Anomálie ve světě lidí. Seznamte se s albíny, parazitickými dvojčaty nebo ženami se třemi ňadry!
Různí lidé vypadají různě. Někteří jedinci ovšem přeci jen vyčnívají. Ať už se jedná o albíny, siamská a parazitická dvojčata, nebo jednotlivce s atypicky vyvinutou tělesnou stavbou.
Být albínem nemusí být lehké
Albinismus způsobuje porucha tvorby melaninu, tedy hnědého až černého pigmentu. I když mohou být podobně „postiženi“ zástupci každého živočišného druhu, za albíny je nelze označit vždy. Často se totiž jedná o tzv. leucismus, což je ztráta všech kožních pigmentů, tedy nejen melaninu. V každém případě, albíni disponují světlou, jakoby průhlednou pokožkou, což platí i pro vlasy a ochlupení, a obvykle mají také červené oči. To způsobuje prosvítání krve v kapilárách.
Aktuálně připadá jeden albín na zhruba 17 000 lidí. Zatímco někde vypadají takoví lidé pouze odlišně, jinde jim může jít o holý život. Tak například v Tanzánii mnoho jedinců věří, že části těl albínů jim přinesou štěstí a bohatství. Proto nejsou výjimečné případy, kdy jim jsou odsekávány údy.
Siamská dvojčata aneb když máte sourozence stále na blízku
Jak známo, siamská dvojčata jsou srostlá v některých tělesných partiích (hlava, záda, hrudník apod.). Proč se jim ale vlastně říká „siamská“? Toto označení je odvozeno od bratrů Čanga a Enga Bunkerových, kteří pocházeli ze Siamu (historické označení Thajska) a v roce 1829 se vydali do Evropy kvůli oddělení. Operace se ale neuskutečnila, protože byla příliš riskantní.
Siamská dvojčata se narodí jednou z 50 tisíc porodů, obvykle ovšem mrtvá. Rizikové je i případné oddělení, jak ostatně dokazuje případ íránských právniček Ladan a Laleh Bijaniových, které v roce 2003 zemřely těsně po operaci ve 29 letech. Přesto se tento zákrok někdy povede – poprvé se tak stalo v roce 1952.
Parazitická dvojčata. Sourozenec v hlavě?!
Podobnou anomálií jako siamská dvojčata je i parazitické dvojče. Příčiny obou fenoménů jsou totiž totožné – během prenatálního vývoj se něco pokazí a embrya se úplně neoddělí. Jenže zatímco u siamských dvojčat jsou si oba jedinci své existence vědomi, v tomto případě to neplatí. Parazitické dvojče je totiž pohlceno, samo sebe si neuvědomuje a je plně závislé na svém protějšku.
Ačkoli může být viditelné, neboť někdy trčí z těla, výjimkou není ani úplné pohlcení. Někteří jedinci tedy nosí svého sourozence v břiše a jiní dokonce v hlavě! Ano, i to se může stát, jak ostatně dokládá příběh americké studentky Jamini Karanamové. Té lékaři diagnostikovali nádor na mozku a když jej vyjmuli, nestačili se divit. Jednalo se o parazitické dvojče, které mělo dokonce vlasy i zuby.
Více než dvě prsa a bradavky? I to se stává!
Ženská prsa sice nepatří v mnohých tradičních kulturách k objektům sexuálního vzrušení, v našich luzích a hájích to ale rozhodně neplatí. Potkat tedy ženu s více než dvěma ňadry (tzv. polymastie), bude pro mnohé pány zřejmě nemilým překvapením, i když se říká, že čím víc, tím líp. Lékařské studie přitom uvádějí, že tato anomálie se objevuje u 0,22 % lidí, což není úplně málo.
Ostatně, nejen ženy mohou mít v této tělesné partii nějakou tu odchylku od normálu. U obou pohlaví se totiž vyskytuje i tzv. polythelie, což je nadbytečný počet bradavek. Některé pány navíc postihuje gynekomastie, která je rovněž známá jako „mužská prsa“. V důsledku hormonální nerovnováhy, potíží s játry nebo ledvinami, ale třeba také díky nadměrnému užívání alkoholu, se totiž mohou vyvinout abnormálně velká prsa i osob „neněžného“ pohlaví.
Další anomálie v říši lidí
Tělesné deformace nejsou ničím výjimečným. Asi nejslavnějším takto postiženým člověkem byl jistý Joseph Carey Merrick (1862–1890), který je ovšem více znám jako Sloní muž. Tomuto Britovi se už od malička atypicky vyvíjely různé části těla, a to včetně zvětšení obou nohou a vytvoření masivního výrůstku na čele. A jako by toho nebylo málo, Joseph v dětství upadl a následkem toho špatně chodil. O jeho nelehkém osudu, kdy se mu ostatní smáli, báli se ho nebo si ho prohlíželi jako atrakci, ostatně pojednává film Davida Lynche, který se jmenuje Sloní muž (1980).
Na úplný závěr si necháváme pány s dlouhými ocasy. A nemáme na mysli žádný dvojsmysl. Jak známo, kostrč je malá kost, která je pozůstatkem zakrnělého ocasu. Některým jedincům ovšem roste i dnes tato podlouhlá končetina, ačkoli by z evolučního hlediska už tak nějak neměla. O tom by mohl kupříkladu vyprávět Ind jménem Chandre Oraon, kterému ze zadní části těla vyrůstá 37 centimetrů dlouhý ocásek.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Efekt Barbry Streisand: pokud chcete něco na internetu skrýt, nesnažte se to zakázat!