Skvělý nápad, ale to přece nevymyslela žena. Nebo ano?

Dokud byla věda téměř výhradní doménou mužů, měly ženy jen pramalé šance, že někdy dosáhnou za vlastní průlomovou šanci uznání. Jejich vynálezy, vzorce, píli a práci si zhusta přisvojili jiní.

nápad

Nejprve ty drobnosti. Na samém počátku 20. století byl automobilismus doménou mužů, a proto nikdo z branže nechápal dopad „objevu“ Mary Andersonové z New Yorku. S čím že to přišla? Stěrače, které by čistily zanesená čelní skla. Její nápad ovšem zapadl, a po letech z něj automaticky těžili jiní.

nápad

Stěrače ve skutečnosti vynalezla Mary Andersonová z New Yorku. (foto: 123RF)

Hru Monopoly asi též znáte. V prapůvodním originále, jako výsměch hrabivému kapitalismu, tuhle stolní gamesu pod názvem Landlord´s Game sestavila pro pobavení přátel Elizabeth Phillipsová. V roce 1903 si jednu partii zahrál i Charles Durow, a to bylo naposled, kdy jí udělala radost.

A vzpomenout musíme i na Margaret Knightovou, dělnici z papíren. Přišla na to, že skládání pytlíků se dá realizovat mechanicky a potřebný stroj i vynalezla. Objev si okamžitě připsal Charles Annon, který u soudu vítězně zazářil s fantaskní obhajobou: „Ten stroj je tak geniální, že jej nemohla vynalézt žena, ne?“

Muži, kteří rozumí plenám

Marion Donovanová měla dobrý byznys plán a nápad. Na trh chtěla v roce 1949 prorazit s papírovými jednorázovými plínkami. Pokaděné plínky jsou přece ženská branže, ne? Jenže šéfmanažeři z Pampers neviděli žádný přínos. Produkt byl jen na jedno použití, nedal se prát. Ideu odepsali. O osm let později pak zazářil na výroční radě Victor Mills s novým trhákem, papírovou jednorázovkou. Fantastické, že? A to na to přišel sám, pašák…

Zamotaná historie se pojí i s trhákem společnosti IBM, počítačem Harvard Mk. II. Operační systém, dá-li se to tak s nadsázkou nazvat, pro něj naprogramoval John von Neumann. Za to mu patří náš dík. Nicméně programovací jazyk, jeho primární mechanismus a základní stavební kámen, pro něj vytvořila Grace Hopperová. O ní ale zrovna v historii výpočetní techniky slyšet nejde.

Věda je drsná milenka

Psal se rok 1953, když pánově Watson a Crick z univerzity v Cambridge sesbírali vavříny vítězů a později Nobelovu cenu za vytvoření modelu struktury molekuly DNA. Ano, dvoušroubovice. Háček byl v tom, že by se nehnuli z místa bez krystalografických dat od Rosalindy Franklinové. Na kterou si při té slávě trochu zapomnělo.

nápad

Věda je vůbec zapeklitý oříšek. (foto: 123RF)

O tři léta později minula Nobelovka i Chien-Shiung Wu, nukleární fyzičku. Zásluhy za její nápad si totiž připsali kolegové. A kdo by se tehdy staral o nějakou Číňanku. Sítem dějin neprošla ani Vera Rubinová, jejíž přínos byl zásadní pro porozumění pohybu planet a fungování toho, co nazýváme temnou hmotou. Její myšlenky opět proslavily dva jiné badatele, kteří kromě doktorátu měli i bimbase, a tudíž vrozenou šanci na uznání.

Principy jaderné fúze a štěpení atomů? Dost zásadní téma, které proslavilo Otto Hahna a přineslo mu Nobelovku za chemii v roce 1944. Že jeho „múzou“ byla Lise Meitnerová? To důsledně popíral. A letíme dál: přistání na Měsíci by se neobešlo bez spousty propočtů, které v NASA prováděla živá kalkulačka, Katherine Johnsonová. Pokud by z tohoto spektáklu vznikl film, nedostala by místo ani v závěrečných titulcích.

Ale to byl můj nápad

Objev pulzujících neuronových hvězd, pulsarů, zase přinesl Nobelovku za fyziku v roce 1974 pánům Hewishovi a Rylemu. Což je zvláštní, protože jejich skutečné objevitelce, Jocelyn Bell Burnellové, vlastně jen radili. Podobně neslavně pak dopadla i Nettie Stevensová. Její objev o tom, jak chromozomy ovlivňují pohlaví, dával dokonale smysl. Hlavně pak jejímu školiteli Wilsonovi, který její práci kompletně přebral.

Svět kolem velké vědy, novátorského bádání a zásadních objevů, nebyl nikdy zrovna férovou oblastí. Ceny se tu dávají jen za první místa, chvály se dočkávají spíše vyvolení a v soubojích o patentové prvenství vítězí ne schopnější, ale obvykle ti s hlasitějšími právníky. Omluvit a akceptovat to nelze, dnes, ani před dekádami.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Zrozeni z omylů: Vynálezy, které úspěšně změnily svůj původní potenciál

Před 60 lety byl vynalezen laser. K čemu všemu se dnes používá a jak moc může být nebezpečný?