Dentální manikúra, sebehodnocení a další chování, kvůli kterému se máme za blázna, ale statisticky je v pořádku

Přijde vám někdy vaše vlastní chování v nepořádku? Přijdete si psychicky narušení nebo nevyrovnaní? To nic. Sice to nepřejde, ale spousta vašich soukromých podivností je ze statistického hlediska naprosto v pořádku. Například?

Přijde vám někdy vaše vlastní chování v nepořádku?

Proč otevírat staré rány a nimrat se v minulosti, že? Dívat se na profil vašich ex na sociálních sítích není nic, na co bychom měli být hrdí. Daří se jim lépe nebo hůř? V zásadě nás nepotěší ani jedna varianta. Člověk se pak nemůže zbavit dojmu, že při takovém stalkingu morálně pochybil. A víte co? Nejste v tom sami. V anonymní studii (protože nahlas to nikdo nepřizná) se ukázalo, že podobně si počíná 88 % lidí. Láska je totiž spousta chemie, a taky trocha závislosti.

Mazel do postele na víc než jednu noc

Ty ještě spíš s medvídkem, viď?“ je v hovoru míněno poměrně urážlivě. Jako známka nevyzrálosti a nedospělosti. Pravdou je, že nějaké to plyšové zvíře si v posteli chová 35 % dospělých Britů. A ve zbytku Evropy to moc jiné nebude. Občas je fajn se jen tak k někomu přitulit. K někomu, kdo vám nebere peřinu a nechrápe. Trend plyšových mazlů je momentálně na vzestupu i díky mileniálům, kteří v navazování a udržování dlouhodobých vztahů zrovna nevedou. A medvídek vás kvůli mandlovému latté neopustí.

Příliš špatné sebehodnocení

Jste podvodník. Dobře, úplně nejste, ale pár vašich posledních úspěchů, za které vás pochvaluje šéf i kolegové, bylo spíš o náhodě a štěstí. Chválu si zrovna nezasloužíte, a máte pocit, že to prostě jednou musí prasknout. Je lepší to přiznat teď a pohřbít svou kariéru… nebo trapně odkašlávat, až se po nás podobný zázrak bude očekávat znovu? Buďte v klidu. Až 70 % zaměstnanců v soukromém sektoru prožívá intenzivně tohle trápení o nezasloužilosti svého úspěchu každý den. Podceňovat se je nám vlastní.

Dentální manikúra?

Jasně, okusovat si nehty je dost nechutný zlozvyk. Měli bychom ho zanechat někde v éře odkládání dudlíků. Jenže v tom nejste sami: až 30 % dospělých připouští, že zvláště při větší hladině stresu nehty okusuje. A činí tak i 45 % adolescentů, kteří stres zatím ještě vůbec nezvládají. Je to prostě nechutnost, ale dělá to každý třetí. Takže je to o trochu menší nechutnost.

Přibarvujeme si pravdu. Pořád

Pravda a láska vítězí. Aspoň tak se to píše. Že s vítěznou láskou to tak horké nebude, nám dokazují statistiky rozvodovosti. A pravda? Věděli jste, že v běžné přátelské konverzaci řeknete s úplnou samozřejmostí v průměru 2-3 lži, a zhruba 40 za jediný den? Ne zásadní, ale aspoň takové ty malinkaté, při kterých si drobně uzpůsobujete skutečnost svému vyprávění. A ohýbání skutečnosti je pořád lež. Bez ní by ale i naše nudné historky vypadaly ještě nudněji. My ale chceme působit lépe, než jací jsme.

Svět je duhový. A plný předsudků

Máte předsudky? Ale jděte, sluníčka, to víte, že máte. Je to naše lidská přirozenost. Běžně si vytváříme představu a první dojem o lidech, které náhodně potkáváme, jen na základě jejich okamžitého vzhledu a chování. Horší je, jak často se těmito předsudky necháme ovlivnit. A prý tak činíme až v 74 % případů, což není zrovna hezké vysvědčení.

Tak trochu psycho. Možná víc, než trochu

Tu uječenou sousedku z třetího patra prostě utluču! Hmmm, je to sice jen školačka, ale nevypadá vůbec špatně… a co by se stalo, kdybych ty důchodce smetl autem z lavičky? Děsivé, drsné a temné myšlenky, že? A nejhorší je, že po nich ještě koukneme po paličce na maso, představíme si nějaký erotický výjev nebo koukneme, jestli máme nohu na plynu. Dříme v nás vyšinutý psychopat? Je čas na medicínu?

Neděste se sami sebe. Až 94 % lidí z šesti kontinentů tyhle „limitní“ myšlenky má. A je to naprosto v pořádku. Mozek nás jen nenápadně testuje, jestli pořád platí to, co máme uloženo v kolonce Správné chování. Pokud se pak otřepete a svůj „nápad“ necháte spát, je všechno v nejlepším pořádku. Jinak je to už problém.

Imaginární kamarádi i ztracená čísla

Zapomněli jste na její narozeniny? Průšvih, a to pořádný. Jaké telefonní číslo má vaše dcera. A kdy se narodil děda? K čertu! Nebojte, jste sice společensky nemožní, ale tyhle digitální výpadky jsou vlastní 53 % lidské populace. Docela by bodl výzkum, proč ženy tyhle paměťové nedostatky evidentně míjí.

Divně se nemusíte cítit ani, když si sami pro sebe někdy povídáte.  Mluvit nahlas sám se sebou je naprosto přirozené, zvlášť když pociťujeme známky únavy a pracujeme fyzicky. Uklidňuje nás to a vede. Jen pozor, ať si na své imaginární kamarády moc nezvyknete. Těžko se jich pak zbavuje.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Atraktivita člověka silně ovlivňuje to, zda dostanete místo v práci nebo ne

Dobrovolný sexuální půst. Počet nesouložících do věku třiceti let se za dvacet let ztrojnásobil