Katedrála Notre-Dame nebyla jediná. Jaké další světoznámé stavby podlehly zkáze

Zkáza katedrály Notre-Dame šokovala celý svět. Z historie však známe mnoho případů poničen dalších slavných budov, a to přírodními živly i lidskou rukou.

Jaké další světoznámé stavby podlehly zkáze

Katedrála Notre-Dame nebyla jediná zničená historická stavba ve Francii

Katedrála Notre-Dame byla postavena v letech 1163 až 1345. Za dobu existence se zde konaly svatby, korunovace i pohřby. Katedrála měla namále už v roce 1793, kdy jí během Velké francouzské revoluce hrozila demolice. Toho byla nakonec ušetřena, nicméně mnoho částí výzdoby, které upomínaly na staré pořádky, byly poškozeny či zničeny. Největší katastrofa však nastala 15. dubna 2019, kdy ničivý požár zničil téměř celou střechu, část klenby a centrální sanktusovou věž. Většina cenných artefaktů však plamenům naštěstí unikla.

Notre-Dame ale není jedinou památkou v zemi „galského kohouta“ s podobným osudem. 26. června 1978 se ve 2:30 ozvala silná detonace z Versaillského paláce poblíž Paříže, kde vybuchla bomba Fronty osvobození Bretaně (FLB), což byla militantní separatistická skupina. Výbuch, který nastal v přízemí levého křídla paláce, poškodil mnoho soch a jedinečných obrazů a způsobil díru ve stropě. Zraněn byl také noční strážný. Muži, kteří bombu do Versailles umístili, dostali později 15 let vězení. V roce 1981 však byli omilostněni.

Dvojnásobné zničení slavného Jeruzalémského chrámu

Ničení památek díky živlům nebo aktivitou člověka samozřejmě docházelo odnepaměti. Vzpomeňme např. na slavný Jeruzalémský chrám. Ten byl nejprve vypálen v roce 586 př. Kr. vojskem babylonského krále Nabukadnezara II., po kterém následovalo tzv. babylonské zajetí, kdy byly do vyhnanství odvedeny tisíce a tisíce Židů. Chrám byl sice později s velkou slávou obnoven, to když území Babylónie dobyl perský král Kýros II., nicméně 10. srpna 70 opět podlehl plamenům, tentokrát způsobených vojskem vedeným pozdějším císařem Titem. Následně už obnoven nebyl.

Zkáza sedmi divů světa

Ze sedmi divů světa, tedy unikátních starověkých staveb, dodnes přežil jediný, a paradoxně ten nejstarší – egyptské pyramidy. Osud Visutých zahrad Semiramidin není znám. Další divy však podlehly zkáze. Monumentální (asi 13 m vysoká) Diova Socha v Olympii byla v 5. století zřejmě zničena požárem. Podobně na tom byl i Artemidin chrám v Efesu (Artemision). Ten byl nejprve podpálen jistým Herostratem (356 př. Kr.), jehož motivace byla jednoduchá – vstoupit do historie. Po obnově jej srovnali se zemí Gótové (262), ale chrám byl opět postaven. Nakonec však „nepřežil“ nástup křesťanství, protože jako symbol pohanských kultů ztratil na významu.

Už v roce 262 př. Kr. podlehl zemětřesení Rhodský kolos, tedy obrovská socha boha Hélia. Otřesy země zničily také Mausoleum v Halikarnassu (12. století). Největší smůlu však měl Maják na ostrově Faru u Alexandrie, což byla největší stavba své doby (měřila zřejmě 60 až 80 metrů). Budova byla poničena zemětřesením už ve 4. století, které ji opět poškodilo o šest století později. Následně ztratila na významu a lidé ji začali rozebírat. A aby toho nebylo málo, do třetice všeho „dobrého“ Maják na ostrově Faru zasáhlo další zemětřesení v roce 1326, které ho zničilo definitivně.

Poničené památky na našem území

V našich luzích a hájích je asi nejznámější osud Národního divadla, které bylo otevřeno 11. června 1881. I když se v něm odehrálo několik divadelních představení, budova byla brzy uzavřena, aby mohly být dokončeny veškeré práce. 12. srpna téhož roku však došlo k požáru, který budova značně poničil (zničena byla měděná kupole, hlediště i jeviště). Český lid se však s touto šokující událostí nechtěl smířit. Během měsíce a půl tak bylo vybráno milion zlatých. Následovala rekonstrukce a ke znovuotevření nakonec došlo 18. listopadu 1883.

Definitivní zkáze jen o vlásek unikla také Staroměstská radnice v Praze. Během Pražského povstání v květnu 1945 budova sloužila jako jedno z hlavních míst odboje proti nacistům. Boje v okolí také vedly ke značným škodám. Plameny takřka úplně zničily novogotické křídlo, požár roztavil i nejstarší zvon v Čechách z roku 1313, poničena byla věž a dokonce i orloj. Staroměstská radnice ale nakonec zkáze odolala a dodnes hrdě stojí. Doufejme, že podobný osud čeká také na Notre-Dame.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vývojáři Assassin’s Creed pomohou s opravou vypálené katedrály Notre-Dame v centru Paříže

Jak souvisí hořící katedrála Notre-Dame, Hra o trůny a klimatické stávky