Je slovo „život“ životné nebo neživotné? Zajímavosti o češtině, které vás možná nikdy nenapadly! Neškodí se poučit
Čeština je krásný jazyk, který je považován za složitý. Existují ale mnohem složitější jazyky. Spousta českých slov je navíc přejatých. Jak to tedy je?
Čeština jako nejobtížnější jazyk k učení?
Zeptáte-li se někoho, jehož rodným jazykem je angličtina, zda je čeština složitá, zřejmě dostanete kladnou odpověď. Když se ostatně videoherní společnost EA Sports poprvé rozhodla lokalizovat komentář své série NHL do češtiny, ještě nevěděla, do čeho jde, a to především díky množství pádů, kterými náš jazyk oplývá. Komentátoři by tedy museli namluvit stovky jmen hráčů v různých podobách (Jágr, Jágrovi, Jágrův apod.), což v angličtině nehrozí.
Přesto je zajímavé, že čeština nepatří ani zdaleka k jazykům, které disponují nejvíce pády na světě. Taková finština, což není indoevropský, ale ugrofinský jazyk, jich má hned 14. Ovšem i ta patří v tomto ohledu stále ještě k tomu snazšímu! Tabasárština či lakština mají kolem 40 pádů a cezština, která patří mezi severovýchodokavkazské jazyky, disponuje 64 až 152 pády (podle různých hodnocení)! Níže se ale budeme věnovat češtině, a ne cezštině.
Životný nebo neživotný
Český jazyk rozlišuje tři rody (mužský, ženský a střední), ovšem ani to není celosvětové pravidlo. Tak např. severoaustralský jazyk dyirbal disponuje systémem čtyř tříd, a to „nejživější objekty a muži“, „ženy, voda, oheň, násilí a (výjimečně) zvířata“, „jedlé ovoce a zelenina“ a vše „ostatní“. Vzhledem k tomu, že předkové dnešních Aboridžinců dorazili do Austrálie před zhruba 60 až 50 000 lety a poté zde žili izolovaně až do 18. století, může být takové členění blíže počátkům lidské mluvy.
Čeština ještě člení rod mužský na životný a neživotný. Podle takového dělení je přitom slovo „život“ neživotné! Zajímavý paradox, ačkoli život jako takový je skutečně abstraktní pojmenování základní vlastnosti rostlin a živočichů. Od rodů se u nás také odvíjí psaní měkkého a tvrdého i/y, což může přinášet jisté potíže. To ostatně dokládá známý chyták: „Na náměstí usedl ptáček na bidlo a vystavěl si z něj své bydlo. Pak zafoukal vítr a obě bi/ydla spadla.“ Jde o jazykovou hříčku, která nemá řešení. Jedním slovem to prostě v češtině napsat nelze.
Kolik je v češtině skutečně českých slov?
Výše jsme zmínili, že je čeština krásným jazykem, což je v našich končinách rozšířený názor. Jenže ryze českých slov moc není. Mnoho lidí má tendenci žehrat na dnešní dobu s tím, že se do našeho jazyka dostává stále více výrazů ze zahraničí. Jenže v podstatě žádný jazyk není čistý a každý vstřebal mnoho cizích vlivů.
Tak například „košile“ pochází z latiny, „kabát“ z perštiny a „kravata“ z francouzštiny. Odhlédneme-li od garderoby (francouzské slovo) v šatníku (slovo „šat“ bylo přejato z germánských jazyků), zajímavé jsou také lidové pozdravy. Za ryze český lze považovat „nazdar“, neboť toto slovo pochází ze sbírky na Národní divadlo. Na pokladničkách byl totiž nápis: „Na zdar Národního divadla.“
Většina ostatních pozdravů ale česká není – takové „čau“ pochází z italštiny, a to z benátského ciao, což mimochodem znamená otrok nebo sluha a má tak stejný kontext jako „servus“. Tento pozdrav pochází z latinského označení otroka a souvisí s jistou servilností („služebníček“). Pozdrav „ahoj“ pak zřejmě původně používali námořníci. Staročeským je ovšem slovo „čest“, které ovšem poněkud zprofanoval komunistický režim.
Mnohé vulgarismy původně vůbec nebyly vulgární
Sprostá slova jsou dnes rozšířená. Takové slovo „šukat“ ale původně označovalo pouze hbitý pohyb. Ostatně dle Boženy Němcové „babička šukala po světnici“. Stejný původ má i slovo „mrdat“, což se dodnes udrželo v běžné mluvě v podobě „mrdnout“ něčím. A co takové „hovno“? Tímto slovem se původně označoval dobytek a později i exkrement, a to bez vulgárních konotací. Vždyť samotný Jan Ámos Komenský kdysi napsal: „Neb žilky mlíčné zažitost vysávají a ji (zbytků hustších skrze střeva a řit ven vybývajíc, jenž lejna a hovna slovou) donášejí k játrám: kdež se znovu děje oddělení.“
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Víte, proč se říká „fízl“? Prozradíme vám to!