Ženám vstup zapovězen. Kam ženy nemůžou?
Počty mužů a žen v globální populaci dlouhodobě oscilují kolem poměru 1:1. I tak se někdy jeden nemůže zbavit dojmu, že té krásy a radosti je kolem nás až přespříliš. Kam tedy vyrazit, když se řekne „dovolená bez bab“?
Měkké gauče, občerstvení zdarma, chlazené pivo přímo od zdroje, házení šipek na fotky tchýní a k tomu nekonečný záznam repríz důležitých sportovních utkání. Přesně tohle by nejspíš ženy očekávaly na místech, kam jim je vstup tradičně zapovězen. Realita je ale o dost nudnější. Tiché ráje na mapě světa, místa, kam ženy oficiálně nemůžou, jsou většinou hlubokým duchovnem prosycené chrámy, mužské kláštery a posvátné ostrůvky.
Slepicím vstup zakázán
Evropskou klasikou je například Agion Oros, tedy posvátná hora Athos, poloostrov s klášterem, k němuž se ženy po 1000 let nesměly přiblížit blíž než na 500 metrů. Je to variace na řecký Vatikán, skladiště ostatků svatých a archiv náboženských knih. Zdejší mniši netolerovali ani „ženská“ zvířata. K jídlu tu dostanete jen kohoutí vývar, protože slepicím je sem vstup zakázán.
Japonci zase mají svou horu Omine, kde od 7. století praktikují ortodoxní víru Shugendō. Něco mezi budhismem a šintó, ale bez bab. Jsou totiž nečisté. Sedmdesátikilometrový pochod džunglí do skal k cíli je dobrou pojistkou, že jen tak nedojde k znesvěcení. Čistě technicky, ženám tu nikdo cestu nezastoupí, je to ale otázka respektu k víře.
Že se obřadů a Tří zkoušek odvahy (ať už to znamená cokoliv) nebudou účastnit ženy, si pojišťují na japonském ostrůvku Okinoshima tím, že k chrámům po rituální očistě na pláži zamíří všichni přítomní nazí. Co přesně se tu během obřadů Okitsu odehrává je dosud zahaleno Tajemstvím. Což asi ženy dost dráždí. Jak ale na ostrově, kde není elektřina, chladí to pivo?
Nic pro nečisté…
Indie se zase může pochlubit obří hrobkou na ostrůvku, naproti Bombaji. Na tomhle skalisku se nachází hrobka Haji Ali Dargah, patřící stejnojmenného muslimskému obchodníkovi z 15. století. Bohatý byl jako Bezos před rozvodem, a předtím, než vyrazil na pouť do Mekky, své jmění rozdal chudým. Proto jej tu uctívají jako světce. Od roku 2016 ženy teoreticky dovnitř mohou, ale zástupy věřících je tam nepustí. Selfíčko na to.
V Indii fungují minimálně ještě dvě série chrámů, kde musí ženy čekat v uctivé vzdálenosti před dveřmi. Žádány nejsou ve svatostáncích Kartikeya (nejstaršího syna Šivy) a bez jejich účasti se obejdou také u Šivových chrámů v Kerale. Tam se dostanou v doprovodu hodných strýčků „jen“ holčičky do deseti let, protože většinou ještě nemenstruují. Tohle je možná dobrým námětem pro pokračování V Síti páně Klusáka, ne?
Ženy nejsou vítány ani na některých plážích Komorských ostrovů. Zdejší obyvatelé, vesměs ortodoxní sunnitské větvě islámu, prostě bikinám nefandí. Takže na cachtání a slunění tu můžete rovnou zapomenout, pokud tedy nechcete splývat ve vlnách bez hlavy. A kde jinde, tedy kromě míst, kde jsou lehce bigotní nebo přehnaně nábožensky založení, to funguje bez žen?
Všední místa s nevšedním zákazem
V Íránu na sportovních stadionech, kam jim neprodají lístky ani na stání. V hledišti by totiž byly dohromady spolu s muži, a mohlo by z toho být nějaké stání. Nebo ještě hůř. Velká Británie a pár spolků v USA si udržuje tradici „pánských klubů“, bez ženské účasti a obsluhy. Typicky třeba americký Bohemian Club (on není český, jako spíš bohémský), anebo třeba londýnský White Club. Je jasné, že s takovým názvem nejspíš tenhle podnik, fungující od roku 1693, současnou kulturní revoluci nepřežije.
Kam ženy nemůžou? Nečekaně zákaz vstupu ženám vydalo docela nedávno i německé (bavorské) koupaliště Water Slide World. Na jedné ze zdejších extrémních klouzaček totiž docházelo k četným zraněním ženských genitálií. Což je naprosto genitální důvod. Tedy geniální.
FOTO:123RF
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Jaké jsou ty nejlepší aplikace pro cestování? S těmito se určitě neztratíte