Filmy, které popisují skutečné události jinak, než se staly! Které snímky tak trochu zkreslují historii?

Říká se tomu umělecká licence. Prostě trochu přikrášlíte sousled událostí, které váš film popisuje, nebo si něco málo přidáte. Někdy ale filmaři trochu přestřelí, a svou úpravou úplně kompromitují historické události.

Filmy Kód Enigmy, Dunkerk, Králova řeč

Kód Enigmy (2014) rozhodně není špatný film. Spojuje historickou rovinu se silným příběhem člověka, který bojoval za svou vlast. A tahle vlast mu to potom dost nehezky oplatila. Alan Turing byl prostě génius, který prolomil a rozluštil princip fungování nacistického šifrovací přístroje. A tím nepochybně významně přispěl k válečným úspěchům. Taky je pravdou, že byl homosexuál.  Což bylo v poválečné Británii považováno za vážný sexuální delikt. Vybrat si mohl mezi dvouletým vezením nebo chemickou kastrací. Zvolil druhou variantu, a nakonec radši spáchal sebevraždu. V tomhle je film docela věrný.

Génius, hrdina, homosexuál

S realitou se ale rozchází v tom, že by snad Alan Turing nějak spolupracoval se špiónem Johnem Cairncrossem. Ve filmu s ním vyhandluje utajení své sexuality za to, že pomlčí o jeho pravé totožnosti. Což je na film, který má v očích světa očistit geniálního matematika a průkopníka moderní informatiky, trochu zvláštní. John Cairncross špion byl, ale s Turingem neměl nic společného. Ve skutečnosti se nikdy nepotkali, natož aby jeden druhého nějak vydíral. Díky „dramatické zápletce“ pak působí Turing víc jako padouch, než oběť. Mrtví hrdinové se ale se scénáristy soudit nemohou.

Britské dobrodružství na francouzské pláži

Květnová evakuace sboru Britských expedičních sil z Francie roku 1940 se už dávno stala součástí lidového folklóru. Flotila malých lodí a soukromých plavidel, pomáhající ustupujícím Britům, heroické výkony jednotlivců, sebeobětování. To vše tvoří tradiční náměť, ze kterého dokázal režisér Christopher Nolan vytlouct 530 milionů dolarů na tržbách filmu Dunkirk. Ve Francii však způsobu, jakým téma uchopil, historici příliš nefandí. Ptáte se proč? Evakuace vojáků z Dunkirku je tu totiž, stejně jako mnohokrát předtím, vyprávěna pohledem Britů. Je to snad špatně? Jak se to vezme.

Ve Francii na Nolana nechodí

Neměli bychom zapomínat, že slavná Operace Dynamo zachránila z nepřítelem obklíčeného území 3400 00 vojáků. Z nichž 123 000, tedy slušná třetina, byli Francouzi. Ti samí, kteří pak položili základ armády generála De Gaulla, a stali se později osvoboditeli Francie a afrických kolonií. Také se ve filmu poněkud neprávem zapomíná na další tisíce frantíků, kteří „kotel“ kolem Dunkirku bránili, aby úspěšnou evakuaci umožnili. Zní to zvláštně, ale nebýt Francouzů, skončili by Britové úplně bez armády. Dunkirkem válka v Evropě neskončila, jak si Britové myslí. Francouzi bojovali ještě další měsíc, a ztratili dalších 90 000 mužů.

Oběť systému i osudu?

Ptáčník z Alcatrazu (1962) je takový artový dojáček z Hollywoodu. Vždyť také dostal čtyři Ceny akademie a dva Zlaté glóby. Herec Burt Lancaster si tu zahrál hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. Jeho dramatický osud dostává spád, když po deseti letech v base zabije spoluvězně a pak dozorce, a hrozí mu provaz. Místo toho přijde milost doživotím, při které tráví čas chovem ptactva. Prostě citovka o tom, jaký je pech být ve vězení, které vám nedá šanci změnit se k lepšímu. A že dozorci jsou psi a smysl života si musíme najít sami. A skutečnost?

Gauner, který do kriminálu patří

Robert E. Strout okrádal a mlátil lidi od svých patnácti, v osmnácti letech povýšil na pasáka. Pobodal pár lidí, co nechtěli jeho holkám zaplatit. A jednoho barmana zastřelil, za což vyfasoval dvanáct let natvrdo. Ve vězení si urovnal účty další vraždou, a korunu tomu nasadil smrtícím útokem na dozorce. Nikdy svých činů nelitoval, projevoval i nadále zvýšené sklony k agresivitě i násilí. Psychologové jej označili za nebezpečného psychopata. Jo, a celý život proseděl ve vězení Leavenworth, do Alcatrazu se podíval až v posledních letech. Tam mu také ptáčkaření zatrhli. Film je to hezký, ale skutečně není moc pravdivý.

Král, který ztratil řeč

Je národ připraven na dvě minuty ticha?“ zaznívá v neméně populárním snímku Králova řeč (2010). Příběh Jiřího VI., mocnáře, který se nemohl vymáčknout, si do prádla vzali filmaři ve velkém stylu. Co v rámci své umělecké licence opomněli? Že se logopedické lekce odehrávaly o deset let dříve, než je film popisuje. Tedy ne v období nastávající válečné a národní krize. A také je tu ta nemilá drobnost, kterou snímek nezmiňuje. Jiří VI. držel ze všech sil palce Adolfu Hitlerovi, byl to jeho velký obdivovatel. To už by se nám kokta z Buckinghamského paláce ale tolik nelíbil, že?

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kriminální drama Vdovy stojí za vidění! Povede se čtyřem ženám riskantní operace, ke které je dohnaly okolnosti?

České filmy v kinech! Na co se vypravit a co můžeme očekávat? Jiří Langmajer, Miroslav Donutil a další!





Send this to a friend