11 dobrých důvodů, proč nebýt profesionálním gamerem. Nechte si to vymluvit!

Kdo je progamer? Vlastní profesionální smlouvu se svým zaměstnavatelem, kterým je zpravidla nějaký tým sdružující další hráče počítačových her. Může to ovšem být i společnost, které tento hráč svým hraním zprostředkovává reklamu. Mezi povinnosti takového hráče je především poctivá příprava na jednotlivé zápasy, zajištění účasti v nejprestižnějších soutěžích a loajální reprezentace svého zaměstnavatele. A vydělá si někdy pěknej balík. Proč tohle není pro vás?

1. S ohledem na noční turnaje můžete randit jen s ženskýma, co pracují v noci. Váš výběr je tedy sakra omezenej.

2. Utratíte desítky tisíc za vybavení. A pište si, že za půl roku vás to čeká znovu!

3. Poleze vám to na mozek. Jak to? Připravte se na desítky hodin práce v kuse a rozhodování v řádu milisekund.

4. Stereotyp. Několik hodin v kuse totiž budete muset hrát tu samou hru. A pak ji zruší.

5. Zdravotní problémy. Znáte pojmy jako karpální tunel, ischias, migrény…? Tak se rychle seznamte. S tím vším stoprocentně počítejte.

6. Divnej tik. Nebo klik? S největší pravděpodobností časem začnete podvědomě klikat na všechno, co se vám dostane do ruky…přesněji řečeno na všechno ergonomického. Vaši přítelkyni nevyjímaje.

7. Machr nebo idiot? Pro polovinu české populace budete zaručeně machr první kategorie. Pro tu druhou nevyzrálý mimoň. Ano, mluvíme o ženské populaci. A nejen o té. Smíříte se s tím?

8. Zapomeňte na domácí zvíře jako je pes nebo kočka. Chcípli by hlady. Velmi podobně by na tom byli i vaši potomci.

9. Špatný charakter. Proč? Protože peníze vám ho zkazí.

10. Brzkej odchod do důchodu. Zatímco jinde si můžete vydělávat zvesela do šedesáti (i dýl), v tomhle oboru vás to nečeká. Aktivní kariéra nových hráčů není dlouhá, největších výsledků obvykle dosahují hráči v rozmezí od 15 do 20 let. Důvody jsou jasné. Nejsou fixováni na finance, berou případné výhry jako bonus a v případě, že odměny nepřijdou, neumřou hladem. Čím je člověk starší, tím větší nároky a náklady má a takovej život na vlně „jednou mám a jednou ne“ není rozhodně pro každýho.

11. Podlejzání značkám. Jestli vás z principu štve reklama, tak na hraní úplně zapomeňte. Profesionální hráč má skoro v popisu práce lézt sponzorským firmám do zadku. Bez toho jako by nebyl.

Tak co, přesvědčili jsme vás nebo ne?

Autor: Ed

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejlepší mobilní hry roku 2016 – které byste určitě měli zapařit?

Nejlepší videohry všech dob – znáte je?