Nejdéle platné atletické rekordy. Budou vůbec někdy překonány a kdo drží ten nejstarší
Atletická sezóna je tady a fanoušci už se určitě nemohou dočkat oblíbených disciplín. Padnou i letos nějaké světové rekordy? A mohou se otřást i ty, které platí desítky let?
Atletika jako královna všech sportů
Atletika je dlouhodobě považována za sport číslo jedna. Ne nadarmo se jí proto říká „královna všech sportů“. Různá atletická klání jsou známá z různých dob i míst, ovšem proslavilo je především soutěžení ve starověkém Řecku. Přestože následně upadla atletika v zapomnění, v moderní době přinesla reflexe evropských dějin i velký návrat tohoto sportu, který dnes patří k nejoblíbenějším celosvětově, a to i vzhledem ke své velké variabilitě.
Sport se všeobecně se neustále vyvíjí, a to především díky moderním technologiím a zdokonalování tréninku. Není tedy divu, že mnohé světové rekordy dlouho nevydrží. Několikrát se už zdálo, že atleti svým výkonem dosáhli samých hranic lidských možností. Pravdou je, že někde prostě limity Homo sapiens existovat musí. Stovku pod devět, natož pod pět sekund asi nezaběhne nikdo. Přesto existují rekordy, které platí desítky let a ne a ne je překonat.
Nejdéle platný světový rekord drží Češka
Pokud se podíváte na tabulku platných světových rekordů, zaujme vás tam zřejmě jedno jméno – Jarmila Kratochvílová. Nejde však pouze o to, že se jedná o rodačku z Golčova Jeníkova. U jejího rekordu v běhu na 800 m, které překonala za 1:53,28, totiž naleznete datum 26. července 1983. Čas z mítinku v Mnichově nikdo nepřekonal téměř 36 let, což je opravdu úctyhodné číslo. Kratochvílová ostatně patří k nejlepším atletkám historie.
O výjimečnosti Jarmily Kratochvílové svědčí i druhý nejdéle platný rekord. Ten drží Němka Marita Kochová, která zaběhla 6. října 1985 v australské Canbeře „čtvrtku“ za 47,60. Druhý nejlepší čas ovšem drží právě československá běžkyně, která v Helsinkách v roce 1983 prolétla 400 m dráhu za 47,99, což je doposud nejlepší čas z mistrovství světa. Pouze tyto dvě ženy také doposud zaběhly „čtvrtku“ pod 48 sekund. Ostatně souboje Kochové a Kratochvílové byly svého času fenomenální.
Druhý nejdéle platný rekord sice drží Marita Kochová, ale pouze mezi jednotlivci. Jinak je na „stříbrné pozici“ sovětská ženská štafeta na 4×800 m, která zaběhla čas 7:50,17 už 5. srpna 1984 v Moskvě. Na druhou stranu se tento štafetový běh dnes na atletických mítincích příliš často nevypisuje, takže není divu, že letitý rekord přetrval.
Mužské světové rekordy bývají překonávány častěji
Podíváme-li se na tabulku světových rekordů, zjistíme, že mužské rekordy obvykle nevydrží tak dlouho jako ženské. Existují tak pouze dva, které platí více než 30 let. První drží v hodu diskem Němec Jürgen Schult, který jej 6. června 1986 na mítinku v Neubrandenburgu (NDR) poslal do vzdálenosti 74,08 m, čímž vylepšil stávající rekord sovětského diskaře Jurije Dumčeva o neskutečných 2,22 m. Nelze se tedy divit, že od té doby takovou vzdálenost nikdo nepřekonal.
Pouze o pár týdnů později, konkrétně 30. srpna 1986, se ve finále Mistrovství Evropy ve Stuttgartu předvedl sovětský atlet Jurij Sedych. Ten převedl v hodu kladivem neuvěřitelný výkon, když všemi šesti pokusy překonal 83,9 m a ten pátý dokonce měřil 86,74 m, což byl světový rekord, který má platnost dodnes. Musíme ovšem podotknout, že měl namále. V roce 2005 totiž hodil pouze o 1 cm méně běloruský kladivář Ivan Tichon.
Další nejdéle platné rekordy
Ostatní rekordy starší 30 let jsou již jenom ženské. Je jich ovšem požehnaně. 7. června 1987 zažil rekordní pokus vrh koulí žen, když v Moskvě hodila 22,63 m domácí reprezentantka Natalja Lisovská (mimochodem manželka Jurije Sedycha). 30. srpna 1987 se poté předvedla výškařka Stefka Kostadinovová. Na MS v Římě totiž skočila 209 cm, přičemž nejlepší světové výkony několikrát posunula jak pod širým nebem, tak na halových kláních.
Poslední rekordy starší 30 let pocházejí z roku 1988. Zaměříme se už ale pouze na výjimečné výkony Florence Griffith-Joynerové. Americká sprinterka získala v tomto roce ocenění Atlet světa. Brala totiž tři zlaté medaile na OH v Soulu, kde také 29. září 1988 vytvořila světový rekord v běhu na 200 m (21,34). Už 16. července se jí ovšem povedl další dosud platný nejlepší čas, a to v běhu na 100 m (10,49). Ačkoli tyto dva rekordy platí dodnes, populární „Flo-Jo“ se z nich už neraduje. 21. září 1998, tedy takřka přesně 10 let po Soulu zemřela, když měla ve spánku epileptický záchvat. Bylo jí 38 let.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: