Videohry začínají léčit psychické potíže. Mohou nám ale skutečně pomoci? Jak vypadá terapie s pomocí virtuální reality?
Videohry přinášejí zábavu, prožitky a někdy i pořádný adrenalin. Aktuálně se však, i díky rozvoji virtuální reality, pomalu začínají používat k pomoci lidem s psychickými potížemi. A zdá se, že úspěšně. Jenže není všechno zlato, co se třpytí.
Videohry jako léčebná metoda 21. století
Prestože videohry existují teprve několik desítek let, ušly již dost dlouhou cestu. Začínaly totiž jako zábava pro nerdy a pro děti, postupem času si však vydobyly poněkud jinou pozici. V současné době je průměrnému hráči kolem 30 let a „paří“ všechny věkové generace bez rozdílů pohlaví takřka na všech kontinentech. Nyní navíc pomalu startuje další etapa, protože hry začínají být testovány v oblasti, kde by to asi nikdo příliš nečekal – v psychologii a medicíně.
S takovým Nintendem Wii spatřily světlo světa tzv. fitness hry, které měly lidem pomoci zhubnout zábavnou formou. Nijak zvlášť úspěšné ovšem nebyly. Dnes se však videohry, nebo lépe řečeno aplikace, jež vycházející z jejich podstaty, začínají používat i pro léčbu psychických problémů. Mezi ně patří strach z pavouků (arachnofobie), ale třeba také ze žraloků, a navíc mohou údajně pomoci odstranit fobii z létání, z výšek, ze spaní v prázdném domě apod. K tomu je nejvíce používána virtuální realita, která v předešlých letech zaznamenala velký „boom“, ačkoli aktuálně poněkud utichla.
Využití virtuální reality
Premisa těchto „léčebných videoher“ je jednoduchá – vystavte lidi s určitými psychickými problémy jejich strachům ve virtuální realitě a interaktivní prožitek je pomůže potlačovat. O úspěšnosti těchto metod netřeba pochybovat, neboť fungují, i když ne na každého. Existují sice lidé, kteří se svým fobiím postavili i bez virtuální reality, takže např. při strachu z vody, v níž není vidět na dno, přeplavili zátoku plnou žraloků a pomohli jim to, ale virtuální realita je přeci jen o něco bezpečnější metodou.
Používání virtuální reality při překonávání takové arachnofobie není úplnou novinkou, protože je tímto způsobem používána již desítky let. Jak to ale vlastně funguje? Jednoduše – ve virtuálním prostředí se pohybujete mezi pavouky, můžete si na ně sáhnout a tímto způsobem zjistit, že vám od nich v podstatě nic nehrozí. Je tedy současné rozšíření možností virtuální reality k léčbě psychických potíží „darem z nebes“? Ne tak úplně, protože existují určitá úskalí.
Je terapie za pomoci virtuální reality medvědí službou?
Svým fobiím se skutečně můžete postavit, ať už v reálném nebo virtuálním světě, a samozřejmě je lze překonat. Existuje ovšem jeden malý problém. Spočívá v tom, že výše uvedené strachy jsou ve skutečnosti pouze nejviditelnější výrazy hlubšího, takřka neviditelného strachu, nebo lépe řečeno úzkosti, která je všeprostupující a jedinec si ji neuvědomuje, protože existuje v podvědomí. Přesto má zásadní vliv na jeho prožívání, vztahy a všechny další aspekty života.
Fobie jsou tedy pouze viditelné symptomy, jejichž potlačením je skutečný problém pouze překryt a zatlačen hlouběji. Jistě, člověk má svůj strach více pod kontrolou a může lépe fungovat ve společnosti, jenže jeho kořeny nadále existují a působí v méně viditelné podobě. Tímto řešením tedy můžete v podstatě promarnit šanci na to, abyste své vnitřní problémy odstranil z „gruntu“.
Strach o existenci
A co že je to ona všeprostupující úzkost? Podle existenciálněji orientovaných psychologů se jedná o strach ze smrti. Mnohé fobie v ní opravdu kořeny mají, proč bychom se ostatně báli pavouků, žraloků, výšek nebo spaní v prázdném domě, kdyby nějak neohrožovaly naši existenci? Dle jiných se ale jedná o důsledek neurotického vývoje. V každém případě platí, že videohry mohou naše strachy úspěšně potlačit, ale pokud se sebou skutečně chceme něco udělat, měli bychom na sobě pracovat dlouhodobě. Jednoduché cesty zkrátka neexistují, alespoň co se lidské psychiky týče.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejdivnější psychické poruchy. Buďte rádi, že nic z toho nemáte!