Doživotní ředitel FBI J. Edgar Hoover. Prohnilý muž, který věděl špínu úplně na každého

Edgar Hoover se do polstrovaného křesla zpravodajské divize Úřadu pro vyšetřování v roce 1919. Písmenko F, tedy federální, přibylo k názvu FBI až po 11 letech. A zůstal v něm zataven až do roku 1972, kdy zemřel na srdeční selhání. Za neuvěřitelných 53 let ve funkci se stal pravděpodobně nejmocnějším mužem v celých Spojených státech, který svou životností překonal funkční období deseti prezidentů. A po právu patří mezi nejkontroverznější figury minulosti USA. Co se o něm raději nevědělo?

Prohnilý doživotní ředitel FBI J. Edgar Hoover věděl špínu na každého

V šedesátkách trávil John Edgar Hoover každé léto ve své kalifornské vilce. V Kalifornii byli tehdy dost uvědomělí policisté, kteří prošetřovali a vyslýchali kluky ze zdejší gay-komunity. Protože tihle kluci prodejní měli informace z první ruky, třeba o nebezpečných sadistických pedofilech v regionu. A na konci každého léta se v záznamech objevovalo jedno jméno, které policisté nedokázali připsat žádné “místní firmě”. To jméno bylo Hoover. Prý hodně zvláštní klient. Jasně, že to kalifornské policisty trklo. Ale zvát si na kobereček ředitele FBI, kvůli hlášce od pouličního homo-prostituta? Do takových komplikací se nikdo logicky myslící pouštět nechtěl.

Vydírání nevydíratelného

Existuje mafie? Chápejte, jako ten opravdový ostře organizovaný zločin se svými dony, bossy, zabijáky a vyděrači? Nebo je to jen taková rozjuchaná parta italských imigrantů, kolem které se dělá zbytečný humbuk? Speciální výbor před Kongresem v roce 1950 a 1958 tvrdil, že mafie je ve Státech naprosto reálná záležitost. Hoover ale řekl, že je to hloupost, a tím to celé zhaslo. Dnes už víme, že v tomhle ohledu se rozhodně mýlil. Jak ale mohl takový velký šéf zákona udělat takovou zásadní chybu? Jednoduše proto, že ho ta nikdy neexistující mafie vydírala. Údajně za tím měl stát mafián Meyer Lansky, který si na ředitele FBI sehnal nějaké kompromitující materiály. A asi to bylo ostřejší, než brněnské: „Give me more!“

Seznamy, složky, materiály

Hoover byl paranoidní bastard. To nemyslíme špatně. V jeho postavení je to totiž ten nejlepší způsob, jak se udržet v sedle. Proto si i on, prostřednictvím svých agentů, pořizoval “kompro” na úplně každého. Svou složku měla hlucho-slepá aktivistka Hellen Kellerová, komik Charlie Chaplin, Colonel Sanders z KFC, prezident Kennedy, kapela Grateful Dead, fyzik Einstein. Kdokoliv. Jakmile jste se jen trochu zvýraznili, někdo v FBI už na vás na pokyn pana ředitele zakládal šanon. Fotky, nahrávky, kopie dokumentů. Hoover měl na každého špínu. Jestli jste v pěti letech tahali psa po koberci jako vysavač, Edgar Hoover o tom nejspíš věděl. A neváhal by to použít proti vám, kdybyste mu chtěli zkřížit cestu. Na konci kariéry jeho osobní knihovnička čítala 1600 složek na všechny kongresmany a senátory v zemi za posledních 50 let.

Zbavit svět rudého odpadu

Jeho hlavní program? Honit zločince ne, likvidovat bolševismus. Rasové nepokoje nebo běžná kriminalita mu byla ukradená, ale jakmile se někde začalo hovořit o komunismu, zahájil frontální útok. Pak jen vydíral, podstrkoval falešné důkazy, vyhrožoval (tj. nechal špinavou práci na jiných), a pak jen podepisoval papíry k vyhoštění. V rámci svých zpravodajských her vytvářel skupiny falešných protistátních agentů, inscenoval útoky od Kubánců (aby byl důvod provést invazi na Kubě), rozeštvával pravicové extremisty s náboženskými fanatiky a Ku-klux-klanem.

Rozhodně se nenudil. Stál také za vytvořením seznamů “nepohodlných osob”, čítající desítky tisíc jmen. Novináři, publicisti, univerzitní profesoři, kazatelé, zpěváci, herci, vědci. Podezřelým se mohl stát každý. A pak? Mohlo se vám snadno stát, že nepostoupíte v práci (pokud ji vůbec dostanete). Protože někde tam nahoře sedí všemocný Hoover, který má všechno pod kontrolou. Dost často si takhle řešil svoje vlastní účty, ale byl prakticky nepostižitelný. A co o něm ještě víme? J. Edgar Hoover

Trápení velkého šéfa

Třeba to, že měl “trauma” z toho, že nikdy nesloužil v armádě. Jako podměrečný kousek jej mezi uniformované nevzali, a dost se za to styděl. Co dál? I když se oficiálně tvářil jako apolitický živel, byl skalním republikánem. Třeba “komunisto-bijec” Joseph McCarthy byl jeho velkým favoritem, a pomáhal mu, jak jen mohl. Používal dámský parfém, což je trochu zneklidňující. Protože se jinak snažil dost intenzivně FBI ženám uzavřít. A koho opravdu nesnášel, tak to byl Martin Luther Kinga Jr., afroamerický kazatel a vůdčí postava hnutí za občanská práva. Uhodnete proč? I když se vážně snažil, nedokázal na něj prý najít žádnou špínu.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zapomeňte na Jamese Bonda. Sovětští špioni i agenti CIA byli naivní a měli jedno společné: nechali se snadno koupit protistranou

Zakázané Město 40. Ozjorsk byl desítky let utajený. Jak se žije v místě, kde se rodí plutonium





Send this to a friend