Neujetější propagandistické filmy minulosti

Druhá světová válka přinesla světu řadu zajímavých propagandistických filmů. Jaká další ideologická zvěrstva jsme mohli vidět? A jaké filmečky byly skutečně bizarní?

Natáčení kamerou

Některé kousky z propagandistického soudku patří mezi klasická díla kinematografie, proto jen letem světem jmenujme například Křižník Potěmkin či Triumf vůle. První jmenovaný vznikl v polovině dvacátých let jako oslava vzpoury stejnojmenného křižníku proti carské buržoazii. Přelomové dílo Sergeje Ejzenštejna bylo v západním světě dlouho vychvalováno pro své nezpochybnitelné umělecké kvality, zatímco v sovětském Rusku oceňovali jeho revolucionářské myšlenky.

O dekádu později a vlastně i do zcela jiné doby se objevil Triumf vůle, vrchol tvorby Leni Riefenstahlové. Zapálená režisérka zdokumentovala průběh sjezdu nacistické strany, jehož hlavní myšlenkou byla propagace Hitlerových plánů na obnovu Německa. I tento film byl v mnoha ohledech pokrokový a ukázal nedozírné možnosti filmu. Bohužel i včetně možnosti, jak zneužít uměleckou tvorbu k propagandistickým cílům.

Jaké další fláky nás zaujaly a vymykají se standardní válečné propagandě?

Kačeři rukují do armády

Z dnešního pohledu je fascinující využití známých animovaných postaviček ve válečné propagandě. Především ve druhé světové válce to však nebylo nic zvláštního, obzvláště produkce Walta Disneyho a Warner Bros. rády představovaly své populární kačeří a myší hvězdy v (jemně řečeno) angažovaných snímcích. Na jeden z těch doslovnějších, kde už ani alegorie a metafory neměly místo, se můžete podívat tady:

Botostroj – přísná kritika Tomáše Bati

Zlínský podnikatel Tomáš Baťa a jeho silný rodinný klan ležel československým komunistům dlouho v žaludku. Po převratu v roce 1948 byly Baťovy závody symbolem přežité minulosti, vrcholného kapitalismu střední Evropy. Jak jinak se s takovou personou vyrovnat než pořádným nactiutrhačským filmem? A tak spatřil světlo světa Botostroj, celuloidový škvár z roku 1954. Na nic si nehraje a bez okolků servíruje příběh kapitalisty, který vlastní továrnu na boty a vykořisťuje poctivé a pracovité zaměstnance:

Rudý úsvit – studentíci to natírají Komančům

O bizarnostech osmdesátých let jsme psali už několikrát. A teď tu máme další exemplář do sbírky – americkou podivnost Rudý úsvit, která rozvíjela vizi napadaní Spojených států Sovětským svazem. A jelikož se k SSSR přidaly i další státy, převážně z Jižní Ameriky, tak měla Amerika dost na mále. Naději ale představuje skupinka středoškoláků, která vede s komunistickou armádou guerillovou válku a navzdory očekáváním jí dává celkem na frak. Že to zní jako totální průšvih? Bez debat. Ale před třiceti lety tenhle úlet přitáhl do kin spousty diváků a navíc pod ním byl podepsaný i schopný tvůrčí tým – hereckému obsazení vládli Patrick Swayze a Charlie Sheen, režie se ujal John Milius, který dva roky předtím udělal jméno díky skvělému fantasy Barbar Conan. No, nechápeme, ale prostě osmdesátky…

Hvězdná pěchota – antipropaganda plná paradoxů

Velkou proměnu myšlení jsme mohli vidět už o dekádu později. Hvězdná pěchota byla satirou na standardní propagandistické filmy. Tvářila se ale jako hrdinský epos o boji s mimozemskými nepřáteli a právě v absurdní přestřelenosti všech výrazových prostředků se zjevily klasické rysy propagandy. U téhle parodie na scifi, válečné i propagandistické filmy nikdy nevíte, co vše je myšleno vážně. Ale moc toho opravdu není…

Jaký je váš názor na takovéhle využití filmu? Který ideologický snímek se vám líbil nejvíc?

Autor: Rimsy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak Kurosawa změnil tvář filmu

Filmy vs. konzum. Kteří umělci ho kritizují?

Loading...




Send this to a friend