10 věcí, které jste nevěděli o Černobylu

Rok 1986 byl vyhlášen Rokem míru, zemřel Jaroslav Seifert a Waldemar Matuška emigroval do USA. Jenže to nebylo všechno. Utajená katastrofa v Černobylu právě tenhle rok udělala ještě výjimečnějším. Myslíte, že o téhle události víte všechno?

Datum: 26. dubna před třiceti lety, místní čas: 1:23:58, místo: jaderná elektrárna v ukrajinském Černobylu (tehdy součást Sovětského svazu), událost: jedna ze dvou nejhorších jaderných katastrof, při které došlo k přehřátí a explozi čtvrtého jaderného reaktoru. Tenhle prů**r navždy ovlivnil život mnoha lidí. I vás? Jestli máte v mozkově tahle data, pak se směle můžete považovat za experty na Černobyl…

1. Proč?

Za důvod exploze se považuje několik faktorů. Nedostatečně proškolený personál, špatná konstrukce reaktoru, úsporná opatření při budování protihavarijního pláště a v neposlední řadě i politický tlak – elektrárna měla být spuštěna co možná nejdřív.

2. Když smrt, tak pro všechny

Při katastrofě i po ní na sobě nikdo neměl ochranný oblek, proto několik lidí zemřelo na ozáření do tří týdnů od exploze, a to včetně hasičů, kteří přijeli zkrotit oheň (nikdo jim neřekl, že sutiny a kouř jsou radioaktivní). Navíc výbuch se dal srovnat se svojí radioaktivní kontaminací se čtyřmi stovkami (!) bomb z Hirošimy.

3. Evakuace

Až po 36 hodinách došlo k evakuaci lidí žijících v oblasti elektrárny. Kdo něco věděl, stejně včas nic neřekl…

4. Tajemství, které bouchlo

Sověti se snažili výbuch utajit. (Moskva selhání přiznala až 48 hodin po explozi.) Jako první na černobylský omyl 27. dubna poukázali Švédové, kteří si všimli radioaktivních částic na svém oblečení.

V tehdejším Československu se pravda odhalila až 29. dubna. Pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany zachytili zvýšenou úroveň radiace. Vysoká koncentrace byla zjištěna hlavně u cesia a jódu. V ten samý den na neštěstí upozornila i média. Určitě se tedy nedá hovořit o včasné informovanosti. Tady to povážlivě vázlo…

5. Proč se u nás nic nevědělo?

Hlavním zdrojem informací všech médií tehdy byla Česká tisková kancelář, kterou kontroloval ústřední výbor Komunistické strany. Roli sehrál i fakt, že se blížil první máj, tedy mezinárodní dělnický svátek. Bylo nežádoucí, aby se společnost zabývala zvýšenou radioaktivitou. Navíc vláda chtěla zachovat přízeň starému dobrému Sovětskému svazu… Co na tom, že se objevil problém?

6. Způsob, kterým se uklidňuje národ

Československé úřady 3. května nařídily kontrolu krmiva hospodářských zvířat, obyvatelstvo bylo upozorněno i na radioaktivní prvky v mléce a listové zelenině. Hlavní hygienička ČSR Dana Zusková se prostřednictvím televize snažila zmírnit paniku až 6. května.

Prohlásila, že nikdo se nemá čeho bát. Podle ní bylo důležité především dodržovat základní hygienické návyky. „Režim selhal“, ozývalo se ze všech stran, a lidé se sami sebe ptali: „Co máme dělat? Jak máme chránit svoje zdraví?“

7. Kde u nás bylo nejhůř?

Nejvyšší míry koncentrace radionuklidů byly zjištěny v okresech Náchod, Ústí nad Orlicí a Šumperk. „Cože? On byl radiační mrak i nad Československem?“ ptá se mladší ročník v jedné z internetových diskuzí. No, jak to jen říct? Názorná ukázka snad stačí… (Simulace byla vypracována před několika lety.)

8. Peklo v současné podobě

V Černobylu aktuálně pracují tisíce lidí. Podle dostupných informací elektrárnu připravují na její uzavření, nicméně Německo s Ukrajinou dlouhodobě spolupracuje na výstavně nového obloukového sarkofágu, který by měl být dokončen do konce roku 2016 a přesunut nad havarovaný čtvrtý blok. (Německá vláda Ukrajině věnuje na obnovu černobylské zóny 5,4 miliard korun.) Současné stavební práce by měly být dokončeny v listopadu 2017.

9. Příležitost pro investici?

25. dubna 2016 byl den mezinárodní dárcovské konference, na které Ukrajina představila svůj plán, jak zónu okolo elektrárny rozvinout a zvýšit její investiční přitažlivost. Jdete do toho? Příroda v těchto místech pomalu ožívá, jak je patrné v tohoto videa:

10. Havárii si připomíná celý svět

Daily Mail, NY Daily News, BCS News, Daily Telegraph a další a další. Těžko byste hledali médium, které na jednu z největších jaderných katastrof zapomnělo. To jen dokazuje, že výbuch ovlivnil celý svět. 30 nebo 50 let? Člověk to z hlavy nevymaže.

5 největších katastrof v dějinách lidstva zaviněných člověkem

  1. 13. listopadu 2002 – výbuch naftové cisternové lodi Prestige u severozápadního pobřeží Španělska způsobil únik paliva do moře a rozsáhlé ekologické škody. Celková ztráta byla spočítána na 12 miliard dolarů.
  2. 6. července 1988 – exploze ropné plošiny Piper Alpha v Severním moři. Příčinou exploze byl únik plynu z vadného ventilu. V době havárie bylo na plošině 215 mužů, za jednu hodinu a 30 minut 167 z nich explozi nepřežilo. Škoda se vyšplhala na 3,4 miliardy dolarů.
  3. 2. prosince 1984 – únik plynů z pobočky amerického koncernu Union Carbide v indickém Bhópálu. 23 tisíc mrtvých, 100 tisíc lidí trpících na následky otravy. Tato událost je považována za největší chemickou katastrofu v dějinách lidstva.
  4. 24. března 1989 – havárie cisternové lodi Exxon Valdez na pobřeží Aljašky. Do moře tehdy uniklo 40 tisíc tun ropy. Uhynulo obrovské množství živočichů včetně kosatek, orlů a tuleňů. Likvidace následků vyšla na 2,4 miliardy dolarů.
  5. 6. a 9. srpna 1945 – svržení dvou bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Ti, kdo nezemřeli první den, se další měsíce potýkali s nemocemi z ozáření způsobenými radiací. Výzkumy potvrdily, že 15-20 % lidí zemřelo na ozáření, 20-30 % na popáleniny a 50-60 % z ostatních příčin. Americká etická omluva je stále předmětem debat.

Autor: Adam

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Tragické havárie raketoplánů. Víte o nich?

Kam se přestěhovat v případě nouze? Na bunkry i vesmír hypotéky nestačí!





Send this to a friend

...