Nesmysly, které pravidelně říkáme dětem. Přijdou vám v pohodě?

Děti někdy slýchají od rodičů věci, které jsou sice pro dospělého naprosto běžné, ale ve skutečnosti se jedná o pořádné nesmysly. Jaké že výroky to jsou?

Bacha na to! Výchova dětí není žádná sranda

Výchova dětí je určitý druh alchymie. Jistě, všude najdete plno pouček, jak na to, jenže mnohé z nich v praxi tak nějak nefungují a navíc si často doslova protiřečí. Mají se třeba děti brutálně řezat od rána do večera, nebo je naopak vhodný partnerský přístup? Buď jak buď, našim potomkům někdy cpeme do hlavy úplné nesmysly, které nám ovšem připadají naprosto v pořádku. Dětem jimi ovšem akorát tak zamotáme hlavu, protože z jejich pohledu jsou absolutně nepochopitelné.

1. „Běž do svého pokoje a buď tam, než se začneš chovat normálně!”

Tuhle větu používá řada rodičů od nepaměti. Zkuste si však takový příkaz představit z pohledu dítěte. To sice zřejmě pochopí, že se nechová tak, jak by mělo, nicméně spojení „chovat se normálně” mu asi nic moc neříká. Co tedy holky a kluci za zavřenými dveřmi dělají, je pro nás záhadou. Ostatně, co je to ta „normalita” by asi uměla jen těžko definovat většina rodičů.

2. „Nemůžu ti to koupit, protože tolik nevydělávám. Rozumíš?!”

Jak známo, děti jsou poměrně zvídavé, rychle se učí a často nás překvapí tím, co všechno vědí. Možná však některé rodiče šokujeme tím, že základy ekonomického vzdělání jim tak nějak chybí. Proto, až budeme svým potomkům naprosto automaticky říkat něco o penězích, pamatujte, že je to pro ně většinou úplná „španělská vesnice”.

3. „Díky mně a mamince jste na světě. Tak si nás za to važte!”

No ano, děti mohou být rodičům vděční za mnohé, třeba za příjemné rodinné prostředí, které je však často pouhou iluzí dospělých. Ale za život? Pokud se nemýlíme, partneři mají většinou děti z vlastního rozhodnutí a onen akt početí také zřejmě není majoritní většině nepříjemný. Pro zplození potomka se tedy rozhodli rodiče, ne dítě. Takže jakápak vděčnost…

4. „Ukliď si v pokoji, nebo nebude zmrzlina!”

Vydírání je jeden z oblíbených způsobů výchovy dětí. Otázkou ovšem zůstává, jestli se řadí mezi ty nejlepší. Děti navíc na rozdíl od rodičů pořádek evidentně nevyžadují. Trocha toho vysvětlení, proč by jejich pokoj neměl vypadat jako válečná zóna, by tedy rozhodně neškodila. Hlavně jim ale necpěte do hlavy, že je to přece „normální”.

5. „Musíš jíst něco pořádného”

Sledujete-li velké portály, jistě vám neuniklo, že se na nás dennodenně hrne řada informací o tom, co bychom měli a neměli jíst. Vzniká z toho takový zmatek, že už dnes není jisté, jestli bychom do sebe náhodou neměli pravidelně cpát dvojité hamburgery, a naopak úplně vynechat ovoce a zeleninu. Sami tedy v podstatě nevíme, co je pro nás dobré, dětem ale často tvrdíme, že musí jíst něco pořádného.

 6. „Je důležité, aby ses dobře učil”

Povídali, že mu hráli! Otázka zní, proč? Děti tak nějakou nechápou, že se jim nějaké vědomosti budou (možná) jednou hodit. Rodiče to většinou taky příliš nevysvětlí, což ostatně nedokáže ani samotná škola. Nebo jste někdy zaznamenali, že by se školní léta zahajovala předmětem „Úvod do toho, proč tady musíte hnít”? My tedy ne…

7. „Nebav se z cizími lidmi!”

V dnešní době panuje mezi lidmi nedůvěra a počátek takového stavu můžeme vysledovat právě k podobným větám. Jistě, děti by měly vědět, že se z cizími lidmi nikam nechodí, ale plošně se s nimi nebavit? Mnozí však stále věří nesmyslům, že dealeři drog před školou nabízejí dětem bonbóny s drogami, aby je učinili závislými. K čemu by jim to proboha bylo? Malí caparti totiž nebývají právě nejbohatší klientela.

8. „Jestli se ještě jednou v noci počůráš, tak uvidíš!”

Noční nehody nejsou ničím výjimečným. V některých případech mají zdravotní příčiny, jinde jde o psychiku. Jenže kárat děti je jednodušší, než pátrat po tom, co je skutečným důvodem toho, že jedno prostěradlo nezůstane suché. Často jsou totiž na vině rodinné konflikty, které holky a kluci těžce nesou. Odstranit je ovšem bývá moc složité, a podobná konstatování jsou naopak navýsost snadná.

9. „Proč nám lžeš? Je to ošklivý, nepěkná věc!”

No, jak kdy. Sami rodiče moc dobře vědí, že lhaní celkem dobře funguje. Děti jsou navíc vnímavé a lež někdy poznají, přičemž také rychle zjistí, že lhaní často přináší ovoce, zatímco pravda mnohdy vede tak maximálně k trestu. Takže budou zatloukat, zatloukat, zatloukat. Řešením je tedy vysvětlení, že i upřímnost může být k něčemu dobrá. Ale pozor! Rodiče by se pak sami měli podle toho chovat.

10. „Neseď blízko u televize, zkazíš si oči”

Také si pamatujte, jak nám tuto větu cpali do hlavy naši rodiče? Jenže dnes už se dávno ví, že je to celé jeden kardinální nesmysl. Děti totiž mohou televizi klidně sledovat z půl metru a nic se jim nestane. Děti totiž dokáží zaostřit mnohem lépe než dospělí a časem tento zvyk sám zmizí. Musí ovšem mrkat, a to při jakékoli vzdálenosti, neboť pak mohou mít oči zarudlé a bolavé. Jenže ani v tomhle případě nemá televize vliv na kvalitu zraku.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Smartphony a děti – kdy by měli prckové pronikat do techniky?

Výchova dětí je peklo, může totálně rozložit vztah