Komiksy pro dospělé – které by děti číst rozhodně neměly?

Možná máte komiksovou tvorbu zafixovanou jako nenáročnou zábavu pro děti, která obvykle pojednává o jednoduše vykreslených superhrdinech a jejich naivních příbězích. Ovšem zdaleka ne všechny grafické romány jsou určeny dětem.

Horory s Pánem snů

Neil Gaiman je poměrně známý i těm, co komiksům neholdují. Podílel se na filmech Beowulf či Hvězdný prach, má za sebou i knihu a scénář k seriálu Nikdykde. Slávu si ovšem získal už v 80. letech, když obnovil zaprášený komiks Sandman a od základů ho překopal. Sandman vypráví o sedmi Věčných, protagonistou příběhů je Sen (jinak také Morfeus). Celá sága je dost nekonvenční, oproti záoceánským standardům je Gaimanův hlavní hrdina docela pasivní a spíše pozoruje události kolem sebe. Společně s gotickou stylizací se Sandman zapsal jako kultovní podivnost, kombinující mytologickou fantasy s hororovými prvky. Po takovém čtení na dobrou noc by vaše ratolest rozhodně jen tak neusnula!

Černá díra dětství

Dvanáctidílná limitovaná série komiksů s názvem Černá díra pojednává o tématech, která se od patálií Čtyřlístku a Rychlých šípů taky docela odlišují. I když, jak se to vezme! Skupinka mladých kamarádů je totiž v Americe 70. let ohrožena novou a neznámou sexuálně přenosnou nemocí, která způsobuje roztodivné mutace u puberťáků. Mládež proto začíná být vylučována ze společnosti a celá linka kolem nemoci je tak symbolem pro přechod od dětství k dospělosti, hledání pohlavní identity a odcizení od ostatních lidí. Uf!

Na krásné černobílé grafice si už několikrát vylámali zuby i filmaři. Rupert Sanders (Sněhurka a lovec) či David Fincher (Sedm, Klub rváčů) se pokoušeli o filmovou adaptaci, ale aspoň prozatím neúspěšně. Osobité hororové dílo Charlese Burnse se možná zařadí mezi jednoduše nezfilmovatelné pecky. Podívejte se alespoň na Sandersův nepříliš povedený kraťas:

Násilí v precizní grafice

Pokud se necítítíte na mnohodílné romány, bude se vám líbit Drsná škola. Komiks Hard Boiled napsal na začátku 90. let slavný Frank Miller, autor Sin City či 300, na základě povídek od Philipa K. Dicka, který stojí za neméně legendárním Blade Runnerem. Příběh vypráví o supernásilném policajtovi, který, ačkoli o tom sám neví, je ve skutečnosti robotem. Celé dílko budete mít přečtené za chvilku, fascinující záležitost z něj ovšem dělají kresby Geofa Darrowa. Neskutečně detailní obrázky si zaslouží velkou pozornost, a tak se k Drsné škole určitě nejednou rádi vrátíte. A musíme zmínit, že i o tenhle komiks měl zájem David Fincher, v roce 2001 se s autory domlouval a do hlavní role měl připraveného Nicolase Cage. Nakonec to ale neklaplo, takže si na filmovou verzi musíme ještě počkat.

Těžké dětství

Vznik velkého zla, jak zní doslovný překlad názvu, není tak násilný jako předchozí díla. Oficiální anglický název Epileptic vám dá docela jasnou představu, o co se jedná. Francouz David Beauchard vytvořil částečně autobiografický komiks o zákeřné nemoci. Ta nepostihla přímo jeho, nýbrž jeho bratra. Bratrovo dětství bylo utvářeno bojem s těžkou formou epilepsie, což postihlo život celé rodiny. Beauchard na tyto zážitky vzpomíná a prolíná je s fantaskním světem bratrových snů a představ. A právě zde se ukazuje síla komiksu jako média – grafické ztvárnění složitých vnitřních pochodů je možné několika obrázky vyjádřit mnohem vhodněji než mnoha slovy v klasické literatuře.

Sexík na závěr

Pro koho není násilí, máme sex. Dočkali jste se. A nepochází z pera nikoho menšího než Alana Moorea, autora Watchmenů nebo V jako Vendetta. Společně s manželkou Melindou Gebbie, jež jeho příběh nakreslila, vytvořili erotický komiks Ztracené dívky se skutečně bizarní premisou – dospělé verze Alenky (z říše divů), Dorotky (od Čaroděje ze země Oz) a Wendy (od Petera Pana) si na začátku 20. století vyprávějí svá sexuální dobrodružství.

Dílo se dočkalo kontroverzního přijetí, jelikož leckteré pikantní příběhy se odehrály v době, kdy byly dívky ještě nezletilé, a tak byl Moore nařčen z šíření pedofilních motivů. Nic pro puritány to rozhodně není, ale málokdy byla sexualita v mainstreamovém umění ztvárněna tak citlivě a zajímavě. Ztracené dívky navíc předkládají neobvyklý crossover mezi několika pohádkovými světy a zasazují ho do období těsně před vypuknutím první světové války. No, uznejte, nezní to skvěle?

Jaké jsou vaše oblíbené grafické romány? Nechali byste je prolistovat dětmi? Napište nám pod článek!

Autor: Rimsy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak na rozlučku se svobodou? Hlavně nedělejte blbosti a … nezemřete

Doom – legenda se vrací! Stojí za ty roky čekání?

Loading...
Loading...


Send this to a friend