Lidé, kteří přežili svojí vlastní popravu
Ve chvíli, kdy skončíte před popravčí četou, s oprátkou na krku anebo smrtící injekcí zapíchnutou do předloktí, většinou už není co řešit. Následující lidé ale svou popravu dokázali přežít. Většinou tedy alespoň o chvilku.
Ženy s komplikovaným jménem Ginggaew Lorsoungnern vám líto být nemusí. Až do roku 1978 sice pracovala jako chůva, ale když dostala výpověď, rozhodla se svým bývalým zaměstnavatelům pomstít. Původně to měl být jen únos jejich dítěte a vydírání o výkupné, ale skončilo to surovou vraždou nemluvněte.
To je ale náhoda!
Spravedlnost na sebe nenechala čekat, a Ginggaew nakonec stanula před popravčím strojem. Ano, v Thajsku se tehdy u poprav ještě střílelo. Ze speciální flinty na podstavci, která mířila přesně na srdce. Odsouzená sice dostala ránu, která ji usadila, ale jen do bezvědomí. V márnici se regulérně posadila, zakrvácená, na stůl.
Lékařská prohlídka pak potvrdila, že Ginggaew trpí na takzvaný situs inversus, stranové převrácení vnitřních orgánů. Její srdce bylo vpravo. Šance je asi 1:10 000. Nicméně to je asi tak všechno, co se k tomu dá dodat. Při druhé ráně už kat věděl, kam zamířit.
Vyprávěl vnoučatům, jak přežil vlastní popravu
John Lee přezdívaný Babbacombe sympaťák sice nebyl, ale trest smrti oběšením za vraždu si podle všeho nezasloužil. Spíš ho u soudu potopil jeho právník, který byl mimochodem druhým hlavním podezřelým a pravděpodobným pachatelem.
V únoru 1885 je to nicméně Lee, který s pytlem na hlavě a oprátkou kolem krku stojí na šibenici. A když kat trhne pákou propadla… nestane se nic. Je to poněkud trapné. A k trapnosti přispěje i to, že když na šibenici nestojí odsouzený, funguje propadlo normálně. Kat to s Babbacombem vyzkouší dohromady třikrát, než si diváci řeknou, že už to stačilo.
Byl odsouzený k oběšení? Byl. Zkusili to? Zkusili. Formálně, byť bezvýsledně, poprava vykonána byla. Lee tedy zamíří z popraviště do vězení, kde si odkroutí dvaadvacet let. A pak je propuštěn na svobodu (kde bude žít dalších čtyřicet let). Jako muž, který přežil svou vlastní popravu, se normálně začlení do řádného života. A jeho právník? Ten mezitím spáchal sebevraždu, protože jej „tížila vina“.
Pěkně zpackaná poprava
Ani Romell Broom nepatří k těm, kterých by bylo škoda. Znásilnění a vražda čtrnáctileté holčičky ze sousedství je vcelku dobrý argument proti lítosti. Broom usiloval výměnou za úplné doznání o doživotí, ale žalobci se to nezdálo. Byl odsouzen k trestu smrti smrtící injekcí a poprava měla být vykonána v červnu 2020.
V čem je zádrhel? Inu, injekce se smrtící směsí je třeba vpravit do žíly. A najít u Brooma na ruce žíly bylo prostě těžké. Zkoušeli to dlouho. Po osmnácti vpiších a třech hodinách pokusů – kdy mu nabodli nerv, kost a teklo dost krve – to vzdali.
Broom se odvolal na to, že výkon spravedlnosti překročil hranice, a není prováděn humánním způsobem bez zbytečného utrpení. A je fakt, že jeho poprava elegancí zrovna neoplývala. Uklidili ho tedy zpět do cely s tím, že se výkon rozsudku odkládá o dvě léta. Násilník se toho ale nedožil. Umřel totiž na covid-19.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: