Záhada 21 obutých nohou: Dílo sériového vraha, nebo nešťastné náhody?

Takže když se v srpnu 2007, takřka na den přesně po 120 letech objevila nedaleko místa další noha v botě, brali to i červenokabátníci kanadské Jízdní policie jako dobrý vtip. Možná trochu nejapný pokus připomenout si historii. Jenže tím to neskončilo. Když se objevila noha třetí, čtvrtá… začali se místní novináři zajímat, co se to vlastně na pobřeží tzv. Sališského moře (velká zátoka u Vancouveru, na hranicích Kanady a USA) vlastně děje.

Je to reklama na sportovní boty?

Předně, chyběla tu jakákoliv těla a jiné tělesné pozůstatky, na písku pláží se objevovala jen torza lidských chodidel uzavřená v botách. Trochu to připomínalo netradiční reklamu na Nike, Adidas a trekovou obuv Ozark (3 nejčastější značky nalezených bot s nohami). Jenže v průběhu následujících 11 let (do roku 2018) se počet jednotlivých nohou v botách na pobřeží zvýšil na 21. S jedinou výjimkou, kdy byla postupně nalezena obě chodidla „do páru“, se jednalo o jednotlivé nohy, chodidla.

Lokality se lišily – Dean Channel, Kimsquit, Fraser, Canal Bridge, Juan da Fuca – místa na pobřeží od sebe byla desítky kilometrů vzdálená, a neměla – stejně jako hnijící nohy v ošlapaných botách nic společného. Jednou to byly nohy mužské, podruhé ženské, dětské. Záhada nalezených nohou měla pochopitelně silně kriminální podtext, vypadalo to na práci neznámého sériového vraha, který za sebou nechává „podpis“ v podobě hrůzného nálezu (jež svým „dílem“ z neznámých důvodů odkazuje na letitou námořnickou storku).

Vysvětlení přísně logické

Vyšetřovatelé museli před veřejností obhajovat svou nečinnost, protože měli jen teorie a žádné výsledky. Lidé se báli vstoupit do severských lesů, čekali tam psychopata, který jim ufikne hnátu. Mluvilo se i o mafiánských vraždách a následném odstraňování ostatků naporcováním, imigrantech schválně utopených v lodních kontejnerech, dokonce i o únosech mimozemšťany. K řešení se začali dobírat až v roce 2016, ve spolupráci s oceánografy, forenzními specialisty a zástupci obuvního průmyslu.

Děsivou záhadu poodhalilo lepší pochopení mechanismu postupného rozkladu těl v moři, pochopení změn v obuvnickém průmyslu a výzkum DNA. Nakonec to tak fenomenální nebylo. Předně, noha v kotníkovém kloubu se od těla hnitím oddělí celkem snadno, zvlášť když jí s tím pomohou krabi a garnáti, rozkládající všemožné organické zbytky na mořském dně. Do tuhého obalu kvalitní obuvi se ale klepítky nedostanou. Obuv, zvláště ta sportovní, od roku 2000 taky značně proměnila svůj design.

Uvnitř je vyrobena z lehčí pěny, lisovaných plastů, a podrážky jsou se vzduchovými kapsami (značky Nike a Adidas si přímo na tom založily byznys). Výsledkem pak je oddělené chodidlo uzavřené v botě, ležící na dně. Kde si s ním pohrávají mořské proudy, ovlivněné převládajícím západním prouděním. Šance, že by se na břeh vyplavila oddělená ruka, je 1 : 1 000 000. Ale noha, chodidlo? Vlastně nic až tak neobvyklého. Moderní design bot také vysvětluje, proč začalo nálezů přibývat až po novém miléniu.

Záhada vyřešena? Jak se to vezme…

Poslední slovo a tečku za záhadou udělaly testy DNA. Ty dokázaly propojit nalezené nohy s obětmi nehod, utonulými, sebevrahy. Lidmi, kteří zmizeli při výšlapech do terénu a výletech při pobřeží Sališského moře. Rok 2018 tak oficiálně záhadu jednadvaceti obutých nohou odepsal jako vyřešenou záležitost. Radost z logického vysvětlení je ale možná předčasná.

Čistě technicky – nikdo nevyvrátil, že v Britské Kolumbii nepůsobí psychopat, který přepadá a vraždí lidi, a pak jim řeže nohy. A pokud někdo při túře do lesů zmizí, aby se pak našla jen jeho noha v botě, budou všichni naprosto v klidu. Prostě nehoda, tak to totiž na pobřeží chodí, ne? Uřezané chodidlo oběti v tenisce přitom skutečně může být oním podpisem sériového vraha, který bude mít dokonalé krytí.

Záhada z Yuba pořád čeká na řešení. Co se přesně stalo v roce 1978?

Tunguzská záhada: co způsobilo obří výbuch na Sibiři? Meteoroid, kometa nebo něco fantastičtějšího?

Další galerie