Wikipedia a nejznámější podfuky za poslední dekádu. Nevěřte všemu, co tvrdí internetová encyklopedie

Wikipedia je taková malá sestřička vyhledávače Google. Když si nejsme jistí, většinou sem nakoukneme pro radu, protože kdo by dnes chodil do knihovny. Ovšem naše neznalost, kterou maskujeme encyklopedickou podrobností on-line informací, může být dost zrádná. Ne vždy totiž Wikipedia říká pravdu.

Wikipedia a nejznámější podfuky za poslední dekádu. Nevěřte všemu!

Je to prosté. Webová encyklopedie Wikipedia vznikla na otevřené platformě, do které může přispět svým moudrem každý. Takže i když se virtuální recenzenti a korektoři opravdu snaží, nedaří se jim uhlídat absolutní čistotu informací. Vtipálků a podvodníčků, kteří vytváří nejrůznější exotické příspěvky, co se tváří jako hodnověrné informace, je prostě víc. Které hoaxy a podfuky jsou nejznámější?

Informace, které prodávají

Řekněme, že žijete v jihoafrickém Kapském městě, a jako z udělání máte garáž (pardon, “galerii”) plnou dost kýčovitých mazanic od malířů, kteří se prostě nikdy za svého života slavní nestali. Namátkou, slyšeli jste někdy jména Sebastian Schwagele, Fan Moniz nebo Helen Petrie? Viďte, ani jedno z nich nerezonuje jako Picasso. Nu, a tak otevřete web Wikipedia, a zmíněným autorům vytvoříte stránky. Působivé, fantastické, plné pohnutých příběhů o tom, co ovlivnilo jejich tvorbu.

Prostě nafouknete bublinu, a sledujete, jak zaprášená plátna třetiřadých mazalů rostou na ceně. Nebo spíš ne, protože se na tuhle boudu docela rychle přišlo. Můžete to zkusit i jinak: třeba jste velmi podprůměrným poetou či spisovatelem, o kterého není zájem. Tak si vytvoříte fiktivní profil spisovatele, a svá díla budete vydávat za jeho. Jemu jste úspěch a slávu vepsali do profilu. Vyrábíte pramizerné falešné mince, které se tváří jako originál? Říkejte jim třeba Federlandese a prodávejte je na síti. Když za nimi stojí příběh, půjdou na dračku.

Tady se rodila historie

Potřebujete nakopnout cestovní ruch ve své vesnici, která se kromě poštovní schránky a už nefunkční autobusové zastávky nemá čím pochlubit? Dodejte svému sídlu punc silné historie! Možná o tom ani nevíte, že se tam odehrála slavná bitva. Bitev se přeci vedlo spousta, takže nikomu nepřijde divné, když bude o jednu víc. Američané tak ke svému údivu zjistili o přestřelce u Stuart’s Pond, ke které ale nikdy během boje o nezávislost nedošlo. Ale na památníček to stačilo. Můžete vytvořit naoko autentický záznam o tom, že zrovna u té poštovní schránky nocoval nějaký slavný generál nebo se tam odehrála nějaká děsivá vražda.

Wikipedia a nejznámější podfuky za poslední dekádu. Nevěřte všemu!

zdroj: 123RF.com

Je libo slavného rodáka?

A co si rovnou nějakého slavného rodáka vymyslet? Slyšeli jste o kapitánovi skotských výsadkářů, jménem Alan Mcilwraith? Wikipedia tvrdí, že mu podal ruku i afghánský prezident. Jenže smůla, tenhle hrdina nikdy nežil. Hned je ale o zájem postaráno. A co z vaší vesnice udělat “rodiště” nějaké populární kapely? Nezačínali u vás náhodou James and the Pontoons? Ou, oni nikdy neexistovali? Nevadí. Zkusíme třeba textaře a zpěváka Erica Radloffa. Že ten také před rokem 2008, než mu byla vytvořena odpovídající stránka na Wiki, také nežil? Mrzuté.

Kam pojedeme na výlet?

Co třeba anglická pra-vesnička Monvilla? Nestojí za návštěvu? Nestojí, protože nikdy neexistovala. Podobně pak může pobavit dost nečesky znějící vesnice Hevstäf. V Krkonoších byste ji hledali marně. Ale stopa dávné historie to je, ne? Wikipedia může a bohužel někdy dost často odkazuje na dočista fiktivní lokace, místa, která nikdy nikde nebyla. A dost často se tam tak staly (nebo spíše nestaly) zásadní historické události.

Někdy to může být i dost bolavé téma. Třeba když se pokusíte zdůvodnit nevraživost mezi hinduisty a muslimy, tím, co se stalo u indického Bicholimu v 17. století. Však víte… nebo nevíte? Vtip je v tom, že masakrální událost tzv. bicholimského incidentu se nikdy nestala, i když ji Wikipedia dost hodnověrně po nějaký čas popisovala.

Na Wikipedii narazíte nejen na skutečné, ale i fiktivní celebrity. A můžete se dočíst o jejich úmrtí. Což, zvláště ty živé, někdy dost překvapí. Komik Sinbad se třeba v roce 2007 dost divil, že umřel na srdeční selhání a čte si o tom. Překvapený byl i John Seigenthaler (od roku 2014 skutečně mrtvý), když se dozvěděl, že zastřelil Johna F. Kennedyho. Cože? Řekněme, že s informacemi se musí pracovat opatrně, a ne všechno je pravda jenom proto, že o tom píše Wikipedie.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Peklo na Instagramu: prodej kostí, propagace terorismu a děti na zakázku. Co se skrývá pod nánosem globálního balastu

Falešné charity, vymyšlené profily, neurčité výzvy. Na jaké podvody si dát pozor, abyste na sociálních sítích nenaletěli





Send this to a friend