aby protikuřácký zákon zrušil. Mezi těmi, kteří považují zákaz kouření za omezení svobod jedince a neoprávněný zásah do jeho soukromí, jsou třeba Jaroslav Kubera z ODS, sám velký milovník cigaret, či kontroverzní podnikatel Ivo Valenta.
Kde se vzal?
Poprvé se u nás začalo kouření regulovat v červenci 1989, tedy nedlouho před sametovou revolucí. Pálení čvaňháků se však omezovalo jen velmi mírně, konkrétně třeba v prostředcích hromadné dopravy či v restauracích během oběda. Dalších 17 let trvalo, než se v tomhle ohledu něco změnilo, a restaurace začaly mít oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Teď, po další více než dekádě, nastává další zlom. 31. května, tedy na Světový den bez tabáku, vstoupí v platnost kompletní zákaz kouření v restauracích, barech a dalších veřejných prostorech.
Jak to bylo dřív
První zákazy kouření se objevily už v 17. století. Římskokatolická církev v Mexiku tehdy zakázala kompletní užívání tabáku (a produktů z něj) v místních kostelech. Katolíci v těchto snahách pokračovali i nadále, o několik dekád později i mnohem plošněji, když samotní papežové zakazovali kouření tabáku v kostelech a i obecně v rámci církve.
V jaké první budově se kouření zakázalo? Jednalo se o Old Government Buildings v novozélandském Wellingtonu, kde zaměstnanci nesměli kouřit už od konce 19. století. Nešlo však o náboženské či zdravotní důvody, nýbrž bezpečnost – svého času se jednalo o druhou největší dřevěnou budovu na světě a riziko požáru kvůli cigaretám bylo prostě neúnosně vysoké…
Ve všech uzavřených prostorech se nesmí od roku 2004 kouřit v Irsku, což byl první takto radikální krok v historii. Limity pak posunulo Španělsko, které v roce 2011 schválilo tou dobou nejpřísnější zákon v Evropě. Podle něj si nesmíte zapálit v žádných interiérech veřejně přístupných míst, což tou dobou samozřejmě vyvolalo vlnu kontroverze. Jenže, jak se říká, je to o zvyku. V současnosti má každá evropská země nějaké protikuřácké zákony, blížící se Česká legislativa tak nebude vzácnou výjimkou. Jenže do situace v Bhútánu či Turkmenistánu máme ještě hodně daleko – tam je totiž kompletně zakázán prodej a konzumace tabákových výrobků!
Souhlasíte s blížícím se zákonem? Napište nám do komentářů.
Autor: Rimsy
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Je kouření sexy? A taky ho spojujete s orálem?