Hmyzí sabotáž: Jaké je využití hmyzu v globálních konfliktech?
Vojenské využití biologických zbraní? Samozřejmě, že je to zakázané! Ale zkoumat a testovat se to tajně musí. Dělají to totiž všichni.
Historii válek píšou jejich vítězové. Takže se nejspíš nikdy nedozvíme o tom, jestli v americké občanské válce skutečně „Sever“ náhodou nevysazoval na Jihu invazní kněžice druhu Murgantia histrionica, které podlomily tamní zemědělské hospodaření. Broučci totiž onu nehezkou práci odvedli na výbornou, a poslali ekonomiku a touhu po nezávislosti vzpurné Konfederace do kopru možná o něco dřív, než by k tomu došlo jinak. Postupující invazní hmyz každopádně přinesl potřebný zvrat. A jestli mu někdo pomohl? Dějepisné zdroje o tom taktně mlčí, poprvé by to ale nebylo.
Opojný med, bakterie i jed
Už od pradávné minulosti bylo totiž válečné využití hmyzu navýsost sofistikovanou lstí. V roce 63 př. n. l. si například římští vojáci dopomohli k sladkému vítězství medem, který nechali vyprodukovat včelami sajícími nektar z květů rododendronů. K čemu to bylo dobré? Že výsledný včelí med je pak našlapaný grayanotoxiny a způsobuje dost toxické halucinace. Když se nepřátelé Říma zasytili touhle nastrčenou pochoutkou, boj s nimi pak byl hodně snadnou záležitostí. Samozřejmě, že to jde i snadněji. Metat za hradby obléhaného města koše se škorpiony nebo včelí úly fungovalo na morálku obránců perfektně. Jen to nepřeexponovat.
Včely sají nektar. No záleží jaký! (foto: 123RF)
Právě nevypočitatelný faktor hmyzu coby šiřitele nákazy podcenili Mongolové, při obléhání krymské Kaffy. Katapulty sázeli nakažená těla do obléhaného města proto, aby zlikvidovali obránce. Nedošlo jim, že smrtící mor přenáší až bakterie, vezoucí se na blechách ve svršcích mrtvol. Takže se nakonec nakazili všichni. Ona blecha je vůbec zajímavý tvor. Už tím, že vydrží měsíce bez jídla vyčkávat na vhodnou příležitost. A oběť k zakousnutí a tedy i nakažení si vybírá neselektivně, bez ohledu na uniformy.
Blechy v uniformě jsou propadák. Komáři jsou lepší
Sadističtí řezníci z japonské jednotky 731 se o jejich militarizaci pro potřeby biologické války pokoušeli léta. A byť za nimi zůstala nechutně úctyhodná hromada mrtvol, nedokázali tyhle neviditelné hopkající zabijáky naučit, koho mají nakazit. S neúspěchem se potýkal i totožný americký kdysi tajný projekt, který testoval využití blech pro potenciál nákazy nepřítele. Z letadla (z výšky 300 a 600 metrů) shazované tuby – každá obsahující 240 000 blech – měly decimovat vojáky v zákopech. Snad proto, že testy se prováděly v Utahu, a blechy byly původem z tropů (aby je pak vyřídila zima), byly výsledky dost nepřesvědčivé.
To experiment z března 1981 skončil naprostým úspěchem. Vojenští inženýři tehdy vysadili z letadla mimo sezónu nad vojenskou základnou velmi otravný hmyz, konkrétně 225 000 komárů, a pak nechali prohlédnout nic netušící vojáky kvůli štípancům. Přes polovinu z nich je mělo. Pokud by oni komáři přenášeli třeba žlutou zimnici (která má 50 % mortalitu), vyšla by likvidace jednoho neočkovaného nepřítele touto cestou na 29 centů. Rozprášit oblak vir přenášejících komárů nad městem by evidentně bylo tím nejefektivnějším způsobem vedení války.
Bramborová sezóna
Historky o americkém brouku, mandelince bramborové, patřily do otřepaného žargonu kolchozníků po generace. Úplně bez stopy pravdy to ale nebylo. O tom, že by se pomocí těchto brouků dalo zlikvidovat zemědělství Třetí říše, přemýšleli v roce 1942 Britové, a od roku 1943 Američané. A nakonec i sami Němci, jen s tím, že požerné přešlechtěné hmyzáky s chutí vysadili zpět do USA. Určité indicie naopak naznačují, že za „invazí“ mandelinek v někdejším východnějším Německu nestojí sabotáž ze Západu, ale spíše jejich vlastní selhání a únik mandelinek z laboratoří, kde byly připraveny k záškodnickému exportu na západní pole.
Mandelinka je otravný škůdce. (foto: 123RF)
Kouzlo nechtěného
Po zhlédnutí tří sérií netflixového Narcos si člověk může snadno začít myslet, že prostě není možné zatočit s byznysem jihoamerických narkobaronů a ukončit tamní produkci kokainu. Ve skutečnosti je to brnkačka, když se do hry zapojí hmyz! Žravé housenky bekyně Eloria-noyesi. Jejich živnou rostlinou jsou totiž listy rudodřevu koky. Stačí jim jen trochu pomoci s šířením, a za pár let už nebude žádný kokain. Protože proti těmto hmyzákům není obrany, mohla by válka proti drogám skončit vítězně už v prvním díle. Že to zní fantasticky? Jistě. Taky je tenhle nápad „na stole“ už dobře 30 let. Proti využití ale stojí vlády Venezuely, Kolumbie, Peru a Chile, které tím vlastně nenápadně poukazují na to, že jim drogový byznys zase tak moc nevadí.
Rudodřev koka aneb kokainovník. (foto: 123RF)
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Válka pod mikroskopem: Zajímavé počty a překvapivé souvislosti