Mýty o diamantech, kterým se už nevyplatí věřit

Diamanty jsou zatím pořád ještě ukázkou luxus, o němž většina z nás může jen snít. Zdá se ale, že dosud spokojené majitele kamínků čeká nehezké probuzení.

mýty o diamantech

Že je všechny stvořila Matička Příroda? Inu, platit to mohlo ještě do počátku 20. století, než jsme v teorii dospěli do poznání principu jejich originálního vzniku, a promysleli systém, jak tenhle mechanismus volně emulovat bez tisíciletí čekání. Jen s patřičnou teplotou, tlaky a plyny. A od 50. let už jsme schopni je regulérně uměle vyrábět, hned několika způsoby.

Co z toho plyne? Očekává se, že do roku 2050 bude na světě definitivně víc diamantů vyrobených uměle, než těch přírodních, vytěžených a upravovaných šperkaři. Jen pro hrubou představu, ročně je dnes 800 tun umělých diamantů spotřebováno průmyslem. Cena vyrobených je přitom někde kolem 30,- korun za karát. Tomu se dlouho odolávat zdáním luxusu nedá.

Raději sypejte peníze jinam

S tím dost úzce souvisí i otázka, jak moc dobrou investicí jsou diamanty do budoucna. Slušně řečeno, není to zlato. Které má pořád podobu solidní jistiny. Diamanty proti němu nejsou moc lukrativní, v pětiletém cyklu mohou ztrácet 40-50 % hodnoty… a výhled na to, že je bude možné ve velkém vyrábět uměle, je v dlouhodobé perspektivě odsouvá vyloženě do záhuby. Jasně, pořád v rektu schováte lépe váček s lesklými kamínky, než zlatou cihlu, ale… není to ono.

Čistota nadevše? Ale jděte…

Že jsou esencí materiálové čistoty? Ne. Hned 98 % přírodních diamantů v sobě má příměs 0,3 % nečistot dusíku. Který jím dodává lehký odstín a mírný mat. Je to naprosto v pořádku. Pokud jde o opravdu čiré, přírodní diamanty, ty jsou do extrému vzácné. Je jich méně než 1 %. Pokud vám někdo takový nabízí, nejspíš vás chce nachytat jen na „obyčejný“ zirkon anebo ještě hůř, na řezané a broušené sklo.

Věčnost s trváním omezeným

Pokud jde o tvrdost, stojí doslova na špici. To ale neznamená, že by nebyly křehké. Ale s tím, že by diamanty byly „na věčnost“ se ve skutečnosti dá souhlasit jen z části. Stačí totiž, když narazíte na jejich lomovou linii, a můžete je s klidem rozbít. Obvykle pravda v nešikovné ruce nežonglujete s diamanty velkými jako kachní vejce, ale stát se může ledacos.

Jinak je můžete snadno poškrábat jiným diamantem. A podobně „nejisté“ je to z hlediska vytrvalosti jejich lesku. Umí být krásně čiré, ale tenhle efekt je z větší části daný broušením a leštěním. Takže diamant uložený pár století v trezoru svůj dokonalý lesk opravdu ztrácí. Není to o nějakém poklesu kvality, ale o nedostatku údržby.

S velkým šutrem parádu nenaděláte

U diamantů nutně neplatí ani, že „větší je lepší“. Jasně, že mezi karáty lesklé hroudy a penězi je velmi přímá úměra. Ale s počtem karátů taky klesá počet možných kupců. S vahou 621,35 gramů (a 3100 karáty) je například diamant Cullinan peckou za 400 milionů dolarů. Krása. Ale kdo si jej může koupit?

Šperkaři ne, ti by jej pro svůj užitek nejprve potřebovali nakrájet. Divokých 400 mega za něj může dát jen někdo, kdo si jej může dovolit ponechat v netknutém stavu. Multimiliardáři-sběratelé. A takových vážně moc není. Navíc – tady to jde dobře vidět – za 5 let může být tahle koupě ztrátou 200 milionů dolarů. Do toho se nikomu moc nechce.

Mnohem větší mobilitu mají ty no-name kameny menší. A taky se s nimi obvykle nepojí děsivé kletby a nepasou po nich gangy zlodějů.

FOTO: 123RF

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Jak vybrat ženě šperk a proč je to vlastně skvělý dárek?

Stromy, šperky a diamanty. To jsou současné trendy v pohřbívání, které vás překvapí