Vysokorychlostní železnice překonávají rekordy. Jaké jsou nejrychlejší vlaky dneška, co přinese budoucnost a proč je nemůžeme mít u nás

Už 55 let jezdí vlaky na tratích šinkanzen rychlostí, o jaké se nám ani nesní. Provoz vysokorychlostní železnice tu byl zahájen v roce 1964 a Japonci chtějí pokořit nové rychlostní rekordy. Jaká je budoucnost železnice a proč nemáme žádné vysokorychlostní vlaky u nás?

Nejrychlejší vlaky dneška. Co přinese budoucnost a proč je nemáme u nás

Vlaky se řítily obrovskou rychlostí už dávno

Věděli jste, že už na počátku 20. století dosáhl vlak 200 km/h? Konkrétně se tak stalo v roce 1903 v Německu, kde experimentální elektrický vůz Siemens/AEG svištěl rychlostí 206,7 km/h. Vysokorychlostní vlaky jsou nicméně definovány tak, že jedou minimálně 250 km/h. Jenže i tato cifra padla už hodně dávno – před více než 50 lety! 29. března 1955 dosáhla ve Francii lokomotiva BB 9004 fascinující rychlosti 331 km/h.

Tento francouzský rekord elektrických lokomotiv přitom padl až v roce 2006, kdy v Německu lokomotiva Siemens ES64U4 s názvem Taurus uháněla po trati rychlostí 357 km/h, a to po dobu čtyř minut.

Počátek vysokorychlostních železnic

Historie vysokorychlostní železnic se začala psát v Japonsku, protože tato asijská ostrovní země jako první vybudovala železnici určenou pouze pro rychlou osobní dopravu. Japonská vlaková síť byla po 2. světové válce nedostačující. Proto byla v roce 1964 otevřena ryze rychlostní železnice pod názvem Tókaidó-šinkansen mezi Tokiem a Ósakou. Tehdy přitom vlaky dosahovaly rychlosti přes 200 km/h. Aktuálně se prohánějí po osmi tratích, a to provozní rychlostí 300 km/h.

Název Šinkansen se sice vžil pro vysokorychlostní vlaky, překlad zní “nová kmenová linka” a slovo se používá pro označení vysokorychlostní tratě. Samotné vlakové soupravy mají své vlastní názvy jako např. Kodama (ozvěna).

Nejrychlejší vlak současnosti

Vysokorychlostní vlaky dnes křižují především Evropu a některé asijské země, přičemž mohou dosahovat rychlosti okolo 350 km/h. Jeden vlak se ovšem přeci jen vymyká, a to dosti výrazně. Jedná se o čínskou soupravu Shanghai Maglev, která jezdí mezi mezinárodním letištěm Šanghaj Pchu-tung a vnitřní aglomerací hlavního města Číny. Při testech v roce 2003 přitom dosáhla rychlosti 501 km/h, čímž tehdy vytvořila rekord na všech komerčně provozovaných drahách.

Sanghai Maglev nejezdí přímo po kolejích, ale vznáší se na magnetickém polštáři, a samotný název maglev je zkratka magnetické levitace. I když se nejedná o jedinou trať tohoto typu na světě (historicky jde o třetí komerčně provozovanou trasu s touto technologií), vlak urazí 30ti km vzdálenost za 8 minut, a to průměrnou rychlostí 220 km/h. Po zhruba 3 a půl minutách jízdy ovšem dosáhne na cca 50 sekund maximální rychlosti při běžném provozu, která je 431 km/h!

Co přinese budoucnost?

Máme se na co těšit. Tedy spíše Japonci. Opět přitom půjde o maglev. V roce 2015 padl v Japonsku světový rekord, když vlaková souprava dosáhla při jedné z testovacích jízd neskutečných 603 km/h! Tento nový vysokorychlostní vlak typu maglev hodlá Japonsko představit příští rok v rámci letních olympijských her, které se budou konat opět v Tokiu. Historie se tedy opakuje. Do provozu by měl být nicméně nasazen až v roce 2027.

Vlak by měl brázdit trasu mezi Tokiem a Nagojou, která je dlouhá 286 km. Zvládne ji přitom za pouhopouhých 40 minut! Zohledníme-li všechny formality, bude tato doprava rychlejší než letecká. Jenže budoucnost může být ještě zajímavější. Rychlost vlaků typu maglev totiž není teoreticky nijak omezena. Aktuálně ji limituje spotřeba energie a aerodynamický odpor. Už ale existují návrhy, jak tyto limity překonat, a to např. provozováním dráhy v tunelech bez vzduchu na hranici vakua.

Jak jsou na tom české vlaky?

Nejrychlejším tuzemským vlakem je Pendolino, které je sice někdy označováno za vysokorychlostní vlak, ale minimální hranice 250 km/h prozatím nedosahuje. Jeho rekord totiž činí 237 km/h. Na českých železnicích ovšem mohou tyto soupravy uhánět maximální rychlostí 160 km/h, přičemž průměrná rychlost expresů, které se pohybují mezi Prahou a Ostravou, činí 120 km/h. Na první skutečný vysokorychlostní vlak u nás si tedy ještě budeme muset dlouho počkat.

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Orient expres – kde je dnes slavnému vlaku konec?

Historie dálkové komunikace: od bubnů přes ohňové signály až po moderní informační systémy