Budoucnost je nejistá a stejně nepřesné jsou i její odhady. Kde se lidé s předpovědí vůbec netrefili?

Jak bude vypadat svět technologie za pár let? S každou předpovědí budoucnosti je trochu potíž. Když se budete v odhadech držet moc při zemi, nikoho tím nepřekvapíte. Po pár letech zase působí extrémní futuristické divočiny trapně, protože tak rychlé to zase nebylo. Co jsme podle dávných předpovědí už měli umět a co nám slibují do příštích let?

Budoucnost je nejistá a nepřesné jsou i její odhady. Kde jsme se netrefili?

Vize architektka Colina Buchanana z roku 1963 nebyla “extrémní”, ale naprosto logická. Chtěl pro budoucnost vícevrstvou, multifunkční přepravu osob. A protože každá železnice, dálnice i chodník zabírá jinak zužitkovatelnou plochu, navrhoval shluknutí dopravní infrastruktury do jednotlivých tepen. Tedy nadzemku, pod kterou jezdí auta a kolem jsou chodníky. To není sci-fi, žádný hyperloop nebo tubus, ve kterém budete létat pohánění vzduchem. Buchanan byl realista. Ale doufal, že do roku 2000 by se nám to mohlo povést. No, netrefil to. A tak dvě desetiny povrchu zemské souše pořád pokrývá asfalt.

Futuristická města na vodě i ve vzduchu

Nápad nechat plochu souši přírodě a zemědělské produkci také není novinkou. Do roku 2000 se mělo (podle návrhu z roku 1960) město Tokio přesunout na vodu, hladinu Tokijského zálivu. Výsledek je nulový. Názorné neduhy tohoto přístupu teď demonstruje Dubaj, které pískem nasypané ostrovy zvolna mizí pod hladinou. Města zatím ani nemají “mechanické” domy, jak si budoucnost představoval Nicolas Schöffer a Claude Parent v roce 1962. Nežijeme ani v centrech metropolí, vznášejících se nad povrchem s pomocí síly zafixovaných balónů. Nemáme ani obytné skleněné dómy nebo bio-organické domy. Maximum našeho futuristického výkonu za posledních 60 let dosahuje 3D tiskárna.

Roboti, kteří za nás uklízejí?

Kompletně automatizovaná silniční přeprava, která neprodukuje nehody a emise znečišťujících látek? V roce 1988 věděli, že to v roce 2013 bude splněno. No, netrefili se. Podle odhadu z roku 1939 bychom měli v novém miléniu rezignovat na módu a dát přednost “dokonale funkčním oděvům”. Není asi náhoda, že měly mít podobu jednotných uniforem. Nestalo se. Vlastně, čím starší je odhad, tím trapněji dnes působí. Že bychom dnes dokázali studentíkům nalít do hlav vědomosti s pomocí impulsů elektrického proudu, jak si mysleli v roce 1910? A kam se poděli létající hasiči a robotické uklízečky? Vývoj šel prostě jiným směrem.

Budoucnost je nejistá a nepřesné jsou i její odhady. Kde jsme se netrefili?

zdroj: 123RF.com

Svět bez zločinu

V roce 1977 zase měli jasno, že touhle dobou už budeme žít bez peněz, nebudou existovat daně a kriminalita a komunikovat spolu budeme v čárovém kódu. S čímž nám budou pomáhat do mozku integrované počítače. Dobře, máme QR-kód, ale to je dost málo. V roce 1957 měli také jasno, že materiálem budoucnosti nebude žádná sci-fi slitina ze Star Treku, ale plast. Všechno bude plastové. Jenže ejhle, dnes se pokoušíme plastu spíš zbavit. Nejzábavnější a nejúsměvnější odhad pro budoucnost ze šedesátých let minulého století? Prezidentem USA se stane žena!

Temné vize a hrozba umělé inteligence

Máme k tomu rozhodně blíž, než k vymýcení válek, hladomoru a nemocí, které předtím měly být hotové. A co je nám dnes slibováno pro budoucnost? Pokud se přidržíme střízlivé techno-optimistické linky, v rámci které nás nesežerou obří mravenci, mimozemšťané a nevymřeme na klimatické změny, mělo by se udát pár zajímavostí. Těšit nebo bát se můžeme umělé inteligence a jí řízenou automatizací, která nás nahradí v pracovním procesu. Do módy také přijdou mašinky na čtení lidských myšlenek. Nejprve budou vycházet spíše z preferenčních modelů, ale budou se učit a zdokonalovat. Co to může přinést? Raději nedomýšlet.

Budoucnost je nejistá a nepřesné jsou i její odhady. Kde jsme se netrefili?

zdroj: 123RF.com

Let na Mars

Těšit se prý můžeme (zase, znovu a opět) na autonomní systémy dopravy. Samo řídící auta poháněná čistou energií. Chápete, že tahle “novinka” se v předpovědích opakuje už dobře 100 let? V roce 2025 se můžeme těšit na komerční, plně solární lety. No, nevím. Není spíš pravděpodobnější, že v roce 2024 bude nakonec opravdu odstartována první člověkem řízená mise na Mars? Čeká nás prý éra inteligentní medicíny, zacílené přímo proti nemocím. Prevence je sice fajn, ale pořád je tu dost chorob, se kterými nedokážeme hnout, ne?

Realita? Ekonomická krize a přelidnění

V roce 2023 by měl nastat další krach globální ekonomiky. Podobně jako v roce 2008. Máme se bát? Tak určitě. Ale zase – je to jen odhad, protože ke krachům prostě dochází a je vlastně jen otázkou času, než nějaký přijde. Jestli do bude za tři léta? Je to podobné jako s koncem světa v roce 2012. V roce 2029 by také velikost populace měla dosáhnout limitu 8,5 miliard. Což znamená, že bude zapotřebí o 50 % více jídla i energie. K tomu o 30 % naroste spotřeba vody. Tak uvidíme.

Autor: Radomír Dohnal

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Preppeři se chystají na globální kolaps a světovou katastrofu. Jsou to blázni nebo vizionáři a počátek budoucnosti lidstva?

Apokalypsa? Je nevyhnutelná! Co přijde potom? Za jak dlouho zmizí silnice, beton a další stopy lidské civilizace?



Pin It on Pinterest