Kde se vzal golem. Umělý člověk nepřestává být populární ani v 21. století a dostal se i k soudu
Golem se u nás proslavil především díky dvoudílnému filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Člověkem oživená postava z hlíny je ale s naší domovinou spojena ještě silněji. Golem se objevil v počítačových hrách a stal se i předmětem sporu.
Umělý člověk jako součást lidské kultury
Přestože je oživená postava z hlíny dávána nejčastěji do souvislosti s židovskou mystikou, toto pojetí je daleko starší. Mnohé světové mytologie (včetně mezopotamské) mají například příběh o tom, že samotný člověk byl bohy vytvořen z hlíny. Ostatně i Bible říká, že Adam byl stvořen z prachu země. První koncept člověkem oživené sochy ovšem pochází ze starověkého Egypta, a to z 6. století př. Kr. Na druhou stranu byl tento koncept skutečně nejvíce rozpracován židovskými autory.
Samotné slovo golem znamená v hebrejštině „nedokonalost“, což o oživené postavě ledacos vypovídá. Golem prý neměl vlastní rozum ani vůli a pouze plnil příkazy. V těchto legendách bývá postava oživována za pomoci tzv. šému, což je kabalistické pojetí. Dle židovské mystiky lze zopakovat tvůrčí čin Boha, a to díky správné kombinaci písmen Božího jména. Právě šem ha-meforaš je označení pro tajné jméno Boží v kabale i jinde. Šém přitom nebyl žádnou kuličkou, ale tato slova se psala golemovi na čelo, anebo na cedulku, která se mu zavěšovala na tělo.
Legenda o pražském golemovi
Velmi slavnou pověstí je legenda o pražském golemovi, kterého měl v 16. století stvořit rabín Jehúda Löw ben Becalel, zkráceně rabbi Löw. Ten vytvořil z hlíny umělého muže, který ho nazval Josilie, což je zdrobnělina od jména Josef. Důvodem byla ochrana židovského ghetta před křesťany, kteří ho napadali. Šém ve formě svitku se přitom pražskému golemovi vkládal do úst a ten následně plnil přání toho, kdo jej oživil. Dodnes má být prý tento umělý muž uložen na půdě Staronové synagogy v Praze, což je jedna z nejstarších synagog na evropském kontinentu.
Mohl golem skutečně existovat?
Dnes pod vlivem filmu Císařův pekař – Pekařův císař většina z nás představuje golema jako obrovské hliněné monstrum, které na sobě mělo kovové pláty. Golem byl ale častěji vyobrazován jako člověk, jenom umělý. Každopádně o jeho existenci můžeme úspěšně pochybovat. Zaměříme-li se totiž na legendu o pražském golemovi, ta se sice tradovala už ve středověku, ale s rabbi Löwem byla propojena až v 18. století, tedy o téměř 200 let později.
Samozřejmě se nabízí otázka, zda se golem nenachází na půdě Staronové synagogy, kde měl podle legendy „spočinout“. Zde se jej nejprve pokoušel ve 20. letech 20. století hledat novinář Egon Erwin Kisch, který své neúspěšné pátrání popsal v knize Zuřivý reportér, která ho proslavila. V 80. letech se pak na půdu Staronové synagogy vydal i záhadolog Ivan Mackerle, a to s moderní technikou. Ani za pomoci geologického radaru, který pomáhá hledat v dutinách pod zemí, však golem nalezen nebyl.
Postava golema v populární kultuře
Legenda o golemovi byla velmi populární, proto příběh o ní zpracovali už bratři Grimmové. Oblíbenost si navíc zachovala i po vzniku kinematografie. Do roku 1920 dokonce vznikly hned tři snímky o umělém muži, z nichž nejznámější je Jak Golem na svět přišel (1920). Ve všech třech filmech si postavu golema zahrál německý herec Paul Wegener. U nás je ovšem zdaleka nejznámější již zmíněný snímek Císařův pekař – Pekařův císař, který natočil v roce 1951 režisér Martin Frič.
Postava golema však nepřestává zaměstnávat lidskou představivost ani v 21. století. Objevila se např. v seriálu Lovci duchů ve 13. epizodě 8. řady a dokonce se vyskytla v několika videohrách. V pražském hračkářství Hamleys byla navíc před rokem otevřena atrakce Golem VR. Na 250 m2 se tu lze ve virtuální realitě vydat do středověké Prahy za vlády Rudolfa II. Můžete přitom luštit hádanky rabbiho Löwa a najít právě golema. Obliba této postavy zkrátka asi jen tak neskončí.
Autorská práva aneb golem u soudu
Golem byl dříve zobrazován převážně jako oblečená lidská postava. Podobu hliněného obra mu dal až sochař Jaroslav Horejc, a to právě pro film Císařův pekař – Pekařův císař. Jediná Horejcova dcera, Dagmar Damányová přitom podala žalobu na různé instituce (včetně pražského muzea voskových figurín) za to, že zneužívají autorská práva. Získala tak statisíce korun. Použít tedy postavu golema z filmů Císařův pekař – Pekařův císař už dnes není tak jednoduché jako dříve.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejen základna v Arktidě. Existuje mnoho dalších tajemných nacistických staveb!