Hloupý člověk si je jistý, inteligentní pochybuje. Vlastní neobjektivita je problém současného světa! Kdy a proč děláme nesprávná rozhodnutí?

Jak řekl Forrest Gump: Pro hlupáka každý hloupý. Pokud se nad tímhle heslem pozastavíme, zjistíme, že je to opravdu trefa do černého. Hlupák je totiž přesvědčen, že je chytrý, zatímco ostatní kolem naprosto mimo. Kde se tento jev projevuje a čemu škodí?

neobjektivita

Určitě se vám někdy stalo, že jste potkali člověka, který byl o sobě naprosto přesvědčený, že je králem zábavy. Častým jevem dneška jsou i internetové diskuze, kde jsou někteří schopní napsat na první pohled nesmyslné argumenty, za které jsou schopni v dalších a dalších příspěvcích bojovat hlava nehlava. Každý se zkrátka s takovým případem setkal a ještě jistě setká. Také jste nemohli pochopit, že to, co dotyčný říká, myslí skutečně vážně? Tito lidé totiž naprosto věří svým mentálním modelům. Takový člověk bezmezně věří své pravdě a svoje činy a rozhodnutí na tomto modelu zakládá. Jakékoli jiné informace odmítá a jeho mozek je již blokuje od samého počátku. To je příklad vlastní neobjektivity. Je to jeden z typů tzv. kognitivního zkreslení.

Vlastní “hloupost” brání uvědomit si, že jsem hloupý

Spousta lidí oplývá vysokým sebevědomím, které je někdy opodstatněné a jindy nikoliv. Vědci ale přišli se zajímavou teorií, která je postavena na základě podrobných testů. Spousta neschopných nebo méně schopných lidí je naprosto přesvědčena o svých dovednostech. Naopak inteligentní člověk je často váhavý a přestože je schopný, pochybuje o sobě. Tato neobjektivita je dobře známá z praxe a setkáváme se s ní denně.

Můžeme uvést příklad. Na pohovor přijde uchazeč A, který sice nesplňuje do puntíku požadavky firmy, ale je výřečný, přeceňuje své schopnosti, přehání o svých zkušenostech a celkově tak udělá dojem. Naopak uchazeč B je kvalifikovaný, má s danou problematikou zkušenosti, ale je plný úvah o tom, jestli je na pozici vhodný, a to, že se drží zpátky, nakonec přesvědčí firmu přijmout uchazeče A.

Kdo a kdy dělá nejčastěji nesprávná rozhodnutí

Testy mají jasně definované výsledky. Lidé s podprůměrnými schopnostmi, dovednostmi a předpoklady si nejsou schopni uvědomit, že jsou podprůměrní. Vzhledem k této své neschopnosti činí nesprávná rozhodnutí a nenechají se zpravidla přesvědčit, že udělali chybu. Naopak člověk vnímající názory obou stran je schopen si nesprávné rozhodnutí uvědomit. V testech se zároveň přišlo na zmíněný fakt, že nejméně schopní lidé přeceňují své schopnosti nejvíce, zatímco ti více schopní mají tendenci být sami k sobě kritičtější, následkem čehož tíhnou k tomu se spíše podceňovat.

Po konfrontaci s “pravdou” nenastane změna

Nejdrsnější je ale závěr studie, který ukázal na to, že po konfrontaci s pravdou ti méně schopní svůj názor na sebe nepřehodnotili. Tito lidé zkrátka nejsou schopni rozeznat nebo přijmout fakt, že jsou schopnosti jiných lidí v daném schématu na vyšší úrovni, než ty jejich. A zároveň je také častou realitou, že nejenže nejsou schopni tento výše uvedený fakt přijmout, ale pokud jsou tito jedinci například na vedoucích pozicích, nejsou ani schopni ocenit schopnosti svých podřízených nebo ostatních spolupracovníků. Pravděpodobně nějakého takového člověka budete ve svém okolí znát.

Nezaujímejte stanoviska o tom, o čem nevíte mnoho

Je třeba ale rozlišovat, abyste se nestali obětí vlastní mentální neobjektivity. Pokud se s partou přátel hašteříte o nějakém tématu, může se diskuze vyhrotit, pokud se jedná o něco, na čem vám záleží a máte chuť ostatní přesvědčit o svém názoru. Pokud má ale někdo jiný názor, neznamená to, že je to neschopný hlupák. Jeho znalosti, informace nebo zkušenosti s daným tématem jsou zkrátka odlišné, a tak má samozřejmě právo na svůj pohled na věc, který je založen na jiné osobní zkušenosti a názoru, než ten váš. Není na škodu, když dostanete prostor pro vlastní názor a stejně tak dáte druhým prostor pro vyjádření jejich názoru a zkušenosti a získáte k dané situaci jistý nadhled. Zaujímat pevná stanoviska k věcem, o kterých máte málo znalostí nebo zkušeností, není úplně na místě. Více se vyplatí dát na zmíněný osobní nadhled, než svoji domněnku.

Jak to máte Vy?

Autor: Eduard Havel

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejdivnější týpci, které nechcete raději vůbec znát? Ufologové, ghost hunteři, mystici a další idioti

Poznáte šílence? Tady je 10 profesí s největším možným výskytem psychopatů. Víte, s kým pracujete?

Loading...




Send this to a friend