Muzikanti versus politici – kdo má navrch?

Muzikanti dávají politickým špičkám čočku hodně rádi. Kdo to odskákal nejvíc? A proč se rockeři o politiku tak zajímají?

Rockeři se umí vymezit

Rockoví dinosauři Rolling Stones očividně nefandí aktuálnímu prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi. Všimli si totiž, že Trump některé jejich písně používá v rámci svých mítinků, aby dostal publikum do správné nálady. Především se jednalo o píseň s příhodným názvem You Can´t Always Get What You Want, kterou Trump využíval opakovaně.

Stouni ale nejsou jediní, kdo se proti Trumpově výběru písní ohradil. Adele, Neil Young nebo třeba Steven Tyler z Aerosmith už také před časem žádali o vyřazení z Donaldova playlistu. Za zmínku určitě stojí, že ve všech případech Trumpova administrativa ustoupila a písně slavných umělců se skutečně přestaly hrát. A to navzdory tomu, že jejich výslovné svolení není potřeba. Je vidět, že tito muzikanti mají velké slovo a politici, bojující o každý hlas, si je rozhodně nechtějí popudit.

Boss se taky rozčílil

Využití rockových písní pro politické kampaně však není žádnou novinkou. O tom by mohl vyprávět Bruce Springsteen, první případ tohohle typu. V roce 1984 natočil jeden ze svých největších hitů Born in the USA, který byl následně použit v kampani Ronalda Reagana. Populární The Boss takové užití své písně odsoudil, protože Reaganův tým zjevně vůbec nepochopil smysl zdánlivě vlasteneckého popěvku.

Během dalších let byla takovýchto aférek spousta. Nejvíce zřejmě za vlády George W. Bushe, vůči jehož agresivní zahraniční politice se hudebníci vymezovali velice rádi. Obecně lze říci, že od muzikantů to schytávají hlavně republikánští kandidáti, neboť ve Spojených státech je většina umělců orientována demokraticky a liberálně.

Naštvaní levičáci

Rapová a rocková kapela Rage Against the Machine sice už pár let prakticky nefunguje, přesto se více než dvě dekády zapisovala do hudební historie jako uskupení, jež politikům nic nedaruje. Jejich nekompromisní levicové názory vždy hraničily až s anarchismem a samotní členové kapely válčili s establishmentem, jak jen to šlo. Několikrát třeba odehráli protestní koncert při příležitosti sjezdu politických špiček, což obvykle vyvolalo občanské nepokoje a několik zatčení. Proti cenzuře zase bojovali speciálním koncertem, na němž vystoupili úplně nazí. Tihle drsňáci se s tím prostě nepárali a je jen škoda, že se od nich dalších kousků nejspíš nedočkáme.

Ruské tvrďačky

Dívčí punková skupina Pussy Riot už pěkných pár let přidělává vrásky Vladimiru Putinovi. Všichni si určitě pamatujeme na jejich zatčení a mezinárodně sledovanou kauzu, kdy byla trojice feministek zhruba rok a půl vězněna. Ani po propuštění to ale nemají dámy lehké – musely už čelit fyzickým útokům a stanuly i před soudem pro lidská práva. Přestože se jedná spíše o aktivistky než muzikantky, na rozdíl od většiny jiných zmíněných případů jsou věrné svému politickému přesvědčení i přes všechny osobní problémy, které jim přineslo…

Myslíte, že by se hudebníci měli k politickým otázkám vyjadřovat? Nebo jim takové výroky spíš nepřísluší? Napište nám pod článek.

Autor: Rimsy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Politik je suchar? No jak kde!

ČLÁNKY Standa Gross, politik na horské dráze. Kdo ho potrestal?