Kde v (nejen v době virové) číhají bakterie? Žebříček těch nejšpinavějších míst v domácnosti
Až zase budete po návratu z krámu dezinfikovat roušky, nebo zavřete svého partnera nebo partnerku vracející se z nákupu na dopoledne do dekontaminační komory, popřemýšlejte o tom, kde všude se u vás líbí dalším nezvaným hostům. Bakteriím. Možná zjistíte, že část panických opatření by se hodilo realizovat i někdy jindy, než jen během karantény.
Probíhající pandemie koronaviru rozdělila laxně dodržovanou karanténou obyvatele naší zemičky uprostřed Evropy do několika kategorií. Jednou z nich, kterou dnes zvláště potěšíme, jsou chroničtí čističi. Tedy lidé, kteří mají potřebu neustále desinfikovat svůj životní prostor, likvidovat každou viditelnou špínu a neviditelné bakterie.
Z jejich jindy otravného niterného puzení po čistotě se teď stal celospolečenský koníček. A protože je teď zjevně asi naprosto normální chovat se jako inspektor Monk při návštěvě drůbežárny, shrneme si, která místa v našich vězeních domácnostech jsou skutečným rájem bakterií.
Šup s tím do pytle
Vlhkost a teplo, zajištěné rozkladem organického materiálu, je pro většinu mikroorganismů něco jako Ráj. Ať už s dvaasedmdesáti pannami či nikoliv. Proto zbožňují dna odpadkových košů, zvláště těch v kuchyni. Zbytky, to je prostě jejich.
A ten sáček uvnitř, aby se nám binec lépe vynášel? Něco jako skleník pro kytičky. Na centimetr čtvereční povrchu dna koše v průměrné domácnosti připadá cirka 300 bakteriálních kolonií.
Tady to žije!
Kuchyň je vůbec děsný kekel. Příjemná teplota pro růst, vlhkost a spousta špatně otíratelných míst, prostředí s proměnlivým pH. Nejdivočejší jsou úseky, kde dochází „k prolínání dvou prostředí“. Takže třeba hrana nerezového umyvadla, v místě kde silikonové těsnění přechází v kuchyňskou linku. Výlevka v umyvadle? Podlaha pod kuchyňským nábytkem? Cha! Je to něco jako tržiště během zlevněného výprodeje den poté, co přišel důchod.
Čím víc rukou, tím víc druhů
Vášnivého mikrobiologa ale tyhle tradiční fleky ale nepotěší. Ano, bakterií je na nich spousta, ale jejich diverzity, druhé bohatství, za mnoho nestojí. Mikrobiální fauna je tu všude podobná. Zajímavější je to tam, kde se mísí bakterie z nejrůznějších zdrojů, od různých dárců.
Madla a kliky, vodovodní kohoutky na bateriích, splachovadla. Jsou to místa přátelského setkávání nejrůznějších kultur. Napočítáte tu v průměru 2780 druhů různých bakterií, v přímé závislosti na počtu lidských uživatelů.
Exkrementy? Jako vážně?
Bakterie k životu samozřejmě patří, ale hned na dvou místech v kuchyni narazíme na místa, kde už je to za čárou. Kde? Kuchyňská houbička na mytí nádobí, která je rájem těch nejextrémnějších forem mikrobů. Klasika: mají tu vlhko/teplo/krmení, a občasné dávky saponátů je sice hubí, ale současně jim průběžně zvyšují odolnost. Tady pomůže jedině napalm.
Hned za houbičkou pak stojí kolečka a tlačítka od vařičů a sporáků. Sahá na ně každý a ruce si předtím nemyje. Ošmatávaný povrch se tak stává rejdištěm ne zrovna příjemných nájemníků. Věděli jste, že na 27 % takových koleček se dá nalézt stopy koliformních bakterií? Jo, to jsou ty, co souvisí s vyměšováním a lidskými fekáliemi. Možná si po návštěvě toalety jen chcete dát kafe, a zapomněli jste si umýt ruce…
Toaleta je nudná, ve srovnání s mobilem
Záchodové prkénko? Ale jděte. Z hlediska toho, co doma máte jinde, je zrovna tahle část překvapivě fádní a na bakteriální život nepříliš výrazná. Pokud tedy nemáte doma malé děti. Ty dokáží vytvořit mikrobiální zoo i tady. Bůh mikrobiálního masakru ale sídlí jinde. Mezi jeho favoritní lokace patří prkénko na krájení. Zvlášť to dřevěné, do kterého se všechno vsákne a už tam zůstane. Je to holt materiál s pamětí a maso, co jste na něm na guláš krájeli před rokem, tam pořád ještě někde je…
Asi nejděsivější jsou televizní ovladače, a v extrému tlačítka mobilních telefonů. Ty první používají všichni, i s mastnýma rukama od pochoutek, ty druhé s námi pak cestují po světě a sbírají další mikrobiální pasažéry. Očisty se nedočkají prakticky nikdy. Je jistou ironií, že si je pouštíme tak blízko k tělu, a často vedle nich i usínáme. Asi proto, abych z nich získali co nejvíc. Tak veselé čištění přejeme.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: