Nejzajímavější díry světa. Proč a jak vznikly?

Každý z nás by dokázal z fleku udat nejvyšší horu České republiky i celého světa. Sněžka a Mount Everest, někteří znají ale i další… Mont Blanc jako nejvyšší horu Evropy nebo další české krásky, mezi které určitě můžeme zařadit Kralický Sněžník, Praděd, Lysou horu a další. Lidé hory rádi zdolávají, rádi je sjíždějí na lyžích anebo snowboardech. Co potom ale jejich opaky… díry v zemi? O kterých byste rozhodně měli vědět, a proč?

Brána do pekla – Turkmenistán

Až na výjimky vznikly ty nejzajímavější a největší ze všech děr světa lidským přičiněním. Brána do pekla uprostřed pouště Karakum na území Turkmenistánu sice vůbec není největší, způsob jejího vzniku a už jenom vůbec samotný název ale svědčí o tom, že jde rozhodně o jednu z nejzajímavějších. Kráter o průměru 100 metrů a hloubce kolem 20 metrů vznikl v roce 1971, když zde sovětští geologové prováděli průzkum ložiska zemního plynu. Došlo ale k propadu zeminy, podle obyvatel v důsledku navrtání stropu podzemní jeskyně, což mělo za důsledek uvolnění ložiska zemního plynu na povrch. Geologové tehdy neměli lepší nápad, než že plyn zapálili a doufali v jeho brzké vyhoření. To se ale dodnes nestalo, a i přes nařízení prezidenta země z roku 2010, kterým nakázal nějakým způsobem únik zastavit, plyn dodnes stále uniká, a Brána do pekla je tak plná ohně.

Big Hole – Jižní Afrika

Za své doby propukla právě v této oblasti Severního Kapska, dnešní provincie Jihoafrické republiky, diamantová horečka, dělající z lidi sysly, kopající jednu z největších nor na Zemi. Big Hole má ve svém obvodu 1600 metrů a zaujímá plochu o rozloze 17 hektarů. Sahá do hloubky 215 metrů. Dříve byl o dalších 35 metrů hlubší, sesuvy půdy ale způsobily navýšení dna. To je do výše 40 metrů zatopené vodou. V roce 1871 se o vyhloubení dolu zasloužilo přes 50 tisíc hledačů, kteří zde kopali jenom lopatami a krumpáči. Přemístili přes 22 milionů tun zeminy. Později je nahradila firma věnující se dolování diamantů, a z dolu později dokonce vznikl i kryt pro obyvatele hlavního města Kimberley v dobách války.

Velká modrá díra – Belize

A zrovna tahle zajímavá díra nebo spíš zatopený vrt v Honduraském zálivu u pobřeží Belize je příkladem přirozeného vzniku bez přičinění člověka. Dokonale kruhový půdorys o průměru 300 metrů a hloubce 120 metrů je sice podezřelý a slovo vrt tomu jenom nasvědčuje, ale Velká modrá díra ve skutečnosti vznikla rozpouštěním vápenaté horniny, čímž vznikla pod hladinou moře krytá jeskyně. Té se po čase propadl strop, celou ji zaplavila voda a takto jí v roce 1971 našel francouzský námořník Jacques-Yves Cousteau. V roce 1996 se pak tento přírodní krasový útvar s blízkým okolím zapsal na seznam světového dědictví UNESCO.

https://www.youtube.com/watch?v=jmZ0fJC5lwQ

Diamantový důl Diavik – Kanada

Tento diamantový důl vznikl v roce 2003 čistě za účelem průmyslové těžby, tudíž žádné lopaty a krumpáče. Pustily se do něj těžební společnosti, které z něj udělaly jeden z nejproduktivnějších diamantových dolů na světě. Průměrně vyprodukuje 7 milionů karátů ročně, jinak také 1 600 kilogramů diamantů ročně. Celý Diavik tvoří rozsáhlý komplex dolů, i podzemních, a zpracovatelských budov a silnic v jeho okolí. Na téhle zajímavé díře je půvabné to, že je přímo na březích velké sladkovodní plochy, takže po jejích okrajích můžete sledovat táhlý pruh vodní hladiny. Tak snad se jim tam nic neproboří a neprotrhne. Byla by to solidní výpusť.

The Glory Hole – Kalifornie

Když už jsme u výpustí, rozhodně musíme zmínit také The Glory Hole na přehradě Monticello Dam v americké Kalifornii. Betonová klenbová hráz o výšce 93 metrů a délkou 312 metrů zapustila kořeny v povědomí většiny obyvatel Ameriky a z filmů jí zná i dost lidí z celého světa. Přehrada je známá právě také pro její nekontrolovatelný přepad ve tvaru trychtýře známý místním jako The Glory Hole. Dírou o průměru 22 metrů přepadne přes 1 300 kubíku vody za vteřinu, a to je fakt hodně kanystrů.

Bingham Canyon Mine – Utah

Nejhlouběji vydolovanou díru světa jsme si nechali na konec. Tou je totiž měděný důl jihozápadně od Salt Lake City v Utahu v Americe. Bingham Canyon Mine funguje už od roku 1907, kdy se těžba dostala až do tisícimetrové hloubky se čtyřkilometrovým kráterem v tamních horách. I přes dva sesuvy půdy, které se v jeho oblasti již odehrály, se stále hloubil, až dosáhl dnešních 1200 metrů při stejném průměru 4 000 metrů. K prokopání se do Číny je to furt daleko, na uzavření našeho žebříčku to ale stačí.

https://www.youtube.com/watch?v=MY0r2xWPHXM

Co na lidské i přírodní výtvory říkáte? Stejně byste radši hory?

Autor: Jan Marek

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

7 největších skládek odpadu světa. Poblíž byste bydlet nechtěli!

Co vás pobaví, šokuje nebo pohorší? Nejbizarnější architektonická díla u nás