Zajímavosti ze života Stephena Hawkinga. Vtipný chlapík, který do osmi let neuměl pořádně číst. Co ještě nevíte?

14. března zemřel uznávaný britský fyzik Stephen Hawking, o čemž ostatně informovala všechna světová média. Fenomenální vědec měl velice zajímavý život. Pátrali jsme po tom, co se moc o něm neví. Třeba na škole byl podprůměrný, do osmi let neuměl pořádně číst, dvakrát byl na prahu smrti a vsadil se o pornočasopis, že černé díry neexistují. Co dál?

Stephen Hawking zemřel

Stephen Hawking jako populární postava

Stephen William Hawking byl jedinečnou postavou světové vědy. Nešlo jen o jeho přínos fyzice, ale známý byl i díky své nemoci, která ho upoutala na invalidní vozík a komunikovat se světem mohl nakonec jen za pomoci speciálního zařízení. Navíc se poměrně často objevoval v populárních seriálech jako Simpsonovi či Teorie velkého třesku, takže se dostal do obecného povědomí. To o sobě nemůže říci mnoho lidí, i když překypují zdravím.

Stephen Hawking a Sheldon Cooper, geniální teoretičtí fyzici

Na génia to nevypadá, anebo přece…?

Možná vás překvapí, že Hawking do 8 let neuměl pořádně číst a v 9 letech byl jedním z nejhorších žáků ve třídě na škole St. Albans, co se prospěchu týče. Na vědeckou kariéru to tedy rozhodně nevypadalo. Později se sice zlepšil na alespoň průměrného studenta, ale stále nic moc. Na druhou stranu se zajímal o fungování světa a neustále něco kutil.

Není tedy náhoda, že mezi spolužáky dostal přezdívku „Einstein”. Mimochodem, právě Albert Einstein měl za svých studentských let rovněž průměrné známky.

Buď jak buď, Hawkingův otec chtěl, aby jeho syn studoval medicínu, jenže tomu se biologie zdála málo exaktní a zajímala ho spíše matematika, fyzika a chemie. Co z toho vyplývá? Nic víc než to, že pokud se vaše dítě neučí právě nejlépe a zároveň jde vlastní cestou, nemusí to být nutně na škodu

Veslování jako cesta k popularitě

Stephen Hawking nakonec získal i ke svému překvapení stipendium na prestižní univerzitě v Oxfordu (v tomto britském městě se ostatně narodil). Ač byl sice ještě relativně zdravý, traduje se, že v prvním ročníku nebyl šťastný a cítil se izolovaně. To se však změnilo po přihlášení do veslařského týmu, jenž mu výrazně přidal na popularitě. Díky své nepříliš atletické postavě přitom nebyl veslařem, ale kormidelníkem. Mladý student sice začal poněkud zanedbávat samotné studium, vše ale nakonec dokázal skloubit.

Na prahu smrti

Amyotrofická laterální skleróza, tedy nemoc, která napadá nervový systém a způsobuje ochrnutí, byla Hawkingovi diagnostikována již ve 21 letech a od roku 1968 se mohl pohybovat jen díky vozíčku. Lékaři mu přitom předpovídali jen dva a půl roku života. Mladý vědec se nicméně nevzdal a při životě jej držela především láska k vědě. Navíc v roce 2007 ještě jednou zažil relativně svobodný pohyb, neboť si během hodinového letu speciálně upraveným Boeingem 727 vyzkoušel stav beztíže.

Stephen Hawking se pohybuje bez vozíčku

Vraťme se ale ještě více do minulosti. Hawking se totiž ocitl na prahu smrti i v roce 1985. Při návštěvě výzkumného centra CERN v Ženevě upadl díky těžkému zápalu plic do bezvědomí a na živu ho udržovali přístroje. Lékaři prý dokonce uvažovali o jeho odpojení, s čímž ovšem nesouhlasila jeho tehdejší manželka Jane. Teoretický fyzik se sice nakonec uzdravil, nicméně musel podstoupit tracheotomii. Tato operace mu pomohla dýchat, ale ztratil trvale schopnost mluvit a musel začít používat „slavný” hlasový syntetizátor.

Obtížná komunikace se světem

Po definitivní ztrátě řeči Hawking nejprve se světem komunikoval za pomoci kartiček a zdvihnutého obočí. Následně však již začal používat hlasový syntetizátor, který ovládal palcem (celý systém „jel” na počítači Apple II). Postupem času ale začal nerv ovládající palec degradovat. Pak již mohl komunikovat jen díky ovladači na brýlích, jenž měřil svaly na tváři za pomoci infračerveného paprsku.

Tento systém měl mnohá úskalí, neboť komunikace byla pomalá, špatně se rušila volba chybně zvoleného slova apod. Díky inženýrům ze společnosti Intel však nakonec došlo ke zdokonalení. V posledních letech života tedy mohl vědec se světem komunikovat velmi snadno.

Jak indičtí inženýři pomohli Stephenu Hawkingovi „mluvit”

Stephen Hawking jako autor dětských knížek a veselý chlapík

Stephen Hawking byl znám jako neúnavný popularizátor vědy, a to především díky knize Stručná historie času. Málokdo už ovšem ví, že psal rovněž populárně-naučné knížky pro děti. V češtině nesou název Jirkův vesmírný lov pokladů, Jirka a velký třesk apod. Britský vědec byl navíc i přes svůj handicap známý jako veselý člověk. To se projevilo nejen při výše zmíněném účinkování v seriálech, ale smysl pro humor ukázal mnohokrát také během interview.

Nejvtipnější Hawkingovy momenty

Prohraná sázka na černé díry

Existence černých děr ve vesmíru byla po dlouhou dobu velmi nejistá. V roce 1975 se přitom staly předmětem sázky mezi Stephenem Hawkingem a Kipem Thornem. Ačkoli teoretická práce Hawkinga s jejich existencí počítala, sám sázel na to, že vlastně neexistují. Nakonec sice prohrál, ale byl určitě rád. Opět se přitom potvrdil jeho smysl humor. Thorneovi totiž zaplatil čtyřroční předplatné časopisu Penthouse. Skutečně se tedy nejednalo o suchopárného vědce. Dál navíc bude žít i jeho odkaz…

Odkaz Stephena Hawkinga

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vědci se bojí strojů! Nastává nová doba?

8 tajemných záhad, na něž je věda krátká