Jednadvacet milionů mrtvých za rok. Spalničky se vrací. Máte naočkováno? Návrat do pravěku je na spadnutí!
Jedním z rozdílů mezi pravěkem a současností je, že dnes už máme k dispozici vakcíny proti 26 nemocem, které můžeme očkováním kontrolovat a zastavit. Cholera, tuberkulóza, žloutenka typu A a B, dětská obrna nebo spalničky by tedy nemusely v našem vyspělém světě představovat zdravotní problém. Pokud bychom se očkovali.
Dosud nepřekonaným příkladem účinnosti očkování je případ dětské obrny. Jejím jediným přenašečem je totiž člověk, takže dobře proočkovaná lidská populace dokáže onemocnění vymýtit a odkázat po pár generacích do zapomnění. V roce 1960 bylo tehdy ještě Československo vůbec první zemí na světě, kde se to podařilo. Nebýt Afghánistánu, Pákistánu a Nigérie, kde se neočkuje, už by prakticky neexistovala.
Plníme plán na 95 %!
Bohužel, ne vždy je to s kontrolou nemocí tak snadné. Efekt potlačení výskytu se totiž projeví až při určité hranici „proočkovanosti“ populace. Ani dětské obrny bychom se v Čechách nezbavili, kdybychom proti ní očkovali jen část nemluvňat. A u spalniček je to podobné: do úzkých je dostaneme tehdy, když 95 % z nás bude naočkovaných. Zdá se to logické: máme problém, a víme, jak mu předcházet. A tak se o to snažíme, ne?
Někde se neočkuje, protože nemůžou
Praxe je ale odlišná. Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že jsme se tomuhle plánu, byť s drobným zpožděním, blížili. V posledních letech jsme se přiblížili k metě 85 %, a vypadalo to, že spalničky už brzo budou patřit jen do lékařských učebnic. Nestalo se tak. V pěti ze šesti regionů, na které si WHO rozparcelovalo svět, teď začalo výskytu spalniček přibývat. Přesněji, momentálně jejich výskyt klesá jen v Západním Pacifiku.
Jinde strmě narůstá. Ptáte se proč? U oblasti Východního Středozemí vysvětlení najdeme: pokud koukáte na zprávy, tušíte, co se posledních pár let odehrává v Sýrii. Ne, tam teď opravdu nemají čas a zdroje na očkování. Že narůstá výskyt spalniček ve Venezuele? Nu, protože jim ekonomicky zkolaboval celý stát a tím i zdravotnický systém, nepřekvapí to. A že je spalniček víc v rovníkové Africe? Tam to s očkováním bylo kvůli humanitární krizi vždycky na dlouhé lokte.
Jinde se lidem jen nechce
Jestli ale něco výzkumníky Světové zdravotnické organizace dorazilo, tak fakt, že počet spalniček začal narůstat i v zemích, kde bychom už dávno měli mít takříkajíc čistý stůl. V Evropě a v Severní Americe. A z důvodů, proč je tu nemoc na vzestupu, mrazí. Lidé se tu přestávají chtít očkovat. Vesměs kvůli nepodloženým a falešným tvrzením o škodlivosti vakcín. Ne proto, že by je neměli k dispozici, ne proto, že by neměli možnost. Ale protože věří hloupostem. Kdokoliv ve Venezuele, Sýrii nebo celé Africe by přitom s námi rád měnil.
Luxus života bez vakcíny je hazard pro všechny
Světová zdravotnická organizace má ráda čísla. A v případě očkování proti spalničkám se za ně rozhodně stydět nemusí. Za posledních 17 let dokázala snížit celosvětový počet dětských úmrtí na tuto nemoc o 80 %. Rok 2017 ale nepotěšil. Spalničky se znovu začaly objevovat i v relativně proočkovaných evropských zemích, kde zájem nechat se očkovat poklesl až o 30 %.
Výsledky neočkovací mánie bolí ty, kteří se bránit nemohou. Malé děti, za které rozhodují jejich rodiče. Třeba v Čechách se po dlouhá léta neobjevovalo více než dvacet případů ročně. Loni to bylo rázem 142, a letos 182. A ve světě? Spalničky jsou na vzestupu. Bilance smrti teď dosáhla 20,8 milionů mrtvých dětí.
Cesta do pravěku
Výzkumníci z WHO teď varují, že je zapotřebí okamžitě změnit přístup k očkování proti spalničkám. Pokud budou mrhat energií na vyvracení falešných faktů o škodlivosti vakcín, nebudou mít čas na očkování. Místo uzdravení světové populace jen budou dohánět a likvidovat jedno ohnisko epidemie za druhým. A nakonec nás naše neochota nechat se očkovat vrátí zpátky do pravěku.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jezte zdravě, jezte organicky! Opravdu si nakupováním předražených potravin pomůžete?